Praha - Změna současného systému výpočtu úroku z prodlení je cílem nového nařízení vlády, jehož návrh je nyní v připomínkovém řízení. Podle materiálu, který má online deník Aktuálně.cz k dispozici, se dosavadní systém výpočtu výrazně zjednoduší. V době nízkých úrokových sazeb centrální banky však zároveň může dlouhodobě zlepšit postavení dlužníků, zatímco věřitelé na tom mohou být hůře než dosud.
Novinka se týká takzvaného zákonného úroku z prodlení, stanoveného paragrafem § 517 občanského zákoníku. (Podrobnější vysvětlení, v jakých případech se tento úrok používá, najdete v rámečku vpravo.) Naopak se nijak nedotkne obchodních vztahů mezi podnikateli, u nichž má i nadále přednost smluvní určení úroku z prodlení.
Jak to funguje dosud
Občanský zákoník stanoví, že je-li dlužník v prodlení s placením peněžitého závazku, má věřitel automaticky právo na úrok z prodlení v zákonné výši. Pro věřitele je příjemné, že takový úrok může požadovat přímo ze zákona i tehdy, jestliže jej zapomněl zmínit v původní smlouvě s dlužníkem. Je však limitován částkou určenou nařízením vlády, vyšší úrok si dokonce nemůže sjednat ani smluvně.
Oproti tomu řídí-li se peněžní závazek obchodním zákoníkem, mohou si smluvní strany dohodnout i vyšší částku úroku z prodlení. Nedohodnou-li se, platí úprava občanského zákoníku.
Občanský zákoník použijeme vždy, když jedna ze smluvních stran není podnikatelem. Tedy typicky když fyzická osoba půjčuje běžným občanům. Naopak obchodní zákoník se automaticky použije vždy, když jsou obě smluvní strany podnikatelskými subjekty (třeba když jedna společnost půjčuje druhé).
Také fyzická osoba (běžný spotřebitel) se může s jinou fyzickou či právnickou osobou dohodnout, že jejich vztah se bude řídit obchodním zákoníkem. Jestliže by však tato dohoda zhoršila postavení spotřebitele, je neplatná, takže například místo vyšších úroků z prodlení by tak platila jen výše stanovená občanským zákoníkem.
Aby to však nebylo příliš jednoduché: Pokud se jedná o "smlouvu o úvěru" a nikoliv "půjčku", použije se na ni vždy obchodní zákoník. Nicméně proti nepřiměřené výši úroků z prodlení se pak spotřebitel může bránit u soudu. Například českobudějovický krjaský soud letos rozhodl, že pro jejich výši platí občanský zákoník, přestože jde o "úvěr".
Dosud: Každý půlrok jiný úrok
Zjednodušeně řečeno, vláda navrhuje, aby se výše úroku z prodlení neměnila každého půl roku jako dosud, ale aby zůstala jednotná a neměnná po celou dobu trvání dluhu.
Výše úroku z prodlení podle občanského zákoníku se nyní odvíjí od repo sazby stanovené Českou národní bankou. Úrok z prodlení pak získáme jejím zvýšením o sedm procentních bodů. Činí-li tedy repo sazba v době vzniku prodlení například 3,5 procenta, po připočtení sedmi bodů z ní dostaneme roční úrok z prodlení ve výši 10,5 procenta z dlužné částky.
Dosavadní stav však komplikuje pravidlo, že úrok z prodlení se takto počítá samostatně vždy za každé kalendářní pololetí, v němž prodlení trvá. Rozhodující je přitom repo sazba platná první den příslušného pololetí (tedy k 1. lednu nebo 1. červenci).
"Jde o nesprávné pochopení příslušné směrnice Evropské unie," konstatuje nyní návrh nového nařízení vlády, připravený ministerstvem spravedlnosti. Způsob, jakým se v Česku počítají zmíněné úroky od roku 2005, považuje současný návrh za sice ne odporující právu EU, nicméně šel prý zbytečně nad rámec směrnice.
"Dosavadní způsob ztěžuje celý systém výpočtu úroku z prodlení, neboť u uplatňování pohledávek například z několika faktur s různou splatností s prodlením trvajícím několik let se úroky z prodlení rozpadají do několika desítek až set položek, které je třeba řádně vyčíslit. Vzhledem k tomu, že dochází k častým změnám repo sazby, je výše úroku z prodlení zpravidla každého půl roku jiná," konstatuje ministerstvo v návrhu.
Nově: Jednou a dost
Nově má platit, že výše úroku z prodlení odpovídá výši repo sazby platné k poslednímu dni předcházejícímu kalendářní pololetí, ve kterém k prodlení došlo, zvýšené o sedm procentních bodů. Pro výpočet výše úroku z prodlení, které vzniklo v období mezi 1. lednem a 30. červnem, tak bude vždy stěžejní repo sazba platná k 31. prosinci předchozího roku. Výše úroku už pak bude neměnná po celou dobu trvání prodlení.
| Půjčky v době krize: Kdy se vysoký úrok stává lichvou? Jak o nepřiměřených úrocích rozhodovaly české soudy? Kdy se smlouva řídí občanským a kdy obchodním zákoníkem? Víte, jaký je rozdíl mezi úrokem z prodlení a úrokem jako odměnou za půjčku? Čtěte srozumitelný přehled současné právní úpravy! |
Tato změna sice na jednu stranu zjednoduší výpočet dlouhodobého prodlení, díky současným rekordně nízkým sazbám centrální banky však může zvýhodnit dlužníky, kteří se do prodlení dostanou právě v této době. Zatímco dosud platí, že po zvýšení repo sazby by vzrostl i úrok z prodlení, nově by úrok zůstal stále nízký. Nicméně za odlišné ekonomické situace se může tato výhoda obrátit proti dlužníkům a naopak - oproti dosavadnímu stavu - přilepšit věřitelům.
Novinka má být účinná ihned po jejím zveřejnění ve Sbírce zákonů, k němuž by mělo dojít ještě v letošním roce. Po skončení současného připomínkového řízení už stačí "jen" souhlas vlády jako celku, změna nemusí projít Parlamentem.
Ministerstvo spravedlnosti zároveň navrhuje, aby nový způsob výpočtu platil i pro úroky z prodlení, které započalo před nabytím účinnosti této novely.
| Čtěte také: Vysoké úroky u Providentu? Jsou i horší rizika Predátorský index napoví, kdo nabízí nevýhodné půjčky Vláda chce zastavit odírání lidí, kteří si berou půjčky |
