Pracovní život se prodlužuje. V Česku dosahuje už 35 let, ukazuje nové porovnání států

Petr Kučera Petr Kučera
15. 11. 2016 13:19
Nejdelší pracovní život čeká na obyvatele Švédska, nejkratší na Italy, spočítal Eurostat. Česká republika je zhruba uprostřed žebříčku zemí EU.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Praha, Lucemburk – Očekávaná délka pracovního života v Evropské unii se protáhla na průměrných 35,4 roku, což je o 1,9 roku více než před deseti lety. Výrazněji se prodloužila u žen (o 2,6 roku na 32,8 roku) než u mužů (růst o 1,2 roku na 36,7 roku).

Vyplývá to z údajů Eurostatu, který vycházel z demografických ukazatelů a dat o pracovním trhu. Číslo ukazuje, kolik let práce čeká patnáctiletého člověka, přičemž do délky „ekonomické aktivity“ se počítá i případná nezaměstnanost.

Očekávaná délka pracovního života:

Island 45
Švédsko 41,2
Švýcarsko 40,1
Nizozemsko 39,9
Dánsko 39,2
Velká Británie 38,6
Norsko 38,4
Německo 38
Finsko 37,6
Estonsko 37
... ...
Česko 35,1
... ...
Maďarsko 32,6
Polsko 32,6
Belgie 32,6
Chorvatsko 32,6
Řecko 32,3
Bulharsko 32,1
Itálie 30,7

Na první pohled jde o nečekaně nízká čísla. Eurostat je totiž nevztahuje k "dnešnímu" patnáctiletému člověku a nebere tedy v úvahu ani budoucí - byť už schválené - prodlužování věku pro odchod do důchodu. Například v Česku by měl jít člověk, kterému je dnes 15 let, do penze podle platných tabulek až v 70 letech (projde-li vládou navrhované zmírnění, může to být už v 65 letech). I kdyby začal pracovat až po vysoké škole v 25 letech, čeká ho tak přinejmenším 40 let ekonomické aktivity.

"Očekávanou délku pracovní aktivity počítá Eurostat na základě skutečného stavu v jednotlivých zemích EU v určitém období," vysvětluje Marta Petráňová z odboru statistiky trhu práce Českého statistického úřadu (ČSÚ). "Eurostat nebere a nemůže brát v potaz předpokládané legislativní změny ve stanovení hranice pro odchod do důchodu a může vycházet pouze z reálných čísel, která umožňují porovnání jak v čase, tak i kvantifikaci rozdílů mezi členskými zeměmi," dodává.

Nejdelší pracovní život tak podle Eurostatu mají obyvatelé Švédska (v průměru 41,2 roku) a Nizozemska (39,9 roku). Započítáme-li i státy mimo EU, získal by jasné prvenství Island (45 let). Naopak nejkratší dobu ekonomické aktivity mají před sebou Italové (30,7 roku), Bulhaři (32,1 roku) a Řekové (32,3 roku).

Očekávaná délka pracovního života
Očekávaná délka pracovního života | Foto: Eurostat

Česká republika je s 35,1 roku zhruba uprostřed žebříčku. Délka pracovního života stoupla od roku 2005 v tuzemsku o 1,4 roku. Muže nyní čeká 38,2 roku práce, ženy 31,9 roku.

Podle ČSÚ začíná pracovní život Čechů relativně pozdě. "Skupina osob ve věku 15 až 19 let je prakticky ekonomicky neaktivní, ve skupině od 20 do 24 let je aktivní jen polovina osob v tomto věku," připomíná Petráňová údaje za rok 2015. Ve skupině od 60 do 64 let věku je ekonomicky aktivní více než třetina (35,3 procenta) lidí. Hlavní rozdíl mezi muži a ženami pak podle ní způsobuje rozsah rodičovské dovolené a reálný rozdíl ve věku odchodu do důchodu.

Během deseti let se očekávaná ekonomická aktivita nejvíce prodloužila na Maltě (o 5,1 roku) a v Maďarsku (o 4,2 roku), oba státy se však stále nacházejí pod unijním průměrem (33,4; respektive 32,6 roku).

Délka pracovního života je téměř ve všech zemích delší u mužů než u žen, největší rozdíl našli statistici na Maltě – 13,2 roku. Jedinou výjimkou je Litva, kde ženy čeká 35,1 roku ekonomické aktivity, zatímco muže jen 34,5 roku.

 

Právě se děje

před 35 minutami

Evropský parlament odsoudil polský zákaz potratů. Ohrožuje podle něj zdraví žen a povede k tajným interrupcím

Evropský parlament ve čtvrtek odsoudil říjnové rozhodnutí polského ústavního soudu zásadně omezit možnost umělého přerušení těhotenství. Podle europoslanců tento de facto zákaz potratů ohrožuje zdraví polských žen a povede k výraznému rozšíření tajně prováděných a méně bezpečných interrupcí. Omezení je podle evropských zákonodárců dalším důkazem posilování vlivu polských vládnoucích politiků na justici.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil. V tiskové zprávě to oznámila mluvčí komory Lenka Desatová. Plášil působil od roku 2001 jako soudní exekutor v Praze 7 a v minulosti byl mimo jiné členem Legislativní rady vlády. Byl zakládajícím členem Exekutorské komory ČR a také dlouholetým členem jejího prezidia. V čele komory pak stál od roku 2018.

"Zasadil se o další transparentnost a elektronizaci komory, která za jeho působení významným způsobem zefektivnila svou činnost. Významným způsobem také přispěl k zapojení komory do legislativních procesů a k užší spolupráci s orgány veřejné moci," sdělila Desatová. Za Plášilova působení v prezidiu také podle ní posílila Exekutorská komora ČR svou pozici v Mezinárodní unii soudních exekutorů.

Exekutorská komora České republiky sdružuje soudní exekutory, vykonává jejich samosprávu a dohlíží nad jejich úřední činností. Členství v komoře je pro všechny exekutory ze zákona povinné. Komora sídlí v Praze a má pobočku v Brně.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na daňového balíčku, který bude projednávat Senát, dál není v koalici shoda. Střet je nešťastný, říká Babiš

V koalici dál není shoda na podobě daňového balíčku, který bude projednávat Senát. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) se ve čtvrtek na návrhu daňových změn jako lídři vládních stran nedohodli. V jednání o zvýšení přídavků na děti se posunuli ke shodě. 

Změnu daní po zrušení superhrubé mzdy, postoj k návrhu státního rozpočtu a navýšení přídavků měla ve čtvrtek projednávat koaliční rada. Vládní strany mají rozdílné postoje. Babiš jednání zrušil, místo toho se sešli jen s Hamáčkem.

"Střet ohledně daní je nešťastný," uvedl po jednání premiér. Podle něj původně shoda byla. Do předloženého vládního daňového balíčku Babiš jako poslanec doplnil návrh na zrušení superhrubé mzdy a s daní z příjmu 15 a 23 procent u vysokých výdělků. Hamáček pak také jako poslanec přidal vlastní návrh daní z příjmu 19 a 23 procent a se zvýšením daňové slevy na poplatníka z 24.840 na 30.000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy