Štrasburk/Brno - Oblíbená praxe českých splátkových firem, které si spory s lidmi řeší za zavřenými dveřmi soukromých rozhodčích soudů, se dočkala evropského odsouzení.

Evropský soud pro lidská práva řešil konkrétní případ muže, který v Česku svůj spor u rozhodčího soudu prohrál. Soudci ve Štrasburku rozhodli, že bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu.

Stát teď musí muži zaplatit v přepočtu 98 tisíc korun za náklady, které s řízením měl.

Verdikt je o to důležitější, že u rozhodčích soudů už pohořely tisíce lidí. Právě na tato privátní zařízení totiž přehrávají své spory s klienty především splátkové firmy. Do smluv zabudují nenápadný odstavec o rozhodčích doložkách a rozhodčím soudu, díky tomu se pak vyhnou řádnému soudu.

Rozhodčí soud nebyl fér

Konkrétní případ, který Štrasburk posuzoval, se týkal Pavla Sudy, menšinového akcionáře firmy, kterou převzal většinový akcionář. Smlouva o převzetí v doložce, kterou uzavřeli akcionáři mezi sebou a Suda ani nepodepisoval, sice předpokládala, že hodnota akcií může být přezkoumána, ne však u soudu, ale u soukromého rozhodčího soudu.

Suda s tím nesouhlasil a doložku zažaloval.

Soudy - včetně Ústavního - ovšem rozhodly, že když už Suda souhlasil s rozhodčí doložkou ve smlouvě, vzdal se tím práva na soudní ochranu.

Evropští soudci potvrdili, že nic nebrání lidem, aby se cestou rozhodčí doložky nebo smlouvy svobodným, zákonným a jednoznačným způsobem vzdali svého práva na rozhodnutí majetkového sporu obecným soudem.

Rozhodčí soud ale musí podle Evropského soudu pro lidská práva rozhodovat o sporech veřejně a nesmí být zřizovaný soukromou společností.  "Rozhodčí soud podle názoru soudu evidentně nesplňoval zejména podmínku zákonnosti svého zřízení, neboť byl zřízen soukromou společností, ani podmínku, aby jednání před ním bylo veřejné," rozhodli soudci ve Štrasburku.

Došlo proto k porušení práv Pavla Sudy na soudní ochranu.

Svépravní lidé ví co podepisují

Rozhodčí doložky už také několikrát kritizovaly české soudy.

Splátkové firmy tak zatím narazily u Vrchního soudu v Praze, který rozhodl, že není možné, aby se rozhodčí doložka ve smlouvě odvolávala na neurčitého rozhodce, který bude ad hoc jmenován.

Soudci Městského soudu v Brně zase zrušili rozhodčí nález, vydaný firmou I. Moravská rozhodcovská společnost, a rozhodli, že spor klientky se společností FinPomoc.cz musí vyřeší klasický (řádný) soud.

A soudci Krajského soudu v Ostravě na základě evropských směrnic označili rozhodčí doložku  za listinu bez jakékoliv právní závaznosti. "Jedná se o toliko právně nicotný a bezúčinný popsaný list papíru," rozhodli soudci.

Ústavní soudci na druhou stranu v několika případech uvedli, že lidé ví, že podepisují rozhodčí doložky a dobrovolně se vzdávají soudní ochrany.

U akcií se už zákon změnil a rozhodčí soudy o nich nerozhodují, u splátkových firem a dalších sporů zatím ke změně nedošlo. Poslanci několikrát avizovali, že chtějí tuto praxi změnit, zatím ale změnu zákona neschválili.