Washington - Američtí astronauti nezamíří na Měsíc, nejistou se stává jejich plánovaná cesta k Marsu. Není ani jasné, čím vlastně budou létat "jen" na oběžnou dráhu Země k Mezinárodní kosmické stanici ISS.
To je výsledek nového amerického rozpočtu, který předložil prezident Barack Obama. Navrhuje sice pro americkou vesmírnou agenturu NASA 19 miliard dolarů, o něco víc než loni. Jenomže k uskutečnění dosavadních plánů by nyní potřebovala o tři miliardy víc a v příštích letech ještě vyšší sumy.
Agentura tedy musí připravit kompletně nový program výzkumu vesmíru. Zatím jej halí do vágních představ.
Rozpočet ještě musí schválit americký Kongres. Komentátoři však nevěří, že by v dobách krize na kosmické lety něco přidal.
Program lidských letů končí
V roce 2004 nastínil tehdejší americký prezident George W. Bush představu kosmického výzkumu, podle níž měli američtí astronauti přistát asi v roce 2020 na Měsíci a později až na Marsu.
NASA tedy zahájila program nazvaný Constellation. V jeho rámci měla vyvinout dva typy nových raket, pojmenovaných Ares, které by byly schopny dopravit do vesmíru kosmickou loď. Ta dostala pojmenování Orion, měla nahradit raketoplány, ale mít mnohem širší možnosti využití. Tedy nejenom létat na oběžnou dráhu, jako to dokážou raketoplány, ale doletět až na Měsíc, a případně až na Mars.
NASA už v programu Constellation utratila devět miliard dolarů. Nyní jej ukončí. Podle propočtů serveru Space News ji to bude stát další dvě a půl miliardy dolarů na stornovacích poplatcích při rušení už dohodnutých kontraktů s výrobci.
"To, že jsme nalili devět miliard do neuskutečnitelného projektu, není omluvou pro to, abychom do něj nalili dalších padesát miliard. Pořád zůstává neuskutečnitelným programem," uvedl Jim Kohlenberg z úřadu pro vědeckou a technickou politiku Bílého domu.
Teď s ruskou letenkou, pak soukromě
Co dál?
Raketoplány mají naplánováno jen pět posledních letů, pak půjdou do výslužby. Američtí astronauti budou na kosmickou stanici létat v ruských lodích. Už mají uzavřené smlouvy na letošní i příští rok, doprava jednoho astronauta je přijde na 50 milionů dolarů.
V roce 2015 měla být k dispozici pro tyto lety loď Orion. Nebude. NASA proto předpokládá, že místo ní bude létat v soukromých lodích, a dá na to v příštích pěti letech celkem šest miliard dolarů. I tak by to mělo vyjít levněji než státem řízené projekty.
Už dříve NASA uzavřela dohody o spolupráci na dopravu nákladů se společnostmi Space Exploration Technologies (zvanou též SpaceX) a Orbital Sciences Corporation.
SpaceX je ve výzkumu dále, letos by měla zkusit automatický let se svou technikou snad i ke stanici ISS. "Ještě však není jasné, za jakých podmínek může dostat svolení k dopravě lidí," připomíná přední znalec kosmonautiky Antonín Vítek z Akademie věd ČR.
Nyní NASA oznámila, že uzavře dohody o komerční spolupráci s dalšími pěti společnostmi.
Na Měsíci už jsme byli
Plánovaný let na Měsíc se pak ruší úplně.
"Už jsme tam přece byli před čtyřiceti lety," podpořil rozhodnutí Bílého domu Buzz Aldrin, druhý člověk, který vstoupil na povrch Měsíce. "Teď náš národ potřebuje vyvinout převratné nové technologie, které nás dostanou dále a rychleji."
Velké vize
A na takové se američtí vědci a technici nyní soustředí, slibuje NASA, a dostanou na to miliardy ušetřené na zrušeném programu Constellation.
"Představte si let na Mars, který potrvá jen týdny místo roku," na tiskové konferenci vizionářsky vybízel administrátor NASA Charles Bolden.
Podle dosavadních předpokladů měla cesta na Mars trvat dva a půl roku. Z toho půl roku by trval let tam, půl roku let zpět, a půldruhého roku by zabral pobyt přímo na rudé planetě, než by se Země a Mars zase dostaly do vhodné pozice. Tento projekt padl s ukončením programu Constellation, protože právě z něj měla vzejít i kosmická loď schopná dolétnout k našemu planetárnímu sousedovi.
Šéf NASA Bolden se snažil nastínit představu, že jeho agentura se naplno pustí do vývoje převratných technologií. V případě letu na Mars by to tedy mohl být například iontový nebo magnetohydrodynamický motor, schopný dát lodi podstatně větší rychlost. V tom případě by cesta k Marsu trvala nějakých šest či sedm týdnů, pobyt na planetě by pak dosáhl zhruba tří měsíců.
Nejistá realita
Administrátor Bolden zdůrazňoval, že se NASA pustí do vývoje lepších raketových motorů a paliv či do projektů na stavbu úložišť paliva na oběžné dráze, které pak ulehčí starty ze Země.
Slíbil rovněž vývoj robotických programů, které jsou levnější než lidské výpravy.
Jsou to velké, zatím ovšem vágní plány. Když se povedou, otevřou zcela nové cesty k výzkumu vesmíru. Pokud skončí podobně, jako se to nyní stalo ambicióznímu projektu Constellation, ukážou, že lidé na daleké kosmické lety zatím nemají.
