Do důchodu v 65 letech, shodla se vláda. Neomezený růst skončí – alespoň dočasně

Petr Kučera Jiří Hovorka Petr Kučera, Jiří Hovorka
Aktualizováno 5. 9. 2016 14:50
Koalice obnoví věkový strop pro odchod do důchodu. Růst se v roce 2030 zastaví na 65 letech – alespoň dočasně. Shodla se na tom vládní koalice. Návrh sociálních demokratů podpořili lidovci a nakonec také hnutí ANO. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) byl až do minulého týdne proti, nakonec oznámil, že se vůli koaličních partnerů přizpůsobí. Změny se však projeví nejdříve za 14 let a mají být jen dočasné.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha - Vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL v pondělí potvrdila koaliční dohodu z minulého týdne a shodla se na věkovém stropu 65 let pro odchod do důchodu. Změna se projeví až po roce 2030 a dotkne se lidí narozených po roce 1965.

Návrh ČSSD v minulém týdnu podpořila KDU-ČSL a nakonec s ním souhlasilo i hnutí ANO, které jej dosud odmítalo jako populistický. Vicepremiér a šéf ANO Andrej Babiš uvedl, že jeho hnutí se návrhu přizpůsobí, když jej podporují ostatní dva vládní partneři. Novelu nyní projedná Parlament, v němž má ale koalice většinu.

Dosavadní mechanismus počítá s tím, že nyní narozené děti by měly jít do důchodu až v 73 a půl letech věku. Neomezený růst důchodového věku prosadil před pěti lety exministr Jaromír Drábek s koalicí ODS, TOP 09 a Věcí veřejných.

ANO si podle svého místopředsedy Jaroslava Faltýnka prosadilo, že do konce září Babiš jako ministr financí s ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou (ČSSD) dojednají návrh, které fyzicky náročné profese typu zdravotních sester, řidičů či hasičů by měly nárok na předčasný odchod do penze.

Podle pravicové opozice jde jen o předvolební populismus. "Místo, aby vláda skutečně řešila systémovou změnu, která umožní důstojné důchody v budoucnu, tak si kupuje voliče, kterých se to navíc vůbec netýká. A také je třeba si otevřeně říci, z čeho budeme, a to každoročně, důchodový účet doplácet," reagovala místopředsedkyně TOP 09 Jitka Chalánková.

Babiš byl proti

Dohoda následuje poté, co ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) letos dvakrát neuspěla s návrhem stanovit alespoň dočasný strop v 65 letech. A překvapivě pak ani s kompromisní variantou odchodu v 67 letech, která měla vyjít vstříc Babišovi po jeho předchozích připomínkách.

Na stranu ČSSD se v minulém týdnu poprvé přímo postavili lidovci. "Dodržujeme dohody z koaliční smlouvy," uvedl předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Podpoří tak návrh Marksové ohledně 65 let s tím, že by se strop každých pět let aktualizoval.

"Pokud dvě koaliční strany říkají 65, tak se tomu samozřejmě přizpůsobíme," reagoval pak Babiš. I nadále ale trvá na tom, že jde o populistický návrh, který souvisí s blížícími se volbami.

"Je důležité říct občanům, že zastropování odchodu do důchodu má přímou souvislost i s výší důchodu. Protože čím bude nižší zastropování, tím méně peněz bude na důchody," poznamenal Babiš. Podle něj by se měl spíše řešit dřívější odchod do penze pro některé náročné profese.

V Evropě jsme výjimkou, říká Marksová

"Česká republika je jednou z mála zemí, která teď nemá hranici odchodu do důchodu," zdůrazňuje Marksová. "V Evropské unii je třináct zemí, ve kterých se odchází do důchodu v 65 letech. V jedenácti zemích mají tuto hranici ještě nižší," dodává. (Podrobný přehled podle zemí jsme přinesli v této grafice.)

Hranice 65 let je podle Marksové přiměřená. "Lidé, kteří celý život pracovali, si zaslouží v tomto věku právo na odpočinek," tvrdí. Řídí se také doporučením důchodové komise, aby očekávaná doba strávená v důchodu dosahovala čtvrtiny celkové délky života.

"Pro některé profese je i tato hranice příliš vysoká. Návrh, který zohlednění náročnost vybraných profesí, připravujeme. Po šedesátém roce věku totiž prudce stoupá invalidita a zaměstnavatelé už dnes nechtějí zaměstnávat lidi nad 55," uvedla dnes Marksová.

Na Babiše tlačil také šéf ČSSD a premiér Bohuslav Sobotka. Hnutí ANO podle něj nerespektuje koaliční smlouvu, ale dokonce ani vlastní předvolební program z roku 2013. "Chceme zastavit automatické prodlužování věku odchodu do důchodu a navázat na vývoj střední doby dožití (…). V současnosti jsme jedinou zemí, která zastropovaný věk nemá," uvádělo v něm hnutí ANO.

Babiš změnu odmítá hlavně z rozpočtových důvodů. Podle něj jde také o vábničku ČSSD před říjnovými krajskými a senátními volbami. "Prioritně bychom měli řešit výši důchodů, které máme nízké a řada důchodců má kvůli jejich výši existenční problémy," říká Babiš.

Změna až od roku 2030

Podle Babiše je předčasné a nelogické řešit už nyní změnu, která by se projevila nejdříve v roce 2030. Do té doby se vymění ještě pět nebo šest vlád. A současně pokračuje postupné zvyšování důchodového věku podle dosavadních pravidel - v 65 letech se začne chodit do penze právě až v roce 2030 (půjde o lidi narozené v roce 1965).

Ze stejného důvodu zatím zůstávali stranou sporu i lidovci, nejmenší koaliční strana. Problém se podle nich nyní přeceňuje a je předčasné jej řešit už nyní, když to budoucí vlády mohou ještě několikrát změnit. Naznačovali také, že jde o snahu ČSSD toto téma politicky využít.

Věk odchodu do penze podle dosavadních pravidel (platných od roku 2011)

Rok narození Muž Žena bez dětí Žena 1 dítě Žena 2 děti
1953 63 62 60+8 59+4
1954 63+2 62+4 61 59+8
1955 63+4 62+8 61+4 60
1956 63+6 63+2 61+8 60+4
1957 63+8 63+8 62+2 60+8
1958 63+10 63+10 62+8 61+2
1959 64 64 63+2 61+8
1960 64+2 64+2 63+8 62+2
1961 64+4 64+4 64+2 62+8
1962 64+6 64+6 64+6 63+2
1963 64+8 64+8 64+8 63+8
1964 64+10 64+10 64+10 64+2
1965 65 65 65 64+8
1966 65+2 65+2 65+2 65+2
1967 65+4 65+4 65+4 65+4
1968 65+6 65+6 65+6 65+6
1969 65+8 65+8 65+8 65+8
1970 65+10 65+10 65+10 65+10
1971 66 66 66 66
1972 66+2 66+2 66+2 66+2
1973 66+4 66+4 66+4 66+4
1974 66+6 66+6 66+6 66+6
1975 66+8 66+8 66+8 66+8
1976 66+10 66+10 66+10 66+10
1977 67 67 67 67
1978 67+2 67+2 67+2 67+2
1979 67+4 67+4 67+4 67+4
1980 67+6 67+6 67+6 67+6
1981 67+8 67+8 67+8 67+8
1982 67+10 67+10 67+10 67+10
1983 68 68 68 68
1984 68+2 68+2 68+2 68+2
1985 68+4 68+4 68+4 68+4
1986 68+6 68+6 68+6 68+6
1987 68+8 68+8 68+8 68+8
1988 68+10 68+10 68+10 68+10
1989 69 69 69 69
1990 69+2 69+2 69+2 69+2
1991 69+4 69+4 69+4 69+4
1992 69+6 69+6 69+6 69+6
1993 69+8 69+8 69+8 69+8
1994 69+10 69+10 69+10 69+10
1995 70 70 70 70
1996 70+2 70+2 70+2 70+2
1997 70+4 70+4 70+4 70+4
1998 70+6 70+6 70+6 70+6
1999 70+8 70+8 70+8 70+8
2000 70+10 70+10 70+10 70+10
2001 71 71 71 71
2002 71+2 71+2 71+2 71+2
2003 71+4 71+4 71+4 71+4
2004 71+6 71+6 71+6 71+6
2005 71+8 71+8 71+8 71+8
2006 71+10 71+10 71+10 71+10
2007 72 72 72 72
2008 72+2 72+2 72+2 72+2
2009 72+4 72+4 72+4 72+4
2010 72+6 72+6 72+6 72+6
2011 72+8 72+8 72+8 72+8
2012 72+10 72+10 72+10 72+10
2013 73 73 73 73
2014 73+2 73+2 73+2 73+2
2015 73+4 73+4 73+4 73+4
2016 73+6 73+6 73+6 73+6

Marksová kromě jiného argumentuje tím, že neexistenci pevně stanovené hranice vnímá veřejnost špatně. Podle ministerstva financí se tak ale veřejnost dívá i na daně, přesto není možné je zrušit. Kvůli zastropování by se mohl navíc zhoršit i stav veřejných rozpočtů, varuje ministerstvo financí. Česko by se mohlo propadnout mezi země s vysokým rizikem jejich neudržitelnosti.

Právě kvůli budoucí udržitelnosti systému se v tuzemsku už dlouho mluví o potřebě důchodové reformy, jejíž vlastní verzi prosadila Nečasova vláda. Současná koalice ji naopak postupně opět zmírňuje, když po zrušení druhého pilíře nyní zvažuje omezit i růst důchodového věku. Marksová připomíná, že dopady změn by se ve státním rozpočtu projevily nejdříve za 14 let.

Babiš je nicméně pro úlevy pro některé profese. "Budu souhlasit s tím, aby u fyzicky a psychicky náročných povolání, jakými jsou řidiči, zaměstnanci v těžkém strojírenství, zdravotní sestry nebo pracovníci v sociálních službách, byl odchod do důchodu stanoven na nižší věkovou hranici," uvedl. Důležité je, aby se na výši jejich důchodů podíleli také zaměstnavatelé, dodal.

Jen pětiletá jistota

I když věkový strop ještě před volbami projde a žádná z dalších vlád by jej už nezvýšila, šlo by jen o pětiletou jistotu. Má být totiž dočasný a pohyblivý - zřejmě pouze směrem vzhůru. Předpokládá se, že věk dožití i nadále poroste - a právě od něj se "nárok" na čtvrtinu života v důchodu počítá.

K růstu by nedocházelo automaticky. Každých pět let by se věk odchodu do penze měl přehodnocovat podle aktuálních demografických dat a naděje dožití. Analýzu by vypracoval statistický úřad. Ministerstvo práce by pak muselo vládě dát zprávu o vlivu populačního vývoje na důchodový systém. Součástí dokumentu by byl i návrh na případnou změnu zákona. O navržených úpravách by pak vždy hlasoval Parlament.

Novela, kterou nyní schválila vláda, počítá s tím, že v roce 2019 vznikne zpráva o očekávané době dožití lidí narozených mezi roky 1966 a 1995. Když se ukáže, že by měli žít v důchodu víc než čtvrtinu života, rozhodnou budoucí politici o úpravě stropu.

Podle ministerského materiálu pro jednání vlády do té doby nelze předpokládat výraznější změny v očekávání vývoje střední délky života. Zpráva tak pravděpodobně ukáže, že důchodový věk pro dosažení v průměru jedné čtvrtiny života ve starobním důchodu by měl být u narozených v roce 1994 stanoven na úrovni okolo 68,6 roku.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

V Barceloně uzavřeli kvůli demonstrantům baziliku Sagrada Familia

V Barceloně v pátek uzavřeli baziliku Sagrada Familia (Svatá rodina), která je jednou z nejnavštěvovanějších španělských památek. Důvodem byla skupina demonstrantů před vchodem. Informoval o tom deník El País.

V katalánské metropoli se čekají odpoledne masové demonstrace za propuštění uvězněných separatistických politiků, demonstruje se i jinde v tomto španělském regionu. Provoz je podle místních médií omezen na dvou desítkách silnic i několika dálnicích.

Bazilika Sagrada Familia se uzavřela krátce před polednem, na twitteru této barcelonské památky bylo oznámeno, že se ruší návštěvy kvůli skupině demonstrantů před vchodem.

před 20 minutami

Katalánský expremiér se přihlásil belgickým úřadům, do Španělska se vrátit nechce

Katalánský expremiér Carles Puigdemont, který je už téměř dva roky na útěku před španělskou justicí kvůli obvinění ze vzpoury, se v pátek dostavil v Bruselu na prokuraturu. Důvodem je obnovený evropský zatykač, který tento týden vydal španělský soudce.

Belgický soudce rozhodl, že Puigdemont bude na rozhodnutí o vydání čekat na svobodě.

Puigdemontovi ve Španělsku hrozí vězení kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti Katalánska z roku 2017. Španělské justici se odmítá vydat, protože ji nepovažuje ze nezávislou. Svůj proces označuje za politický.

před 20 minutami

Zprostředkovatel vraždy Jána Kuciaka uzavřel dohodu s prokurátorem

Dohodu o vině a trestu s prokurátorem uzavřel Zoltán Andruskó, zprostředkovatel loňské vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka. Podmínky ale advokáti ani prokuratura zatím nezveřejnili, dohodu totiž ještě musí schválit soud. Andruskó je jedním z pěti obviněných ve zmíněné kauze, která v zemi vyústila v politickou krizi a v odchod Roberta Fica z funkce premiéra.

Andruskó v případu vystupoval jako zprostředkovatel mezi objednavatelem vraždy a nájemnými vrahy. Hrozil mu trest 25 let vězení nebo doživotí. Po zadržení ale s policií spolupracoval na vyšetření vraždy, při které byla zastřelena i reportérova snoubenka Martina Kušnírová.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Plzeň bude hrát v LM s Lausanne, Hradec Králové s Mannheimem

Hokejisté Plzně, kteří v minulém ročníku prošli až mezi nejlepší čtyři týmy, se utkají v osmifinále Ligy mistrů s Lausanne, Hradec Králové bude hrát s Mannheimem. V případě dalších postupů by zbývající dva čeští zástupci v soutěži mohli svést společný souboj až ve finále. Rozhodl o tom dnešní los v Helsinkách.

Oba extraligoví zástupci, kteří se po vyřazení šampiona Třince a vicemistra Liberce v základní skupině dostali do play off, byli nasazeni jako druhé týmy základních skupin do koše B. Čekali tím pádem na soupeře, kteří obsadili první místa.

Plzeň i Hradec začnou 12., nebo 13. listopadu doma a odvety je čekají 19. listopadu na ledě soupeře.

Další zprávy