


Vlastní nemovitost zůstává i pro generaci Z (18–30 let) důležitým životním cílem. Podle nového průzkumu společnosti Broker Consulting a výzkumné agentury Ipsos jej za důležitý životní cíl považuje 83 % mladých lidí.

Reálně ale vlastní nemovitost jen třetina z dotázaných ve věku 18-30 let a jen 7% mladých respondentů věří, že si ji dokáže pořídit bez cizí pomoci. Každý třetí přiznává, že při koupi prvního bydlení bude spoléhat na finanční podporu rodičů.
Na otázku, jak plánují mladí lidé bydlet v příštích pěti letech, odpovědělo 31 % dotázaných - ve vlastním domě. Každý třetí naopak plánuje žít v nájmu - ve 42 % jde o lidi, kteří současně neinvestují ani nespoří. Téměř třetina mladých respondentů je ochotna zůstat v nájmu proto, že jim tato forma bydlení umožňuje rychleji reagovat na změny v životě.
"Vlastní cihla" je pořád v Česku zásadní a pevný životní cíl, který mladší generace přebírají od starších. Potvrzuje to mou životní zkušenost, a naopak odporuje tvrzením mnohých, že sloveso "vlastnit" bude pro mladší generace už jen zbytečná veteš, a že všichni budou chtít už jen vše navzájem sdílet," říká k závěrům průzkumu Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady.
Investiční nemovitost místo bydlení? Pro část mladých atraktivní scénář
Z odpovědí mladých lidí ve věku 18-30 let vyplývá, že vlastnit nemovitost kvůli jejímu výnosu, a zároveň žít v pronájmu nebo jinde, není pro ně nijak nepřijatelnou představou.
Plány pořídit si vlastní nemovitost na výnos deklarovalo v průzkumu 32 % mladých, ale jen 7 % starších respondentů. Tento rozdíl může naznačovat odlišný generační přístup k vlastnictví: zatímco pro starší zůstává nemovitost spíše symbolem domova, mladí častěji uvažují investičně. Téměř čtvrtina respondentů z generace Z plánuje v příštích pěti letech koupit investiční byt, dalších 15 % zvažuje koupi investičního domu. V průměru si mladí pořizují první nemovitost ve věku 24 let, což je o deset let dříve, než je tomu u srovnávané generace 45+.
"Mladí dnes nemovitosti nevnímají jen jako střechu nad hlavou, ale jako aktivum, které může dlouhodobě pracovat pro jejich jistotu. Vyrůstali v době, kdy vlastní bydlení přestalo být samozřejmostí, takže se na nemovitosti dívají víc investičně než emočně. Často bydlí v nájmu, ale chtějí vlastnit byt na pronájem, protože chtějí mít možnost volby", komentuje Petr Čížek, předseda představenstva společnosti Investika.

Mladá generace si zároveň zachovává optimismus, 37 % z nich věří, že pro ně může být vlastní nemovitost dosažitelná. Nejčastěji takto odpovídali bezdětní muži a lidé s vysokoškolským vzděláním. Na vlastnictví se tito lidé připravují, průměrně měsíčně spoří nebo investují více než 5 000 Kč. Tito lidé také více než ostatní respondenti pravidelně sledují odborný obsah o financích a investování a v oblasti se vzdělávají.
"Je skvělé sledovat, jak mladá generace bere investování vážně a rychle se přibližuje trendu, který je v celém vyspělém světě už běžný. Mladí lidé se vzdělávají, orientují se v moderních investičních nástrojích a dokážou je kombinovat s odborným vedením. To je velmi zdravý základ pro jejich finanční budoucnost," hodnotí výsledky průzkumu Petr Šimčák, investiční ředitel společnosti Broker Consulting.
Mezigenerační solidarita jako vstupenka k vlastnímu bydlení
Více než třetina mladých, kteří v dohledné době plánují koupi prvního vlastního bydlení, při jeho financování spoléhá na pomoc rodičů. Bydlení se tak z individuálního cíle stále častěji stává rodinným projektem.
"Tendence spoléhat se při pořizování vlastního bydlení čím dál víc na rodiče není vůbec překvapivá. Jedním z důsledků výrazného růstu cen nemovitostí, který jsme viděli po většinu posledních zhruba deseti let, je totiž nárůst hodnoty nemovitostí v rukou dosavadních vlastníků, jako jsou právě rodiče dnešní mladé generace, a naopak zhoršená dostupnost bytů a domů pro mladé kupce, tedy děti těchto rodičů," vysvětluje Michal Skořepa, ekonom České spořitelny.
Z průzkumu také vyplynulo, že vlastnit majetek (39 %) vnímá většina mladých jako součást finanční jistoty, stejně jako mít dostatečnou finanční rezervu (62 %), kontrolu nad financemi (51 %), pravidelný příjem ze zaměstnání nebo podnikání (46 %).




S Íránem nebude uzavřena žádná dohoda kromě bezpodmínečné kapitulace, uvedl v pátek americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Po výběru nového vůdce Íránu se podle něj Spojené státy a jejich spojenci zapojí do obnovy země. Trump dříve uvedl, že se musí osobně účastnit výběru íránského lídra a že Spojené státy mají na tuto pozici několik kandidátů.



Rusko se nechystá ukončit válku, naopak připravuje na jaro ofenzivu na východě Ukrajiny, uvedl v pátek na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předtím navštívil vojáky v Doněcké oblasti, ohrožené chystanou ruskou ofenzivou. „Je důležité, aby naše pozice byly pevné,“ uvedl Zelenskyj ve videu, které podle agentury Reuters sám natočil ve městě Družkivka.



Hokejisté Hradce Králové porazili v 52. kole extraligy Ml. Boleslav 3:1. Mountfield vyhrál pátý z posledních šesti zápasů a zajistil si účast ve čtvrtfinále. Plzeň zdolala Vítkovice 5:2 a z druhého půjde do Ligy mistrů. Sparta padla 1:2 v prodloužení v Pardubicích a čeká ji předkolo. V něm se utká s Kladnem, další dvojice tvoří Třinec s Olomoucí, K. Vary s Vítkovicemi a Kometa s Č. Budějovicemi.



Američané s Izraelci v sobotu udeřili na centra íránského režimu. Jenže při útoku na základnu v jihoíránském Minabu zasáhli základní školu, kde zemřelo nejméně 175 lidí. Mnohé z obětí byly děti. Bílý dům odpovědnost odmítá, ale americký deník The New York Times či televize BBC teď přinesly důkazy o tom, že na školu opravdu útočily americké síly. Podobnou taktiku přitom využívá ve válce i Rusko.



Írán od začátku americko-izraelského bombardování zaútočil v odvetě na Izrael, Jordánsko, Bahrajn, Katar, Saudskou Arábii, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Irák, Omán a nejnověji také na Ázerbájdžán. Raketu, která mířila na Turecko, sestřelila protivzdušná obrana NATO. Kam se konflikt ještě může rozšířit?