Praha - Česká národní banka odejmula licenci družstevní záložně Unibon, čtvrté největší kampeličce v republice. Pamětníci krachů z 90. let jistě zpozornili: Hrozí opakování tehdejší série pádů? Jsou vklady v bezpečí? Kdo bude další?
Odpověď je vzhledem k funkčnímu systému pojištění vkladů překvapivě jednoduchá. O úspory střadatelé nepřijdou. Maximálně o jejich část přesahující hodnotu zhruba 2,5 milionu korun.
Celkový objem vkladů v českých záložnách se totiž nyní zhruba rovná objemu prostředků ve Fondu pojištění vkladů. Členové takzvaných kampeliček se tedy nemusí o své vklady obávat, ani kdyby zkrachovalo všech třináct zbývajících záložen současně (pravděpodobnost takového scénáře se blíží nule).
ČNB upozorňovala již v roce 2011
Kampeličky neboli družstevní záložny to v Česku nemají od devadesátých let minulého století snadné. Tehdy v nich o své životní úspory přišlo několik tisíc důvěřivých klientů.
V té době jejich počet přesahoval stovku, založit záložnu mohl prakticky každý a dohled nad jejich činností byl minimální. Výsledkem byla ztráta klientských úspor v řádech jednotek miliard korun.
Od té doby však regulace v Česku výrazně zpřísnila. Dnes na kampeličky dohlíží Česká národní banka. Ta uvádí, že zejména pokud se týká obezřetnosti podnikání, platí pro záložny shodná pravidla jako pro banky.
Právě centrální banka doporučovala obezřetnost již v roce 2011. Tehdy ve své pravidelné zprávě o finanční stabilitě upozorňovala na to, že záložny mají vyšší podíl nesplácených úvěrů a zároveň jejich menší krytí opravnými položkami, než jaké vykazují banky.
„Situaci, kdy dochází k přílivu vkladů do sektoru vykazujícího vysoké hodnoty podílu úvěrů v selhání, lze označit za potenciální riziko," stojí ve zprávě centrální banky.
Bohužel ale zpráva nekonkretizovala jména záložen, u kterých je riziko největší, jde totiž o souhrnnou zprávu za celý trh. Právě Unibon ale tuto statistiku výrazně zkresloval, když u něj počet nesplacených úvěrů dosahoval téměř 50 procent.
Další záložny s výrazným podílem na trhu hlásí úplně jiná čísla - Moravský Peněžní Ústav 7,9 procenta, WPB Capital 5,97 procenta, Záložna Creditas 3,2 procenta nebo Akcenta 12,15 procenta.
Stejně tak kapitálová přiměřenost těchto záložen je nad regulatorním osmiprocentním požadavkem ČNB - Moravský Peněžní Ústav 10,6 procenta, WPB Capital 10,09 procenta, Záložna Creditas 13,38 procenta, Akcenta 15,47 procenta.
U bank pojištění s otazníkem…
Družstevní záložny běžného spotřebitele lákají především na vkladové produkty (termínované vklady či spořicí účty), které jsou výhodnější než v bankách.
Ať už lidé své úspory svěří záložně, bance, nebo stavební spořitelně, vždy získají stejné podmínky pojištění vkladů. Ty jsou stoprocentně pojištěny do ekvivalentu 100 000 eur.
Kdo tedy chce mít stoprocentní jistotu, že nepřijde ani o korunu svých úspor, ten by v jedné finanční instituci neměl mít uloženo více než zhruba dva a půl milionu korun.
U záložen je paradoxně větší jistota vyplacení peněz z Fondu pojištění vkladů v případě jejich krachu než u některých bank. Můžeme přitom směle nechat stranou největší (tzv. systémové) banky, které spravují vklady ve výši několika set miliard korun. Ty by s největší pravděpodobností musel v těžko představitelném případě krachu zachraňovat stát.
| Čtěte také: Čtvrtá největší záložna končí. ČNB jí vzala licenci Další kampeličky chtějí být bankou, bude to snadnější Klienti zkrachovalé záložny už mají zpět většinu peněz |
Horší by to již měli klienti středně velkých bank, které na vkladech evidují desítky miliard korun. Fond pojištění vkladů měl na konci roku 2011 k dispozici necelých 22 miliard korun (přispívají do něj samy finanční instituce). Kdyby v platební neschopnosti skončila banka se vklady lidí ve výši například 40 miliard korun, byl by fond v těžko řešitelné situaci.
Ze zákona sice má vyplácet sto procent vkladů, neměl by na to ale prostředky a tuzemský zákon neukládá státní kase povinnost půjčit (natož bezplatně poskytnout) fondu zbylé potřebné peníze. Fond by tak buď musel přemluvit politiky, případně by si musel půjčit na trhu, nebo by musel náhle zvýšit příspěvky, které do něj platí banky, záložny a stavební spořitelny.
… u záložen bez pochyb
Naproti tomu stojí družstevní záložny, ve kterých bylo na konci třetího čtvrtletí roku 2011 podle statistiky ČNB celkem 23 miliard korun. S velkou nadsázkou řečeno by tak mohly zkrachovat všechny naráz a střadatele by to výrazněji nezasáhlo (podle stejné statistiky mají družstevní záložny v Česku zhruba 42 tisíc členů).
Střadatelé dokonce nepřijdou ani o úroky. I ty jsou totiž součástí případné výplaty z Fondu pojištění vkladů a dopočítávají se až do doby, než ČNB vydá rozhodnutí o platební neschopnosti banky či záložny. Od této doby pak má fond 20 pracovních dnů na zahájení výplaty vkladů klientů zkrachovalé finanční instituce.
Když naposledy v druhé polovině roku 2011 takto fond vyplácel klienty zkrachovalé Vojenské družstevní záložny, zvládl 65 z 69 milionů vkladů vyplatit během tří měsíců.
Využít, či nevyužít tedy nabídku družstevních záložen? „Při současném nastavení pojištění vkladů považuji stále za bezpečné uložit peníze do záložny a sám bych je tam uložil, pokud by mě nějaká nabídka oslovila," má jasno šéfredaktor odborného finančního serveru Měšec.cz Dalibor Z. Chvátal.
Nezastírá ovšem, že krach další záložny vrhá na celý segment negativní stín, a připomíná, že v ideálním případě by se lidé měli zajímat, komu svěřují své peníze.
„V případě Unibonu se bohužel opět potvrdilo, že členové družstva se musejí zajímat, kdo za záložnou stojí a kdo ji majoritně ovládá. Přestože snaha managementu Unibonu byla dobrá, záložnu potopily firmy z její vlastní finanční skupiny, které si odlišně vykládaly povinnost splácet úvěry," říká dále Chvátal.
„Samotný obchodní model záložen je více rizikový, než je tomu u klasických komerčních bank. Záložny musí nalákat vkladatele na vyšší úrokový výnos, což samotné může velké množství spořitelů přesvědčit o vstupu do záložny," říká analytik Next Finance Martin Prokop.
Dále upozorňuje na to, že větší výnos je spojen i s vyšším rizikem. Záložny podle něj většinou poskytují úvěry více rizikovým klientům, kteří neuspěli u komerčních bank. A právě u více rizikových klientů existuje i větší pravděpodobnost, že nedostojí někdy v budoucnu svým závazkům.
„V době ekonomického růstu se záložnám slušně daří, naopak v době krize nedosahují příliš dobrého výkonu. Celý obchodní model zajišťoven je tak více nestabilní a hodně záleží na ekonomických podmínkách. To platí vesměs pro všechny záložny," shrnuje Prokop.
Ze záložny bankou
Některé záložny i kvůli pošramocené pověsti svého oboru přemýšlejí o získání bankovní licence, tak jak to nedávno udělala Fio banka, která spojila burzovní společnost a záložnu v banku (od roku 2010). Jak již online deník Aktuálně.cz informoval, nejkonkrétnější představy mají WPB Capital a Moravský Peněžní Ústav.
Druhý jmenovaný nově oznámil, že mimořádná členská schůze jasnou většinou schválila záměr přeměny záložny na banku.
„Na základě jasného mandátu od členů bude žádost o přeměnu podána v měsíci březnu," upřesnil Radomír Lapčík, předseda představenstva.
Z členů družstva by se tak měli stát akcionáři banky. Moravský Peněžní Ústav vzhledem k vysokému počtu budoucích akcionářů plánuje emisi akcií na burze cenných papírů. „Předpokládaná tržní kapitalizace bude v objemu 1 až 2 miliardy korun," uvádí záložna.
Záložny jsou pod přísným dohledem
Takzvané kampeličky nabízejí mnohdy výrazně lépe úročené spořicí účty nebo termínované vklady než klasické banky. Některé nabízejí také nízké nebo nulové poplatky za vedení běžného účtu.
Už v roce 2005 výrazně zpřísnila pravidla pro fungování těchto družstev, dohlíží na ně Česká národní banka. Povinný základní kapitál vzrostl z dřívějších 500 tisíc na 35 milionů korun.
Mezi nevýhody naopak patří malá síť poboček, pro zřízení účtu je přitom u řady z nich nutná osobní návštěva. Zájemce se totiž musí nejdříve stát členem družstva. Jako člen zaplatí i vstupní poplatek, jehož výše je nicméně u většiny kampeliček jen symbolická.
Klienti se jako členové musejí také podílet na krytí případné ztráty záložny. Podle zákona je však tato povinnost omezena řádově na maximálně stovky korun - na dvojnásobek členského vkladu a případného zápisného.
