Pracovní život se prodlužuje. V Česku dosahuje už 35 let, ukazuje nové porovnání států

Petr Kučera Petr Kučera
15. 11. 2016 13:19
Nejdelší pracovní život čeká na obyvatele Švédska, nejkratší na Italy, spočítal Eurostat. Česká republika je zhruba uprostřed žebříčku zemí EU.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Praha, Lucemburk – Očekávaná délka pracovního života v Evropské unii se protáhla na průměrných 35,4 roku, což je o 1,9 roku více než před deseti lety. Výrazněji se prodloužila u žen (o 2,6 roku na 32,8 roku) než u mužů (růst o 1,2 roku na 36,7 roku).

Vyplývá to z údajů Eurostatu, který vycházel z demografických ukazatelů a dat o pracovním trhu. Číslo ukazuje, kolik let práce čeká patnáctiletého člověka, přičemž do délky „ekonomické aktivity“ se počítá i případná nezaměstnanost.

Očekávaná délka pracovního života:

Island 45
Švédsko 41,2
Švýcarsko 40,1
Nizozemsko 39,9
Dánsko 39,2
Velká Británie 38,6
Norsko 38,4
Německo 38
Finsko 37,6
Estonsko 37
... ...
Česko 35,1
... ...
Maďarsko 32,6
Polsko 32,6
Belgie 32,6
Chorvatsko 32,6
Řecko 32,3
Bulharsko 32,1
Itálie 30,7

Na první pohled jde o nečekaně nízká čísla. Eurostat je totiž nevztahuje k "dnešnímu" patnáctiletému člověku a nebere tedy v úvahu ani budoucí - byť už schválené - prodlužování věku pro odchod do důchodu. Například v Česku by měl jít člověk, kterému je dnes 15 let, do penze podle platných tabulek až v 70 letech (projde-li vládou navrhované zmírnění, může to být už v 65 letech). I kdyby začal pracovat až po vysoké škole v 25 letech, čeká ho tak přinejmenším 40 let ekonomické aktivity.

"Očekávanou délku pracovní aktivity počítá Eurostat na základě skutečného stavu v jednotlivých zemích EU v určitém období," vysvětluje Marta Petráňová z odboru statistiky trhu práce Českého statistického úřadu (ČSÚ). "Eurostat nebere a nemůže brát v potaz předpokládané legislativní změny ve stanovení hranice pro odchod do důchodu a může vycházet pouze z reálných čísel, která umožňují porovnání jak v čase, tak i kvantifikaci rozdílů mezi členskými zeměmi," dodává.

Nejdelší pracovní život tak podle Eurostatu mají obyvatelé Švédska (v průměru 41,2 roku) a Nizozemska (39,9 roku). Započítáme-li i státy mimo EU, získal by jasné prvenství Island (45 let). Naopak nejkratší dobu ekonomické aktivity mají před sebou Italové (30,7 roku), Bulhaři (32,1 roku) a Řekové (32,3 roku).

Očekávaná délka pracovního života
Očekávaná délka pracovního života | Foto: Eurostat

Česká republika je s 35,1 roku zhruba uprostřed žebříčku. Délka pracovního života stoupla od roku 2005 v tuzemsku o 1,4 roku. Muže nyní čeká 38,2 roku práce, ženy 31,9 roku.

Podle ČSÚ začíná pracovní život Čechů relativně pozdě. "Skupina osob ve věku 15 až 19 let je prakticky ekonomicky neaktivní, ve skupině od 20 do 24 let je aktivní jen polovina osob v tomto věku," připomíná Petráňová údaje za rok 2015. Ve skupině od 60 do 64 let věku je ekonomicky aktivní více než třetina (35,3 procenta) lidí. Hlavní rozdíl mezi muži a ženami pak podle ní způsobuje rozsah rodičovské dovolené a reálný rozdíl ve věku odchodu do důchodu.

Během deseti let se očekávaná ekonomická aktivita nejvíce prodloužila na Maltě (o 5,1 roku) a v Maďarsku (o 4,2 roku), oba státy se však stále nacházejí pod unijním průměrem (33,4; respektive 32,6 roku).

Délka pracovního života je téměř ve všech zemích delší u mužů než u žen, největší rozdíl našli statistici na Maltě – 13,2 roku. Jedinou výjimkou je Litva, kde ženy čeká 35,1 roku ekonomické aktivity, zatímco muže jen 34,5 roku.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy