Úředníci budou kontrolovat, čím se topí v domácích kotlích. Novelu zákona schválil i Senát

ČTK ČTK
19. 10. 2016 18:01
Senát schválil novelu zákona o ochraně ovzduší, která umožní úřadům kontrolovat domácnosti, jestli netopí zdraví škodlivým materiálem. Provinilcům hrozí až padesátitisícová pokuta. Stejnou pokutu dostanou i ti, kteří úředníky do domu nepustí. Proti novele ostře vystupovala pravicová opozice, která ji pokládá za omezování domovní svobody.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha – Senát umožnil úřadům kontrolovat, čím lidé topí v domácích kotlích, a udělovat za to pokuty. Rozhodl tak přes námitky pravice, která pravomoc pokládá za omezování domovní svobody a chce ji napadnout u Ústavního soudu. Změnu má přinést novela o ochraně ovzduší, kterou nyní dostane k posouzení prezident.

Prověrky by měl zákon umožnit úřadům od příštího roku. Lidem, kteří by pracovníky kontroly domů nepustili, by hrozil postih až 50 tisíc korun, stejně jako za topení nevhodným materiálem. Prověrka by mohla přijít, pokud se důvodné podezření na porušení zákona objeví opakovaně. Úředníci budou muset majitele písemně vyzvat, aby zjednal nápravu, a informovat ho, co v opačném případě může nastat.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) věří tomu, že novela před Ústavním soudem obstojí. Kontrola by podle novely připadala v úvahu teprve při opakovaném podezření na porušení zákona. Podobná úprava se používá i při obraně proti hluku. Ministerstvo sází na preventivní účinek normy. "Cílem zákona není represe, ta je až pro ty, na které ta prevence a osvěta neplatí," zdůraznil ministr.

Aktuálně prý obce nemají možnost spalování různých materiálů postihnout, i když je zakázané. Brabec připomněl, že zakázáno je mimo jiné pálení chemicky ošetřeného dřeva nebo uhelného prachu. Podle ministra má kontrolu topenišť zavedenu v Evropě 13 zemí. Novelu hájili především zástupci ČSSD včetně jejich předsedy a bohumínského starosty Petra Víchy.

Proti nové pravomoci vystupovali mimo jiné předseda senátorů ODS a teplický primátor Jaroslav Kubera nebo Jiří Valenta (Soukromníci). Podle něj novela povede k práskačství a byrokracii, šíření pomluv a závisti. Rovněž Jitka Seitlová (SZ) doporučovala novou pravomoc nezavádět. Podle Brabce ale alternativa neexistuje. "Že jsou spalovány plasty, to nezjistíte z žádné sondy v komíně," uvedl. Náklady na kontroly, které budou deset až 15 milionů korun ročně, by obce měly uplatňovat na státu, dodal ministr.

Předloha také zakotví pravidla pro uznávání zahraničních plaket pro vjezd automobilů do nízkoemisních zón. Žádné zóny zatím ale v Česku vyhlášeny nebyly. Norma rovněž upraví pravidla pro vyhlašování a ukončování smogových situací a regulací. Nebudou se navíc vyhlašovat smogové situace nebo regulace při zvýšené koncentraci některých látek v ovzduší, pokud rychle poklesnou. Do zákona se také dostanou imisní limity pro určité částice polétavého prachu.

Novela by na návrh výboru pro životní prostředí mohla zlepšit i ochranu obyvatel před zápachy. Umožní zavést pro ně emisní limity.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Johnson mluvil s Putinem, Rusko označil za bezpečnostní hrozbu

Mezi Británií a Ruskem nedojde k normalizaci vztahů, dokud Moskva neskoncuje se svým "destabilizujícím jednáním" a dokud bude znamenat bezpečnostní hrozbu. Podle mluvčí britského premiéra to v neděli Boris Johnson řekl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi na okraj summitu o Libyi v Berlíně.

"Dal mu jasně najevo, že britské stanovisko k Salisbury se nezmění," uvedla podle agentury Reuters mluvčí Downing Street. V anglickém Salisbury byli v březnu 2018 otráveni bývalý ruský dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera Julija. Londýn z útoku na Skripalovy obvinil Rusko, Moskva vinu popírá.

Zdroj: ČTK
Další zprávy