České důchody patří k nejlepším na světě, ukazuje nové porovnání

Jana Kohoutová Jana Kohoutová
21. 7. 2016 6:56
Pravidelný žebříček nejbezpečnějších důchodových systémů světa připravuje investiční společnost Natixis. Česká republika se umístila na 18. místě, což je zlepšení o dvě příčky oproti předchozímu roku.
Důchod. Ilustrační foto
Důchod. Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

PrahaDůchodový systém v České republice patří k nejbezpečnějším na světě. Potvrzuje to nové porovnání investiční společnosti Naxitis, která svůj Global Retirement Index vydává pravidelně od roku 2013.

Česko se umístilo na 18. pozici, oproti předchozímu roku si o dvě příčky polepšilo (podle letošní nové metodiky).

Žebříčku jednoznačně dominuje Evropa - z prvních pětadvaceti příček jí patří sedmnáct. Mnoho evropských států totiž podle autorů indexu poskytuje stabilní základ pro financování důchodového věku, má dobře nastavené systémy veřejných výhod a "silnou příspěvkovou kulturu".

Index hodnotí 18 ukazatelů rozdělených do čtyř dílčích skupin – materiální blaho občanů, finanční zajištění v důchodu, přístup ke kvalitním zdravotnickým službám a kvalita života v bezpečném prostředí.

Češi jsou na tom velmi dobře v oblasti materiálního blaha, podle rovnosti příjmů jsou dokonce čtvrtí na světě. Oproti předchozím letům se v tuzemsku nejvíce zlepšila kvalita života a finanční zajištění seniorů. Čeští důchodci mohou díky příznivým úrokovým sazbám a nízké míře inflace očekávat příznivé investiční prostředí, uvádí studie.

Česko si udržuje vysoký standard v kvalitě zdravotní péče a dobře fungujícího systému pojištění. „Důchodci se v České republice těší vyšší průměrné délce života než na sousedním Slovensku nebo v Maďarsku,“ dodává studie. Naopak špatně na tom je Česko v oblasti veřejné správy a nesplácení úvěrů.

Země s nejbezpečnějším důchodovým systémem:

Pořadí                               Index           
1. Norsko 86 %
2. Švýcarsko 84 %
3. Island 80 %
4. Nový Zéland 80 %
5. Švédsko 79 %
6. Austrálie 78 %
7. Německo 78 %
8. Nizozemí 78 %
9. Rakousko 77 %
10. Kanada 77 %
11. Finsko 77 %
12. Dánsko 77 %
13. Lucembursko 76 %
14. USA 73 %
15. Belgie 73 %
16. Irsko 72 %
17. Velká Británie 71 %
18. Česká republika 71 %
19. Izrael 71 %
20. Francie 71 %
21. Japonsko 70 %
22. Jižní Korea 69 %
23. Malta 69 %
24. Slovinsko 67 %
25. Singapur 65 %

Zdroj: 2016 Natixis Global Retirement Index

Nejvíce se na penzi mohou těšit Norové, kteří prakticky ve všech měřených ukazatelích dopadli výborně. Norsko má podle studie „extrémně vysokou kvalitu života, vynikající zdravotnický systém i zdravý finanční systém". Obdobně je na tom Švýcarsko, které si v indexu společně s Norskem udržuje znatelný náskok před ostatními státy.

Až za Českem v žebříčku následují země, jako je Izrael, Francie, Japonsko či Jižní Korea. Slovensku patří 26. příčka, Polsko se umístilo na 29. místě. A třeba Velká Británie se ale umístila o pouhou jednu příčku před Českou republikou.

Poslední místo mezi 43 hodnocenými státy zaujímá Indie, kterou o jednu pozici předstihlo Řecko.

Zatímco v předchozích letech hodnotili autoři tohoto indexu 150 zemí, od letošního roku se zaměřují pouze na 43 zemí s nejvýhodnějšími důchodovými podmínkami. Index nyní porovnává 34 vyspělých ekonomik, které jsou členy Mezinárodního měnového fondu, a dalších devět zemí, které jsou alespoň členy buď Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, nebo BRICS.

Společnost zdůrazňuje, že oproti minulým rokům změnila metodiku, letošní žebříčky tudíž nejsou přímo srovnatelné s daty v loňské zprávě.

Odchod do důchodu byl dříve jednodušší než dosud, připomíná studie. Lidé celý život pracovali, stát nebo zaměstnavatelé jim poskytovali penzi a daně stačily na to, aby pokryly dávky od státu. Ekonomický a demografický vývoj ale způsobil, že tyto staré modely již nejsou udržitelné. Populace roste, prodlužuje se délka života, vládní rozpočty se naopak smršťují a politici či zaměstnavatelé přesouvají finanční odpovědnost za zajištění v penzi na samotné jednotlivce.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 48 minutami

Některé britské čerpací stanice přerušily provoz. Nemá jim kdo dovézt palivo

V Británii muselo dočasně přerušit provoz několik čerpacích stanic, protože jim došly pohonné hmoty. Ty na ně kvůli chybějícím řidičům nákladních aut nemá kdo dovézt, v rafinériích je přitom benzinu i nafty dost. Ministr dopravy Grant Shapps dnes vyzval motoristy, aby se nesnažili natankovat si do zásoby, informovala veřejnoprávní BBC na svých internetových stránkách.

Agentura Reuters napsala, že u některých čerpacích stanic v Londýně a jihoanglickém hrabství Kent se dnes tvořily fronty aut. Asociace prodejců pohonných hmot doporučila motoristům, aby měli v nádrži tolik paliva, aby jim vystačilo na cestu k záložní stanici pro "vzácný" případ, že na první nebude k dostání.

V některých britských médiích se objevily informace, že britská vláda v situaci, kdy v zemi chybí až 100.000 řidičů nákladních aut, uvažuje o nasazení vojáků. "Pokud by to pomohlo, povoláme je," řekl Shapps BBC. Dodal ale, že není jasné například to, zda vojáci mohou řídit vozidla s civilní registrací.

Už měsíce zástupci supermarketů a zemědělců upozorňují, že vzhledem k nedostatku řidičů jsou narušené dopravní řetězce, kvůli čemuž mají problémy dostat zboží na pulty obchodů.

V televizi Sky Shapps řekl, že nedostatek řidičů je celosvětový problém kvůli tomu, že během pandemie covidu-19 se nekonaly zkoušky pro nové šoféry. Británie podle něho proto počet zkoušek zdvojnásobuje. Těm současným je v průměru 55 let a stěžují si na špatné pracovní podmínky i platy.

Řidičů je v Británii nedostatek ale i kvůli brexitu, po němž je pro pracovníky z jiných evropských zemí těžší získat pracovní povolení. Asociace silniční nákladní dopravy (RHA) vyzvala vládu, aby v blízké době tato pravidla zmírnila. K tomu Shapps řekl, že nechce, aby britské řidiče vytlačili jejich kolegové ze zemí Evropské unie, kteří mají nižší nároky na mzdy.

Rod McKenzie z RHA podle BBC řekl, že více řidičů profesi opouští, než do ní přichází. "Je to takhle jednoduché: všechno, co v Británii máme, se dováží nákladními auty. Takže pokud je nedostatek řidičů, je nevyhnutelné, že všechny věci, které chceme, nedostaneme, kdy chceme," řekl.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

San Marino bude v nedělním referendu rozhodovat o legalizaci potratů

Obyvatelé San Marina budou v neděli hlasovat v referendu o tom, zda chtějí povolit interrupce během prvních 12 týdnů těhotenství. Návrh dále žádá, aby úřady legalizovaly umělé přerušení těhotenství i po tomto období, pokud je ohrožen život či psychické zdraví ženy kvůli anomáliím nebo vývojovým vadám plodu, napsala dnes agentura AP. San Marino je jedním z posledních států v Evropě, které potraty zcela zakazují.

Zákaz interrupcí v San Marinu platí už od roku 1865. Tamní ženy proto cestují kvůli tomuto zákroku do Itálie, která maličký stát obklopuje ze všech stran, a kde jsou potraty legální od roku 1978. Pokud obyvatelé San Marina podstoupí v Itálii jiné lékařské zákroky, které v jejich vlasti nejsou dostupné - jako kupříkladu transplantace - veřejný zdravotnický systém náklady proplatí. To však neplatí pro potraty, jelikož je stát považuje za nelegální, píše AP.

Zastánci změny zákona proto upozorňují, že tato situace představuje finanční zátěž pro ženy, které interrupce podstupují. Kritici zákazu potratů rovněž tvrdí, že je trestem pro ženy, které byly znásilněny. "Pokud nechcete, aby se vědělo, že nemáte v úmyslu pokračovat v těhotenství, je mnohem méně pravděpodobné, že se obrátíte na policii a nahlásíte znásilnění," upozorňuje Joanna Nellesová z Rady Evropy, kde šéfuje oddělení, jež monitoruje dodržování Istanbulské úmluvy o potírání násilí na ženách a domácího násilí.

Antonella Mularoniová, která je pro zachování zákazu, podle agentury AP argumentuje tím, že ženy a dívky v San Marinu mohou dostat v lékárnách bezplatně antikoncepci včetně přípravku, jenž se používá po pohlavním styku.

Úřady San Marina, kde žije na 33 000 lidí, podle AP k referendu přistoupily poté, co k němu vyzvalo zhruba 3000 obyvatel v petici. Přičemž většina z nich byly ženy. Žádné průzkumy veřejného mínění však nejsou před hlasováním k dispozici. Pokud zvítězí zastánci změny restriktivního zákona, parlament San Marina bude nucen potraty legalizovat, poznamenala AP.

Mezi další malé země v Evropě, kde jsou interrupce zakázány, patří Malta, Andorra nebo britský Gibraltar. Některé z nich změnu zákonů zvažují. Například na Maltě, kde za potrat hrozí až tři roky vězení, letos jeden z poslanců předložil návrh zákona, který by tuto směrnici změnil. Podle maltských úřadů se nicméně trest uplatňuje jen zřídka a poslední známý rozsudek vězení kvůli potratu padl v 80. letech minulého století, píše AP.

Obyvatelé britského zámořského území Gibraltaru pak letos v červnu schválili zmírnění tamního zákona zakazujícího potraty. Odsouhlasili mimo jiné, aby byly interrupce možné do 12 týdne těhotenství v případě ohrožení fyzického nebo duševního zdraví ženy, či v případě, že bude poškození plodu neslučitelné s jeho životem. Interrupce má být také možná v případě početí při znásilnění nebo incestu.

Další zprávy