Letošní výrazné snížení náhrad, které lidé na neschopence dostávají během nemoci, přineslo i více nejasností kolem možných přivýdělků.
K rozšířeným omylům patří přesvědčení, že během pracovní neschopnosti nesmí nemocný vůbec pracovat.
Ve skutečnosti si můžete během nemoci přivydělávat a částečně tak kompenzovat propad příjmů. Samozřejmě jen při splnění určitých podmínek (nemluvě o vašich zdravotních možnostech).
Zákaz platí jen pro jednu práci
Nemocenské dávky (od státu) nebo náhrada mzdy (od zaměstnavatele) nahrazují příjem ze zaměstnání či podnikání. Během pracovní neschopnosti proto nemocný nesmí vykonávat práci, z níž tyto dávky dostává. V jiné práci - z níž nenárokuje náhradu mzdy nebo nemocenskou - mu to ale nebrání.
Názorným (i když spíše teoretickým) příkladem je člověk, zaměstnaný na plný úvazek jako řidič. Kromě toho si občas přivydělává překládáním z angličtiny. Nemocenské dávky bude pravděpodobně dostávat z nemocenského pojištění své hlavní činnosti (práce řidiče). Aby o dávky nepřišel, nesmí během pracovní neschopnosti vykonávat tuto práci, u níž jsou dávky náhradou za dočasně přerušený běžný příjem. Může však pokračovat (s níže uvedenou výjimkou) ve své vedlejší činnosti, tedy překládání. A to nezávisle na tom, zda jde o další pracovní poměr u stejného zaměstnavatele (například dohodu o pracovní činnosti), nebo si takto přivydělává jako osoba samostatně výdělečně činná.
Léčebný režim především
Základní podmínkou však je, že nemocný musí dodržovat léčebný režim. Pokud mu lékař přikázal klid na lůžku, prakticky to vylučuje jakoukoliv práci.
Pokud mu však lékař „zakázal" jen fyzickou námahu, delší chůzi či třeba hlasité mluvení, brání mu to jen v některé práci.
Typicky třeba se zlomenou nohou nebo nemocnými hlasivkami zaměstnanec možná nemůže pokračovat v práci obchodního zástupce, může ale doma překládat u počítače.
Pozor na konkurenci
Pro přivýdělek během nemoci platí stejná pravidla, jako když je zaměstnanec zdravý. Zjednodušeně řečeno: Jedná-li se o přivýdělek ve stejném oboru (riziko konkurence), musí k tomu mít písemný souhlas (hlavního) zaměstnavatele. Jde-li o práci v nepříbuzném oboru, souhlas nepotřebuje. Některé skupiny zaměstnanců (veřejná správa, policisté, zaměstnanci soudů a podobně) však potřebují souhlas vždy.
Ne pro simulanty
Poslední podmínkou pochopitelně je, že zaměstnanec neschopenku nezneužívá - tedy že je skutečně nemocný, nikoliv jen fiktivně. Jestliže má firma podezření, že se „hodil marod" jen proto, aby stihl dokončit jinou (vedlejší) práci, měla by to nahlásit správě sociálního zabezpečení.
| Čtěte více o nemocenské: Jak se mění nemocenská? Přečtěte si krok za krokem Spočítejte si, kolik letos dostanete během nemoci Nemocní zůstávají bez peněz. Úřady viní zaměstnavatele |
