Brno - Devět, deset a dvanáct let. Až tak dlouhou dobu trvalo než se lidé dozvěděli o tom, že jim za nezaplacené pokuty z minulosti hrozí exekuce, zabavení bytu nebo srážky z platu.
A ve čtyřech případech lidí, kteří se ozvali deníku Aktuálně.cz poté, co popsal rozhodnutí Ústavního soudu ohledně hledání těch, kteří mají splácet pokuty a dluhy z minulosti, se z dluhů za desítky či stovky korun staly několika tisícové částky.
Příběhy lidí (jejiž totožnost deník Aktuálně.cz zná) dokazují, že stát se osobou s neznámým pobytem (tedy tím, kterým úřady nebo soudy nemohou doručit svoje rozhodnutí) není až tak ojedinělé.
Nehledali, nenašli
Příběh první: Paní Eva měla před lety dostat pokutu za jízdu tramvají. Soud v roce 2000 rozhodl, že má pokutu zaplatit, žena ale žádné rozhodnutí nedostala. "Soud vydal verdikt v době, kdy už jsem v Brně rok nebydlela, nikdo si to ale neověřil v centrální registru obyvatel. Teprve letos mi byl doručen rozsudek až poté, co na mě kvůli 30 tisícím byla nařízena exekuce," popsala svůj příběh žena.
Její případ nyní leží už půl roku na soudu, kam se paní Eva obrátila, exekutor ji už ale nařídil strhávat dluh z platu.
Příběh druhý: Ženě z Prahy přišlo exekuční nařízení po dvanácti letech od chvíle, kdy měla dostat pokutu ve výši 400 korun. "Dluh za dvanáct let narostl na 24 tisíc korun, žena ale žádné varování ani rozhodnutí soudu domů nikdy nedostala. Soud určil opatrovníka, který se ale ani jednou nepokusil mou ženu dohledat," popisuje celý příběh manžel ženy.
| Čtěte také: Exekuce jmění kvůli jedné jízdě načerno? Soud řekl ne Skoro desetina Čechů je finančně zcela negramotných Chcete půjčku? Dostanete více práv, stát vás ochrání |
Příběh třetí: Znovu Brno a znovu pokuta za jízdu městskou hromadnou dopravou bez jízdenky. Paní Markéta zjistila, že je nařízena exekuce na její byt náhodou ve chvíli, kdy se podívala do katastru nemovitostí.
"Jednalo se o pokutu od dopravního podniku starou devět let, byt byl v exekuci více než rok. Stálo mě to 14 tisíc korun, rozhodlo se absolutně bez mého vědomí a bez toho, že bych nějaké rozhodnutí kdy dostala," popsala svůj příběh žena.
Příběh čtvrtý: Petr Mařík z Hradce Králové se až po deseti letech dozvěděl, že má platit dluh z nezaplaceného pojištění. O rozhodnutí soudu, který nařídil exekuci nic nevěděl, opatrovník, kterého soud vybral, se s mužem nedokázal spojit.
Přitom jsem se přestěhoval jenom o dvě ulice dál, kdyby mě chtěli najít, tak určitě najdou. Teprve až přišel exekuční příkaz, tak jsem zjistil, že jsem nezaplatil jednu splátky pojistky. Místo stokorun tak mám platit desítky tisíc korun," popsal svůj případ.
Zastání u soudu
Právě v takových případech se na konci října lidí zastal Ústavní soud. Úřady a soudy si totiž podle ústavních soudců nesmí ulehčovat práci a musí udělat vše, aby našli ty, kteří mají splatit dluh či pokutu.
| Čtěte také: Registr dlužníků: Zaplatíte za výpis, který je k ničemu Pozor na dopisy z bank. Jsou doručené, i když nepřijdou Příjemná změna: Nevýhodné smlouvy se zbavíte rychleji |
Ve dvou případech se tak ústavní soudci zastali lidí, kteří se pro úřady stali osobami s neznámým pobytem. V obou případech nebyli lidé k zastižení v místě svého bydliště a soudy tak rozhodly, že už je hledat nebudou, u soudů je zastoupí opatrovníci z řad pracovníků soudů.
Podle Ústavního soudu ovšem nyní úřady a běžné soudy musí zavedenou praxi, kdy coby opatrovníky lidí, kteří dluží peníze, ustanovují své vlastní zaměstnance, definitivně opustit. Smyslem role opatrovníka je chránit práva lidí, proti kterým vede úřad řízení. Podle soudců nemůže opatrovník svoji práci dělat kvalitně, když ho do role dosadí úřad, který ho zároveň platí.
