Češi v zimě protopili v průměru o tři procenta více, období mírných zim ale pokračuje

ČTK ČTK
13. 4. 2016 9:15
Poslední zima byla jen nepatrně chladnější než dvě předcházející, uvedlo Teplárenské sdružení. Doba mírných zim přesto pokračuje, a lidé tak budou v rámci vyúčtování tepla dostávat spíše přeplatky.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha - České domácnosti v uplynulé zimě spotřebovaly meziročně v průměru o tři procenta více tepla. Sdělilo to dnes Teplárenské sdružení ČR (TS ČR), jehož členové zásobují teplem přes 1,2 milionu tuzemských domácností. Nižší nárůst dodávek byl podle sdružení zaznamenán zejména v lokalitách, kde byla dokončena úsporná opatření, zejména zateplování budov.

"Období velmi mírných zim pokračuje, což se promítá do spotřeby tepla. Poslední zima byla jen nepatrně chladnější než ty dvě předcházející," uvedl dnes ředitel sdružení Martin Hájek. Dále připomněl, že do vyúčtování tepla za loňský rok se promítne pouze část zimy, vývoj teplot v letošním prvním čtvrtletí bude patrný až ve vyúčtování za rok 2016. "Přestože byl loňský rok z pohledu vytápění mírně chladnější než rok 2014, byl stále teplotně významně nadprůměrný, a proto předpokládáme, že lidé budou v rámci vyúčtování spotřeby tepla dostávat spíše přeplatky," podotkl Hájek.

Připomněl, že ačkoli byl průběh tří posledních zim rozdílný, jejich průměrná teplota se pohybovala vždy skoro dva stupně Celsia nad dlouhodobým normálem. "Každý stupeň proti dlouhodobému normálu snižuje spotřebu tepla přibližně o šest procent," dodal.

Podle dat sdružení zásobují teplárny, elektrárny, závodní energetiky a plynové kotelny teplem pro vytápění a ohřev teplé vody 1,6 milionu českých domácností. Zhruba 55 procent tepla pro tuzemské byty se v teplárnách vyrábí z uhlí, třetina ze zemního plynu. Dalších přibližně sedm procent tvoří biomasa a čtyři procenta připadají na teplo ze zařízení pro energetické využití odpadů, z topných olejů a druhotných zdrojů energie.

 

Právě se děje

před 6 minutami

Rakousko zasáhlo zemětřesení, větší škody ale zřejmě nezpůsobilo

Zemětřesení o síle 4,5 stupně zasáhlo v ranních hodinách centrální části Rakouska. Závažnější škody ale nejspíše nezpůsobilo.

Podle Rakouského institutu pro meteorologii a geodynamiku (ZAMG) leželo epicentrum poblíž města Admont ve spolkové zemi Štýrsko, ohnisko spočívalo v hloubce osmi kilometrů. Otřesy půdy byly cítit i v přilehlých Horních Rakousech.

ZAMG vydal varování, že zemětřesení mohlo způsobit drobná poškození budov. Stanice ORF bez bližších podrobností uvedla, že jsou již hlášeny první škody. Podle agentury APA je s ohledem na sílu zemětřesení možné, že na domech popraskaly fasády či se odloupala omítka.

Zdroj: ČTK
před 7 minutami

Zpěvák Van Morrison žaluje vládu, chce, aby povolila koncerty

Severoirský zpěvák Van Morrison "jménem tisíců hudebníků, umělců, klubů a všech, kdo pracují v koncertním průmyslu" žaluje tamní vládu. Od soudu chce, aby přezkoumal platnost zákazu koncertování v době nemoci covid-19. "Nejsme si vědomi žádného věrohodného vědeckého či lékařského zdůvodnění, které by odůvodnilo plošný zákaz," řekl deníku Guardian zpěvákův právník.

Severní Irsko je součástí Spojeného království, které coby nejpostiženější evropská země momentálně zápasí s třetí vlnou epidemie umocněnou novou, nakažlivější mutací viru. Za necelý rok v Británii kvůli covidu-19 zemřelo přes 91 tisíc lidí, z toho přes 1600 v Severním Irsku.

Pětasedmdesátiletý Morrison, člen Rokenrolové síně slávy a držitel dvou cen Grammy, proslul písněmi jako Brown Eyed Girl nebo Moondance, deskami Astral Weeks či Tupelo Honey nebo spoluprací s kapelou Chieftains. V posledním roce vydal několik skladeb brojících proti zákazům spojeným s nemocí covid-19, naposledy ve spolupráci s kytaristou Ericem Claptonem.

Zdroj: Guardian
před 58 minutami

Pražské letiště loni odbavilo 3,66 miliony pasažérů, o 79 procent méně

Pražské letiště Václava Havla loni odbavilo 3,66 milionu cestujících, což je meziroční propad o 79 procent. Zároveň je to nejnižší počet cestujících za posledních 25 let. Loňský rok bezprecedentně narušila koronavirová krize, před ní provoz rostl. Letiště, které kvůli ztrátám muselo i propouštět, v letošním roce očekává postupně obnovování dopravy.

Vloni se tak přerušila série od roku 2013, kdy na letišti provoz nepřetržitě rostl až k rekordním 17,8 milionu cestujících v roce 2019.

Před krizí přitom letiště očekávalo pro rok 2020 další růst, ten se však zastavil na jaře po vypuknutí pandemie koronaviru. Ta během jarních měsíců snížila počet cestujících o více než 99 procent. V létě sice provoz postupně rostl ke zhruba 600.000 cestujících za červenec a srpen, stále však byl hluboko pod normálem. Krize navíc na podzim znovu zesílila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy