Oslo - Přístup norské sociální služby Barnevernet se od července změní. Norsko bude komunikovat s Českem mnohem intenzivněji než doposud. A v případě, že bude muset rodičům dítě odebrat, nezůstane v Norsku jako doposud, ale vrátí se do Česka.
"V Norsku vznikne nový úřad, který bude komunikovat s českým úřadem pro ochranu dětí," řekla Agnete Krogvigová, právní poradkyně vrchního ředitelství Barnevernetu v jednom z prvních oficiálních rozhovorů pro české novináře.
Je to dané tím, že Norsko minulý týden podepsalo Haagskou úmluvu o právech dítěte, která mezinárodní spolupráci nařizuje. Jakmile se norský Barnevernet začne o rodinu zajímat, Česko se to dozví. "Ano, budeme ve spojení. Jestli to bude skrz nový úřad, to zatím nevím," uvedl k tomu Zdeněk Kapitán, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Česku.
"Doufáme, že to ulehčí naši situaci v případech, které se týkají zahraničních občanů," dodala Krogvigová. Norsko je zároveň připravené přenechat vyřešení případů, kdy budou mít úřady podezření na zanedbávání či zneužívání dítěte, soudům v zemi, ze které rodina pochází.
Znamená to tedy, že pokud norská sociální služba přistoupí k odebrání dětí, od začátku o tom budou čeští sociální pracovníci vědět a čeští rodiče budou mít možnost předat dítě do pěstounské péče v České republice.
Více podrobností o tom, jak bude nová spolupráce fungovat, zatím nemá Zdeněk Kapitán ani norská strana. "Víme o tom týden. Přijeďte za rok a my vám povíme, jak to funguje," dodává Krogvigová.
Rodiče nemusejí říkat všechno, nikdo jiný informace nemá
Barnevernet v Česku "proslavil" případ Evy Michalákové, které před pěti lety sociální služba odebrala dva syny kvůli podezření ze zanedbání péče a zneužívání. To se nepotvrdilo, soud ale považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. Michaláková taková podezření odmítá.
Předloni požádala o přezkoumání případu a svěření dětí do péče, ale norské úřady loni na podzim rozhodly o zbavení jejích rodičovských práv a adopci mladšího hocha. Otci rodičovská práva ponechaly. Michaláková se proti takovému rozhodnutí odvolala, soud, který se měl konat v půlce února, byl však odložen.
V jejím případě ale nový přístup Norska nepomůže. Vztahuje se jen na nové případy, kdy by norská sociální služba zasahovala.
Podle Petičního výboru na podporu rodiny Michalákových, ale radost není na místě. "Hrozí, že Barnevern zamete své minulé přehmaty pod koberec a Denise a Davida Michalákovy obětuje v politické hře o své přežití," komentuje zprávu poslankyně a členka Petičního výboru na podporu rodiny Michalákových Jitka Chalánková. Obdobně reagoval i mluvčí Miloše Zemana: "Pan prezident se dále o případ unesených chlapců zajímá," uvedl Jiří Ovčáček s tím, že avizovaná změna na prezidentově plánu nic nemění.
Norsko se podle Chalánkové v uplynulých deseti letech systematicky dopouštělo porušování lidských práv a práv dětí a mělo by minulé křivdy odčinit. "V žádném případě se ale nehodláme smířit s tím, že dojde pouze k těmto změnám a na minulé přehmaty se zapomene," dodává.
"Myslím, že lepší dialog pomůže vyřešit mnoho podobných případů," míní Krogvigová. Zároveň se brání nařčením, že Barnevernet odebírá děti neoprávněně. "Ti, co si to myslí, neznají podrobnosti jednotlivých případů. Znají je jen krajské komise a soudy a ty musejí dodržovat mlčenlivost. Kompletní informace už mají jen rodiče, a ti samozřejmě nemusejí říkat všechno," upozorňuje Krogvigová.
