Praha/Brno/Ostrava - Který ze tří možných protikandidátů Václava Klause se líbí nejvíc?
V Praze by vyhrál ekonom Jan Švejnar. Své soupeře, Jiřího Dienstbiera a Václava Pačese, tady porazil o šest procent. Nejvíce hlasů dostal také v Ostravě. Jen v Brně ho předehnal Jiří Dienstbier.
Exkluzivní průzkum pro Aktuálně.cz ukázal, že nejvíc by se lidem líbil zřejmě někdo úplně jiný. Jiného kandidáta, než o kterých politické strany mluví jako o Klausově soupeři, favorizovalo přes 30 procent dotázaných.
V průzkumu, který provedli sociologové z Univerzity Palackého, odpovídalo na konci minulého týdne celkem 1050 respondentů ve třech největších městech republiky.
Brno pro Dienstbiera, Ostrava neví
Výsledky jednotlivých kandidátů zcela jasně nevypovídají o tom, že by se veřejnosti zamlouval jen jeden z nich. I když v každém městě lidé preferovali více méně jinou osobnost, mnoho lidí si nechtělo nebo neumělo vybrat.
"Toho Švejnara nebo Pačese vůbec neznám," říkali někteří z dotazovaných například v Ostravě. "Švejnar vypadá důvěryhodně." "Dienstbier má jako jediný zkušenosti s diplomacií." "Pačes nemá čitelné názory." Takové komentáře uváděli dotazovaní v průzkumu nejčastěji.
Projděte si výsledky exkluzivního průzkumu
(článek pokračuje pod grafikou)
Lidé si dobře uvědomují, že ani tentokrát si nebudou moci vybírat přímo. "Stejně je nemůžu volit," zněla také častá odpověď.
"Velká část dotazovaných ve svých reakcích jasně dávala najevo, že jsou se stávajícím prezidentem spokojeni a z předkládaných kandidátů vybírají jen "menší zlo". Navíc lidé často rezignovali na odpověď z důvodu, že nemají přímé volební právo pro volbu prezidenta," potvrzuje šéf výzkumného týmu Pavel Krchňák.
"Odchylky mezi kandidáty skutečně nejsou velké, možná hraje roli prostředí. Brno a Ostrava, to jsou specifická města s odlišnými preferencemi. Lidé by ale mnohem lépe přijali jednoho společného kandidáta než se rozhodovat mezi třemi. Pak se skutečná podpora stírá. Také by jinak odpovídali, pokud by byla volba přímá," míní politolog Pavel Šaradín z olomoucké Univerzity Palackého.
Neznámý bojovník?
Každý ze tří mužů, které protiklausovská koalice (ČSSD, KDU-ČSL, Zelení a komunisté) zvažuje nominovat do volby prezidenta, získal v nejlepším případě maximálně třicet procent sympatií dotazovaných v jednom místě.
V průměru až třetina oslovených by si překvapivě představovala "někoho jiného". Nejvíce (40,83%) v Ostravě, nejméně si žádají další jména v Praze (21,14%).
"Strany se snaží najít jakýsi průsečík svých zájmů. Společného jmenovatele, který by nebyl nepřijatelný, ani například pro KSČM nebo část ČSSD. Tím z výběru vypadávají jména, o kterých by si veřejnost mohla myslet, že splňují podmínky pro tuto funkci," míní politolog Jiří Pehe.
"Kdyby však byla mezi zvažovanými jmény výrazná osobnost, například Václav Havel, výsledky průzkumu by vypadaly jinak," souhlasí Šaradín.
Jací by byli? Dva mluví, třetí mlčí
Kromě ekonoma Jana Švejnara, který v průzkumu Aktuálně.cz získal největší podporu, se ale další dva možní kandidáti už veřejně vyslovili se svými názory na aktuální témata.
Předseda Akademie věd Václav Pačes například uvedl, že Benešovy dekrety nemohou být zrušeny a že by nebyl pro referendum k americkému radaru.
"Nejsem příznivcem přímé demokracie. Pouze ve zcela výjimečných případech. Stavba radaru je odborná vojenská a politická záležitost, kterou musí řešit lidé, které jsme tím pověřili, tj. vláda a parlament," uvedl v online rozhovoru na Aktuálně.cz.
Muž, který může být prezidentem: Referendum k radaru ne
Také Jiří Dienstbier otevřeně mluví o svých názorech a navíc se už nyní rázně proti Klausovi vymezil.
"V našem ústavním systému, prezident vlastně není v pravém slova smyslu politikem, měl by být spíše státníkem. Nesouhlasím s jeho postojem k evropské integraci, občanské společnosti, odmítání řešit problémy klimatických změn a negativistickými postoji k mnoha dalším i dílčím problémům. Z Hradu by měla vyzařovat pozitivní energie," myslí si Dienstbier
