reklama
 
 

Změny v důchodech: Nový rok přináší výhodnější spoření pro bohaté i mimořádnou valorizaci

28. 12. 2016
Spoření na důchod bude od 1. ledna daňově výhodnější než dosud – ovšem jen pro ty, kdo si spoří více než 2000 korun měsíčně. A lidé, kteří už v důchodu jsou, se mohou těšit z mimořádné valorizace. To jsou dvě hlavní změny v penzích, které přináší začátek roku 2017. Zásadní změny z pohledu průměrného střadatele tentokrát nepřicházejí. Projděte si přehled novinek, které začnou platit, i těch, které teprve čekají na schválení.
Doporučujeme

Vyšší odpočet od základu daně

Od 1. ledna 2017 se zvyšují daňové výhody pro příspěvky, které si lidé posílají do takzvaného třetího pilíře (bývalého penzijního připojištění). Od daňového základu půjde odečítat až dvojnásobek současného stavu. Změna prošla Parlamentem spolu s dalšími novinkami už v roce 2015, účinnost ale nabývá až nyní. 

Změnu ale využijí jen ti, kteří si do penzijní společnosti posílají výrazně nadprůměrné příspěvky - více jak dva tisíce korun měsíčně. Takových lidí je podle statistiky Asociace penzijních společností ČR jen zhruba 2,5 procenta z asi 4,5 milionu, kteří si na důchod spoří.

Od daňového základu se u spoření na důchod mohou odečítat příspěvky nad 1000 korun měsíčně (protože do této hranice je pokrývá státní příspěvek). Zatímco dosud šly odečítat příspěvky ve výši maximálně 12 tisíc korun ročně, nově to bude 24 tisíc korun. Maximální roční daňová úspora tak může dosáhnout 3600 korun ročně (15 procent z 24 tisíc).

Kdo chce využít státní výhody na maximum, měl by si tedy od ledna posílat pravidelně 3000 korun měsíčně. "Spořit na penzi tři tisíce měsíčně je pro řadu lidí utopie. Ve skutečnosti řada lidí nevyužívá naplno ani státní podporu, což je škoda," říká Aleš Tůma, investiční analytik Partners. "Přinejmenším živnostníci, kteří minimalizují odvody, a dostanou tedy i minimální důchod, by se měli snažit spořit maximum," dodává.

Novinka má Čechy motivovat k vyšším úsporám na důchod. Politici totiž chtějí lidi naučit, aby v důchodu nespoléhali jen na státní penze. Dnes si průměrně ukládají kolem 600 korun měsíčně u penzijního připojištění (smlouvy uzavřené nejpozději v roce 2012), v nových penzijních fondech je to v průměru 730 korun.

Výše státního příspěvku ke spoření na důchod se od roku 2017 nemění. I nadále tak platí, že lze získat nejméně 90 korun měsíčně, pokud si člověk spoří 300 korun měsíčně. Nejvyšší státní příspěvek - 230 korun - dostane ten, kdo si na důchod posílá měsíčně alespoň 1000 korun. Až od této výše se pak počítá daňové zvýhodnění.

Od ledna budou k vyšším příspěvkům pro zaměstnance motivováni také zaměstnavatelé. Zatímco dosud byly od povinných odvodů osvobozeny příspěvky na spoření na důchod v roční výši 30 tisíc korun, nově půjde o 50 tisíc. Obě změny u daňových výhod platí také pro příspěvky na životní pojištění.

Vyšší valorizace

Ty, kdo už v důchodu jsou, čeká nejvýraznější změna hned v lednu, kdy jim dorazí měsíční penze po valorizaci. Průměrný důchod vzroste o 309 korun - ze současných 11 441 na 11 750 korun.

Jde o vyšší valorizaci, než na jakou by důchodci měli nárok podle automatického zvyšování ze zákona. Vláda využila možnosti, kterou si v roce 2016 sama prosadila, aby mohla důchody zvyšovat více než jen o inflaci a třetinu růstu reálných mezd. Místo zhruba dvou set korun tak důchodci v průměru dostanou ještě o sto korun více.

Mimořádná valorizace vyjde stát na necelé čtyři miliardy korun. Celkově jde na důchody zhruba 400 miliard korun ročně.

Další možné změny

V Poslanecké sněmovně je návrh zákona od ministerstva práce a sociálních věcí, který vychází z doporučení takzvané důchodové komise. Pokud projde, zmírní se tempo růstu důchodového věku a zavede se pro něj "pohyblivý" strop. Ten by měl po roce 2030 být na 65 letech.

O případném dalším růstu tohoto stropu pak mají rozhodovat politici na základě pravidelných demografických analýz. Cílem je, aby lidé trávili v důchodu čtvrtinu života. Podle dosud platných pravidel důchodový věk do budoucna neustále roste - například dnes narozené děti by penzi začaly pobírat až v 74 letech (čtěte podrobnosti).

Další z návrhů ministerstva práce, který vychází z doporučení důchodové komise, by měla v lednu projednat vláda. Chce podpořit rodiny s více dětmi tím, že jednomu z rodičů v době výchovy dětí dá slevu na sociální pojištění. Pokud má rodič průměrnou mzdu 27 220 korun, ušetří (podle počtu dětí) od zhruba čtyř set až po téměř 1800 korun měsíčně.

V daňovém balíčku, který mají poslanci projednat v lednu, je návrh na úpravu daňového zvýhodnění u dětského spoření na důchod. U novinky, která funguje teprve od roku 2016, chce ministerstvo financí omezit možnosti předčasného výběru peněz v momentě, kdy dítě dosáhne plnoletosti. Zatímco dnes lze v 18 letech dítěte vybrat 30 procent naspořených peněz bez sankce, nově by se měl takový výběr penalizovat. Kdo by peníze vybral, musel by do budoucna danit případné příspěvky od zaměstnavatele. Přišel by tak o 15 procent (sazba daně z příjmů) z nich (čtěte podrobnosti).

V dohledné době se mohou znovu změnit i pravidla valorizace, tedy každoročního růstu důchodů. Komise doporučila vládě vyšší valorizaci: Za prvé by se důchody měly zvedat o polovinu růstu mezd místo nynější třetiny. A za druhé by se to počítalo podle růstu životních nákladů důchodců místo dosavadního růstu nákladů všech domácností.

Změny valorizací by měla v brzké době projednat vláda. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že pokud se vládní strany na novém modelu shodnou, mohl by se dostat do projednávané důchodové novely a schválit ještě do voleb. Podle komise je nyní na hranici chudoby zhruba sedm procent českých důchodců a důchodkyň. Pokud by se způsob valorizace nezměnil a nepřidávalo se výrazněji, kolem roku 2030 by chudoba hrozila už pětině českých seniorů a seniorek (čtěte podrobnosti).

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama