Praha - Od ledna 2009 se znovu mění pravidla pro placení nemocenské. První tři dny nemoci zůstanou zaměstnanci bez peněz, dalších jedenáct dnů jim pak místo státu proplatí přímo zaměstnavatel. Ten zároveň získá právo kontrolovat, zda lidé s neschopenkou skutečně dodržují léčebný režim.
Příjemná novinka čeká na zaměstnance s příjmy nad 24 tisíc korun měsíčně. Díky zvýšení stropu pro výplatu dávek získají více peněz než dosud. Zatímco v roce 2008 dostal člověk s platem 40 tisíc korun za měsíc nemoci 10 848 korun, nově má nárok na 15 204 korun.
První tři dny bez peněz
První tři dny nemoci nemá zaměstnanec nárok na žádnou kompenzaci. Výjimkou zůstane jen nařízená karanténa - při ní se nadále budou proplácet i první tři dny. Vláda se tak s mírnou obměnou vrátila k systému, který zavedla už od ledna 2008, ale následně jej zrušil Ústavní soud. Podle soudců má každý, kdo si platí nemocenské pojištění, nárok na dávky v době nemoci. V roce 2009 už sice zaměstnancům nebude nemocenské pojištění strháváno z hrubé mzdy, i nadále je však za ně bude platit zaměstnavatel.
Čtvrtý až čtrnáctý kalendářní den nemoci začne nově proplácet zaměstnavatel, nikoliv stát. Nepůjde už o klasické nemocenské dávky, ale o náhradu mzdy. Oproti dosavadnímu stavu ji zaměstnanec získá jen za ty prostonané dny, které by pro něj jinak byly pracovní. Náhrada mzdy činí 60 procent takzvaného redukovaného denního výdělku.
Některé firmy přesto nenechají zaměstnance bez peněz ani na začátku nemoci. Mezi benefity zařadí třeba proplácení prvních tří dnů nemoci nebo dorovnání náhrady mzdy až do výše normálního výdělku. Stále více firem také umožňuje zaměstnancům vzít si například dva dny placeného volna na včasné vyléčení nemoci, a předejít tak delší absenci.
Nemocenská až od 15. dne
Teprve od patnáctého kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti dostane zaměstnanec klasické nemocenské dávky. Jejich výše roste úměrně délce nemoci: od patnáctého do třicátého dne jde o 60 procent průměrného výdělku, ve druhém měsíci nemoci se zvyšují na 66 procent a od 61. dne pak na 72 procent.
"Při krátkodobé pracovní neschopnosti se jen obtížně zjišťuje, zda někteří lidé nezveličují zdravotní problémy, aby získali omluvené placené volno. Při dlouhodobé pracovní neschopnosti je už možno zdravotní stav objektivně zjistit, zneužívání pracovní neschopnosti je jen výjimečné," vysvětluje ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Právě snížení počtu simulantů je podle něj jedním z cílů reformy.
Kromě příslušné správy sociálního zabezpečení bude moci nově kontrolovat nemocné i jejich zaměstnavatel. Vláda věří, že firmy si tak lépe pohlídají dodržování léčebného režimu během prvních 14 dnů nemoci, kdy budou náhradu mzdy vyplácet ze svého.
Zaměstnavatel může od Nového roku kontrolovat, zda se člověk na neschopence skutečně zdržuje na stanoveném místě (s výjimkou povolených vycházek).
Jestliže "nemocný" místo toho třeba pracuje na zahradě nebo odjel lyžovat, hrozí mu nejen odnětí náhrady mzdy (nemocenské), ale také pokuta až 20 tisíc korun. Zaměstnanci jsou přitom povinni opatřit byt zvonkem a jmenovkou, zároveň musejí svému lékaři uvést skutečnou adresu, na níž se budou během nemoci zdržovat.
Díky výraznému zvednutí stropu pro výpočet nemocenských dávek si polepší lidé s měsíčními příjmy nad 24 tisíc korun. Dosud byly výdělky přesahující tento limit ignorovány, od Nového roku se limit započítávané hrubé mzdy zvyšuje na 71 600 korun. Současně vzrostou i takzvané redukční hranice. Poměrně složitý systém redukcí se používá při určení, jaká část mzdy se "započte" do nemocenské a jaká část se během nemoci "ztratí".
Polepší si jenom někdo
Zaměstnanec s měsíčním výdělkem 40 tisíc korun hrubého si tak oproti dosavadnímu stavu polepší z 10 848 korun na 15 204 korun. Nicméně i přes tento nárůst dostane během nemoci jen 38 procent své hrubé mzdy. Lepší poměr nemocenské k hrubé mzdě budou i nadále mít lidé s nižšími příjmy - například při patnáctitisícovém výdělku pokryje nemocenská 45 procent. Právě lidé s menšími platy však na reformě přesto prodělají - kvůli neproplácení prvních tří dnů dostanou při měsíční nemoci o několik set korun méně než dosud.
Změna pravidel se projeví také u zkušební doby při vzniku pracovního poměru. Dosud platilo, že zaměstnanec i zaměstnavatel jej mohou během zkušební doby ukončit kdykoliv a z jakéhokoliv důvodu. Tuto volnost omezuje od ledna 2009 nová výjimka: jestliže zaměstnanec během zkušební doby onemocní, nemůže mu firma ukončit pracovní poměr během prvních čtrnácti dnů nemoci. Nezbaví se tak povinnosti platit mu náhradu mzdy.
Kolik dostanete za měsíc nemoci
hrubá mzda rok 2008 rok 2009 podíl k hrubé mzdě
10 000 Kč 5028 Kč 4560 Kč 46 %
15 000 Kč 7542 Kč 6841 Kč 45 %
20 000 Kč 9494 Kč 9120 Kč 45 %
25 000 Kč 10 848 Kč 11 248 Kč 45 %
30 000 Kč 10 848 Kč 12 763 Kč 43 %
40 000 Kč 10 848 Kč 15 204 Kč 38 %
60 000 Kč 10 848 Kč 18 232 Kč 30 %
80 000 Kč 10 848 Kč 20 069 Kč 25 %
Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí. Údaje z roku 2008 se týkají pravidel platných od září do prosince. Údaje za rok 2009 jsou součtem náhrady mzdy (od zaměstnavatele) a nemocenských dávek (od státu).
Spočítejte si, kolik získáte právě vy!
