reklama
 
 

Pracovní život se prodlužuje. V Česku dosahuje už 35 let, ukazuje nové porovnání států

15. 11. 2016 13:19
Nejdelší pracovní život čeká na obyvatele Švédska, nejkratší na Italy, spočítal Eurostat. Česká republika je zhruba uprostřed žebříčku zemí EU.

Praha, Lucemburk – Očekávaná délka pracovního života v Evropské unii se protáhla na průměrných 35,4 roku, což je o 1,9 roku více než před deseti lety. Výrazněji se prodloužila u žen (o 2,6 roku na 32,8 roku) než u mužů (růst o 1,2 roku na 36,7 roku).

Vyplývá to z údajů Eurostatu, který vycházel z demografických ukazatelů a dat o pracovním trhu. Číslo ukazuje, kolik let práce čeká patnáctiletého člověka, přičemž do délky „ekonomické aktivity“ se počítá i případná nezaměstnanost.

Očekávaná délka pracovního života:

Island 45
Švédsko 41,2
Švýcarsko 40,1
Nizozemsko 39,9
Dánsko 39,2
Velká Británie 38,6
Norsko 38,4
Německo 38
Finsko 37,6
Estonsko 37
... ...
Česko 35,1
... ...
Maďarsko 32,6
Polsko 32,6
Belgie 32,6
Chorvatsko 32,6
Řecko 32,3
Bulharsko 32,1
Itálie 30,7

Na první pohled jde o nečekaně nízká čísla. Eurostat je totiž nevztahuje k "dnešnímu" patnáctiletému člověku a nebere tedy v úvahu ani budoucí - byť už schválené - prodlužování věku pro odchod do důchodu. Například v Česku by měl jít člověk, kterému je dnes 15 let, do penze podle platných tabulek až v 70 letech (projde-li vládou navrhované zmírnění, může to být už v 65 letech). I kdyby začal pracovat až po vysoké škole v 25 letech, čeká ho tak přinejmenším 40 let ekonomické aktivity.

"Očekávanou délku pracovní aktivity počítá Eurostat na základě skutečného stavu v jednotlivých zemích EU v určitém období," vysvětluje Marta Petráňová z odboru statistiky trhu práce Českého statistického úřadu (ČSÚ). "Eurostat nebere a nemůže brát v potaz předpokládané legislativní změny ve stanovení hranice pro odchod do důchodu a může vycházet pouze z reálných čísel, která umožňují porovnání jak v čase, tak i kvantifikaci rozdílů mezi členskými zeměmi," dodává.

Nejdelší pracovní život tak podle Eurostatu mají obyvatelé Švédska (v průměru 41,2 roku) a Nizozemska (39,9 roku). Započítáme-li i státy mimo EU, získal by jasné prvenství Island (45 let). Naopak nejkratší dobu ekonomické aktivity mají před sebou Italové (30,7 roku), Bulhaři (32,1 roku) a Řekové (32,3 roku).

Česká republika je s 35,1 roku zhruba uprostřed žebříčku. Délka pracovního života stoupla od roku 2005 v tuzemsku o 1,4 roku. Muže nyní čeká 38,2 roku práce, ženy 31,9 roku.

Podle ČSÚ začíná pracovní život Čechů relativně pozdě. "Skupina osob ve věku 15 až 19 let je prakticky ekonomicky neaktivní, ve skupině od 20 do 24 let je aktivní jen polovina osob v tomto věku," připomíná Petráňová údaje za rok 2015. Ve skupině od 60 do 64 let věku je ekonomicky aktivní více než třetina (35,3 procenta) lidí. Hlavní rozdíl mezi muži a ženami pak podle ní způsobuje rozsah rodičovské dovolené a reálný rozdíl ve věku odchodu do důchodu.

Během deseti let se očekávaná ekonomická aktivita nejvíce prodloužila na Maltě (o 5,1 roku) a v Maďarsku (o 4,2 roku), oba státy se však stále nacházejí pod unijním průměrem (33,4; respektive 32,6 roku).

Délka pracovního života je téměř ve všech zemích delší u mužů než u žen, největší rozdíl našli statistici na Maltě – 13,2 roku. Jedinou výjimkou je Litva, kde ženy čeká 35,1 roku ekonomické aktivity, zatímco muže jen 34,5 roku.

autor: Petr Kučera | 15. 11. 2016 13:19

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama