Pracovní život se prodlužuje. V Česku dosahuje už 35 let, ukazuje nové porovnání států

Petr Kučera Petr Kučera
15. 11. 2016 13:19
Nejdelší pracovní život čeká na obyvatele Švédska, nejkratší na Italy, spočítal Eurostat. Česká republika je zhruba uprostřed žebříčku zemí EU.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Praha, Lucemburk – Očekávaná délka pracovního života v Evropské unii se protáhla na průměrných 35,4 roku, což je o 1,9 roku více než před deseti lety. Výrazněji se prodloužila u žen (o 2,6 roku na 32,8 roku) než u mužů (růst o 1,2 roku na 36,7 roku).

Vyplývá to z údajů Eurostatu, který vycházel z demografických ukazatelů a dat o pracovním trhu. Číslo ukazuje, kolik let práce čeká patnáctiletého člověka, přičemž do délky „ekonomické aktivity“ se počítá i případná nezaměstnanost.

Očekávaná délka pracovního života:

Island 45
Švédsko 41,2
Švýcarsko 40,1
Nizozemsko 39,9
Dánsko 39,2
Velká Británie 38,6
Norsko 38,4
Německo 38
Finsko 37,6
Estonsko 37
... ...
Česko 35,1
... ...
Maďarsko 32,6
Polsko 32,6
Belgie 32,6
Chorvatsko 32,6
Řecko 32,3
Bulharsko 32,1
Itálie 30,7

Na první pohled jde o nečekaně nízká čísla. Eurostat je totiž nevztahuje k "dnešnímu" patnáctiletému člověku a nebere tedy v úvahu ani budoucí - byť už schválené - prodlužování věku pro odchod do důchodu. Například v Česku by měl jít člověk, kterému je dnes 15 let, do penze podle platných tabulek až v 70 letech (projde-li vládou navrhované zmírnění, může to být už v 65 letech). I kdyby začal pracovat až po vysoké škole v 25 letech, čeká ho tak přinejmenším 40 let ekonomické aktivity.

"Očekávanou délku pracovní aktivity počítá Eurostat na základě skutečného stavu v jednotlivých zemích EU v určitém období," vysvětluje Marta Petráňová z odboru statistiky trhu práce Českého statistického úřadu (ČSÚ). "Eurostat nebere a nemůže brát v potaz předpokládané legislativní změny ve stanovení hranice pro odchod do důchodu a může vycházet pouze z reálných čísel, která umožňují porovnání jak v čase, tak i kvantifikaci rozdílů mezi členskými zeměmi," dodává.

Nejdelší pracovní život tak podle Eurostatu mají obyvatelé Švédska (v průměru 41,2 roku) a Nizozemska (39,9 roku). Započítáme-li i státy mimo EU, získal by jasné prvenství Island (45 let). Naopak nejkratší dobu ekonomické aktivity mají před sebou Italové (30,7 roku), Bulhaři (32,1 roku) a Řekové (32,3 roku).

Očekávaná délka pracovního života
Očekávaná délka pracovního života | Foto: Eurostat

Česká republika je s 35,1 roku zhruba uprostřed žebříčku. Délka pracovního života stoupla od roku 2005 v tuzemsku o 1,4 roku. Muže nyní čeká 38,2 roku práce, ženy 31,9 roku.

Podle ČSÚ začíná pracovní život Čechů relativně pozdě. "Skupina osob ve věku 15 až 19 let je prakticky ekonomicky neaktivní, ve skupině od 20 do 24 let je aktivní jen polovina osob v tomto věku," připomíná Petráňová údaje za rok 2015. Ve skupině od 60 do 64 let věku je ekonomicky aktivní více než třetina (35,3 procenta) lidí. Hlavní rozdíl mezi muži a ženami pak podle ní způsobuje rozsah rodičovské dovolené a reálný rozdíl ve věku odchodu do důchodu.

Během deseti let se očekávaná ekonomická aktivita nejvíce prodloužila na Maltě (o 5,1 roku) a v Maďarsku (o 4,2 roku), oba státy se však stále nacházejí pod unijním průměrem (33,4; respektive 32,6 roku).

Délka pracovního života je téměř ve všech zemích delší u mužů než u žen, největší rozdíl našli statistici na Maltě – 13,2 roku. Jedinou výjimkou je Litva, kde ženy čeká 35,1 roku ekonomické aktivity, zatímco muže jen 34,5 roku.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 35 minutami

Novým koordinátorem Národní ekonomické rady vlády bude David Havlíček

Novým koordinátorem Národní ekonomické rady vládybude od poloviny února David Havlíček. Novinářům to dnes po jednání řekl současný koordinátor Jan Procházka, který se stane členem bankovní rady České národní banky.

Havlíček už členem Národní ekonomické rady je. Zastává i post poradce předsedy vlády Petra Fialy (ODS) a působí v Exportní garanční a pojišťovací společnosti jako vedoucí finančního úseku a správy pojistných událostí. V těchto funkcích plánuje zůstat i nadále, uvedl Havlíček.

"Na práci pana Procházky se budu snažit maximálně navázat. Myslím si, že spolupráce Národní ekonomické rady a vlády je velmi těsná a chtěl bych v ní pokračovat," řekl Havlíček. Zdůraznil, že role koordinátora je především organizační. "Mým úkolem bude hlavně dávat výstupy pracovních skupin dohromady a prezentovat je na zasedání," doplnil.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Letecké společnosti v USA zrušily kvůli ledové bouři přes 2200 letů

Letecké společnosti ve středu zrušily ve Spojených státech přes 2200 letů. Několik amerických států od Texasu po Západní Virginii zasáhla ledová bouře. Informovala o tom agentura Reuters. Podle webu FlightAware, který sleduje lety, bylo do šesté hodiny večerní do poledne místního času v New Yorku), zrušeno 2219 mezinárodních a vnitrostátních spojů. Zpožděno bylo 1752 letů.

"Zimní bouře má tento týden dopad na náš provoz, což je příčinou značného počtu zrušených letů," uvedla společnost American Airlines v prohlášení. Dodala, že lety ruší preventivně a informuje o tom cestující.

Americký Úřad pro civilní letectví (FAA) v úterý na twitteru varoval, že cestující mohou v některých oblastech, například ve městech Dallas, Fort Worth a Memphis, očekávat sněhové srážky, které mohou způsobit zpoždění v ketecké dopravě.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Úřady by mohly do konce roku digitalizovat vyřizování všech dávek, říká Jurečka

Všechny dávky budou možná lidé moci od příštího roku vyřizovat digitálně. On-line by se neměla dát podat jen žádost, ale elektronický by měl být celý proces. Úřady by si také měly co nejvíc údajů vyměňovat a obstarat samy. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Možnost vyřizovat dávky jako dosud dál zůstane.

"Do konce roku máme ambici, aby všechny dávky byly plně digitalizované. V tento okamžik je to šest dávek," uvedl Jurečka.

Ministerstvo práce léta sklízelo kritiku za stav digitalizace. Elektronicky začaly úřady práce s klienty komunikovat víc až za covidové epidemie, kdy bylo dočasně možné posílat žádosti a ofocené doklady elektronicky. On-line žádaly pak i firmy o příspěvek na mzdy z programu Antivirus. V minulém roce zákon umožnil dokládání elektronických záznamů či kopií dokumentů natrvalo. On-line se dá podat žádost o příspěvek na bydlení, rodičovskou a přídavky na děti. Do výčtu patří i humanitární dávka pro uprchlíky, solidární příspěvek za ubytování běženců a loňský bonus 5 tisíc korun na dítě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy