Brusel (Od zpravodaje Aktuálně.cz) - Kolem globální změny klimatu je mnoho nejasností, konstatovali vědci účastnící se největší ekologické konference pořádané Evropskou komisí, nazvané Zelený týden, která právě probíhá v Bruselu.
Nejistoty však nejsou v tom, že by snad někdo z nich o oteplování pochyboval.
"Zpracováváme snímky z družic. Máme jich v archívu dost z posledních desetiletí. Na nich jasně vidíte třeba to, jak se ztrácejí pevninské ledovce," řekla na konferenci profesorka Christiane Schmulliusová ze zeměpisného ústavu univerzity v Jeně. "To, že roste průměrná teplota, je naprosto zřejmé."
Vliv člověka? Samozřejmě!
V debatách v České republice se objevuje otázka, zda je oteplování přirozené, nebo za ně může lidská činnost. Ve světě je ovšem už vyřešená. O lidském vlivu málokdo pochybuje - ani na konferenci Zelený týden.
Vliv lidí dokládají třeba rozbory vzorků atmosféry vhodně "uložených" například v arktických ledovcích. Ukazují, že od začátku průmyslové revoluce, zhruba od roku 1750, kdy se začala ve velkém spalovat fosilní paliva, se stále zvyšuje množství oxidu uhličitého v ovzduší. Oxid uhličitý je přitom jedním z nejvýznamnějších "skleníkových" plynů, které pod sebou zadržují teplo jako sklo ve skleníku.
Nejasnosti jsou pouze v tom, jak dalece se změna klimatu projeví.
Něco málo napovídá prehistorie, protože Země v minulosti procházela obdobími teplejšími i dobami ledovými. Jejich příčinami, podle obvyklých vysvětlení, byly změny vzájemné polohy Slunce a Země, případně kolísání sluneční aktivity, nikoli dnešní překotné spalování fosilních paliv.
Nepřesné modely
Polární oblasti byly zřetelně teplejší než dnes naposledy před 125 000 lety. Tehdy byla hladina moře o čtyři až šest metrů vyšší než nyní. To by dnes byla naprostá katastrofa, protože podél mořského pobřeží žije velká část lidstva.
Předpovědi pro příští období se však spíše přiklánějí k představě, že koncem století bude hladina moří vyšší o 18 až 59 centimetrů, zčásti z vody, která přitéká z pevninských ledovců, a zčásti kvůli zvětšování jejího objemu při vyšší teplotě.
Podobně nejasný je i samotný odhad, o kolik se zvýší průměrné teploty, přijatý Mezivládní komisí pro klimatické změny při OSN: od 1,1 po 6,4 stupně Celsia v roce 2100.
"Naše počítačové modely nemohou být zatím přesnější. Některá data, která do nich zadáváme, nejsou dostatečně přesná," konstatovala už zmíněná profesorka Schmulliusová.
Extrémů přibývá
"My se tu bavíme o tom, nakolik přesně dokážeme odhadnout situaci v roce 2100, ale přitom klimatická změna už probíhá a přináší potíže," usměrňoval debaty na Zeleném týdnu Jeff McNeely, hlavní vědecký pracovník Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN).
Více tepelné energie v ovzduší zvyšuje už dnes pravděpodobnost extrémního počasí, od větší síly hurikánů přes hojnější období ničivých veder až po častější prudké srážky a povodně.
"Už dnes víme, že v Evropě bude nejvíc zasažena naše oblast Středomoří, a to především delšími obdobími sucha, která poškozují zemědělství, a ještě zvyšují riziko vzniku lesních požárů," konstatoval Sokratis Famellos, který v Řecku koordinuje ekologické projekty Evropské unie nazvané LIFE-EU.
Severní Evropa může možná zčásti profitovat - možnosti pěstování zemědělských plodin se díky oteplení zřejmě zlepší. U střední Evropy je vše složitější, protože potenciální výhody teplejšího klimatu pro zemědělství pravděpodobně převáží dopady horka a sucha. Zvýšení teploty jednak umožní snadnější šíření zemědělských škůdců, ale ještě zkomplikuje nebo úplně znemožní velkochov hospodářských zvířat v budovách bez klimatizace.
Méně uhlí, více Slunce i uranu
"Tady nevymyslíme nic jiného, než že musíme nahradit energetické zdroje založené na spalování uhlí a dalších fosilních paliv," uvedl pro Aktuálně.cz na konferenci Zelený týden český ministr životního prostředí Ladislav Miko.
"Nejdůležitější určitě bude využití energie Slunce, a dále pak využití vodíku jako paliva. Vodní a větrná energie může být doplňková, ale ne hlavní. A v celkovém energetickém mixu se těžko obejdeme bez jaderné energie, i když lepší by byla fúzní energie než ta současná ze štěpných reaktorů," shrnul. "Ale samozřejmě nejlepší bude ta energie sluneční - v tomto případě je reaktor, který ji vyrábí, dostatečně daleko od Země..."
