Praha - Počet podnikatelů, kteří v České republice využívají takzvanou virtuální kancelář, stále roste. Ke konci letošního prvního čtvrtletí jich bylo přes 15 tisíc, přičemž jen za poslední rok jich přibylo pět tisíc.
Vyplývá to z analýzy společnosti Office House, která údaje získala z Administrativního registru ekonomických subjektů provozovaného ministerstvem financí. Čísla zahrnují celý trh, tedy nejen klienty zmíněné společnosti.
Ve "virtuálních kancelářích" sídlí na stejné adrese desítky různých firem. Ty se dělí o jednu či více sekretářek, které mimo jiné přeposílají došlou poštu nebo přepojují hovory na "skutečné" sídlo firmy. Měsíční pronájem činí jen několik set korun, v centru Prahy jde už o tisíce (k nejdražším patří pražský Ovocný trh se 6000 korunami měsíčně).
Praha, Ostrava, Brno
"Za rostoucím zájmem o virtuální kanceláře v takzvaných business centrech stojí v současné době především ekonomická krize. Řada podnikatelů k nám přišla hlavně kvůli snaze ušetřit náklady za provoz klasické kanceláře, protože většinou mohou pracovat doma," říká obchodní ředitelka společnosti Office House Mária Ščamburová.
Na případná jednání s úřady nebo klienty si přitom může podnikatel krátkodobě pronajmout i skutečnou kancelář.
Největší zájem je tradičně v Praze, kde tento typ sídla využívá přes 11,2 tisíce podnikatelů.
Jednak proto, že mnoho podnikatelů z hlavního města pochází, navíc nájmy běžných kanceláří tam jsou nejdražší. Další firmy chtějí mít sídlo v Praze (nebo jejím centru) kvůli image. A často je vede i snaha nepřijít tak často do styku s úřady, protože ve velkých městech připadá na jednoho úředníka mnohem více firem.
Například podnikatele v Pacově na Vysočině kontroluje tamní finanční úřad v průměru každých pět let, do firmy se sídlem v Praze 10, v Praze 6 nebo Praze 2 zavítá kontrola ani ne jednou za sto let. Ukázala to analýza společnosti Terrinvest, jejíž výsledky jsme přinesli v samostatném článku.
V Ostravě sídlí ve virtuálních kancelářích necelých 1800 a v Brně zhruba 1500. V dalších regionech jsou rozšířené mnohem méně, mimo zmíněnou trojici největších měst je využívá už jen necelých 500 podnikatelů.
Změnit sídlo lze snadněji. Ale berňáku utéci nemusíte
Od poloviny loňského roku mohou čeští podnikatelé měnit sídlo firmy snadněji než dříve. Novela občanského zákoníku totiž zmírnila povinnosti ohledně sídla právnických osob. Nově mohou zapsat do obchodního rejstříku prakticky libovolné sídlo (podrobnosti jsme přinesli v samostatném článku).
Stačí splnit dvě základní podmínky: Sídlo nesmí být v bytě, pokud to "odporuje povaze právnické osoby nebo rozsahu její činnosti". Firma také nesmí namítat, že její skutečné (faktické) sídlo je jinde, než sama uvádí v obchodním rejstříku. To v praxi znamená, že na adrese uváděné v rejstříku musí především přijímat dopisy (po zavedení povinných datových schránek to je ještě jednodušší než dříve).
Dřívější znění zákona požadovalo, aby firma uváděla v obchodním rejstříku své "skutečné sídlo", tedy místo, kde je umístěna její správa a kde se s ní veřejnost může stýkat. Problémy pak měli někteří podnikatelé, kteří měli například svou jedinou provozovnu i bydliště v menším městě, a přesto jako oficiální sídlo uváděli pražskou adresu.
Daním těžko utéct
Přesto i nadále platí, že finančnímu úřadu nelze tak snadno utéci. Beze změny totiž zůstalo ustanovení zákona o správě daní a poplatků.
Jestliže třeba pražský finanční úřad usoudí, že podnikatel přesunul sídlo do jeho působnosti čistě účelově kvůli menší pravděpodobnosti kontrol, zatímco faktické sídlo nebo vedení firmy zůstalo v jiném regionu, může takzvaně delegovat místní příslušnost. Tím podnikatele "vrátí" zpátky do působnosti původního finančního úřadu.
Této možnosti už finanční úřady v řadě případů (přesné číslo tají) využily. Podle informací čtenářů, firem z oboru i právníků tak činí dokonce častěji než dříve. "Pořád jde ale jen o zlomek případů," říká firemní poradce Jaroslav Novotný.
Upozorňuje, že finanční úřady přitom nemusí posuzovat soulad sídla s občanským zákoníkem. "Postačí, když shledají oprávněné důvody k takové delegaci, tedy vrácení. Zákon hovoří hlavně o hospodárnosti a rychlosti řízení, rozhodnutí ale záleží prakticky jen na finanční správě. Proti tomuto rozhodnutí se navíc prakticky nelze odvolat," upozorňuje Novotný.
| Čtěte také: Daňové ráje a pekla najdete i v Česku. Podívejte se kde Nová povinnost pro firmy? Daňové přiznání jedině online Tisíce firemních webů porušují zákon, nejsou kompletní |
