Praha - O povolení České národní banky letos přišla už druhá družstevní záložna. K vyšší důvěře konzervativních Čechů to kampeličkám zřejmě nepomůže. Je ale skutečně důvod k obavám?
Vklady v záložnách jsou nyní pojištěny stejně jako v bankách, tedy 100 procent až do výše 50 tisíc eur (od roku 2011 se limit zvýší na 100 tisíc).
Už v roce 2005 výrazně zpřísnila pravidla pro jejich fungování, dohlíží na ně Česká národní banka. Povinný základní kapitál vzrostl z dřívějších pouhých 500 tisíc na 35 milionů korun.
Vyšší úroky a bez poplatků
Poté, co ČNB tento týden odebrala povolení Vojenské družstevní záložně (podrobněji zde), funguje na českém trhu 14 kampeliček.
Lákají především na vyšší zhodnocení peněz na spořicích účtech nebo termínovaných vkladech, než jaké nabízí banky. Velkou výhodou jsou také nízké nebo nulové poplatky za vedení běžného účtu.
Jako člen se podílíte i na ztrátě
Mezi nevýhody naopak patří právní forma záložen. Jde o družstvo a kdokoli chce využít jejich nabídky, musí se nejprve stát členem. To obnáší i vstupní poplatek, který nicméně u většiny kampeliček klesl na zcela symbolickou úroveň.
Povinností členů družstevní záložny je také podílet se na krytí její ztráty. Maximální výši této povinnosti ale stanoví zákon jen jako součet dvojnásobku členského vkladu a případného zápisného, což jsou ve většině případů řádově stovky korun.
Pro některé potenciální klienty je nevýhodou také malá síť poboček. Některé záložny mají jen jednu či dvě, navíc požadují osobní návštěvu nového klienta (člena).
| Porovnání záložen a tabulka úrokových sazeb: Podrobnosti a diskuzi najdete na webu Investujeme.cz |
