reklama
 
 

Stát jako náhradní rodič. Zálohované výživné pomůže samoživitelkám, zatíží ale státní kasu

5. 4. 2018
Samoživitelky by od státu mohly dostávat až tři tisíce korun měsíčně na jedno dítě. Úřady by následně peníze samy vymáhaly na neplatičích.

Praha - Průměrná výše alimentů se v Česku pohybuje mezi dvěma a třemi tisíci korun na dítě, část rodičů však neplatí ani tuto částku. Za chronické neplatiče lze podle Asociace neúplných rodin označit až desetinu rodičů. Svým dětem a bývalým partnerům tak působí závažné finanční potíže. Právě samoživitelům by měl pomoct návrh na zálohované výživné, které navrhla ČSSD. Stát by podle tohoto konceptu zastoupil neplatícího rodiče a posléze výživné sám vymáhal.

Zálohované výživné se dostává do popředí poté, co vláda včera zamítla podobný návrh KSČM o takzvaném náhradním výživném. Jedním z důvodů, proč vláda hledá shodu spíše se sociálními demokraty než komunisty, může být skutečnost, že ČSSD svůj návrh představuje jako jednu z podmínek pro vstup do vlády s hnutím ANO.

Sociální demokraté se už zálohované výživné snažili prosadit koncem minulého vládního období, tehdy však neuspěli. Pokud by skutečně došlo ke vzniku menšinové vlády ANO a ČSSD s podporou KSČM, je tak poměrně pravděpodobné, že se zálohované výživné podaří prosadit.

Aktuální návrh ČSSD by se dotkl rodin, jejichž čistý příjem nepřesahuje 2,7násobek životního minima. U matky samoživitelky se dvěma malými dětmi jde o příjem zhruba osmnáct tisíc korun čistého. Zálohované výživné by mělo dosahovat soudně vyměřené výše, zastropované by však bylo na částce 1,2 životního minima na dítě - v závislosti na věku by šlo o dva až tři tisíce na dítě měsíčně.

Zpátky se vrátí jen desetina

Stát by dlužné peníze od odloučených rodičů následně vymáhal skrze Úřady práce. Pokud by soud vyměřil druhému rodiči výživné větší, než kolik činí onen 1,2násobek životního minima, rozdíl by samoživitel mohl i nadále sám vymáhat. Podle návrhu sociální demokracie by samoživitel mohl o zálohované výživné požádat po dvou měsících, kdy jeho expartner alimenty přes vyměření soudem neplatí nebo platí jen zčásti.

Výhodou návrhu je i to, že samoživitelky pro žádost o zálohované výživné nemusejí na svého partnera poslat exekutora. Takto tvrdý postup proti bývalému partnerovi volí jen malá část rodičů, protože se obávají pomsty. "Samoživitelé nechtějí jít do konfliktu se svým expartnerem. On jim pak dělá třeba naschvály s dětmi," vysvětluje Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni.

Když obdobný návrh loni podávalo ministerstvo práce a sociálních věcí (tehdy ještě pod ČSSD), vypočítalo, že stát by takový princip vyšel na více než 700 milionů korun a zpět by se podařilo vymoci zhruba deset procent. Malá vymahatelnost budí největší kontroverze mezi oponenty tohoto principu.

Kritici: Bude to jen další sociální dávka

Část kritiků se však do návrhu opírá z druhé strany - zálohované výživné podle nich problém s neplacením alimentů prakticky neřeší. Mezi odpůrce návrhu patří i advokátka se zaměřením na rodinné právo a bývalá ministryně spravedlnosti z let 2009-2010 Daniela Kovářová.

"Je to špatný nápad, odebírá od rodičů iniciativu a odpovědnost. Ve skutečnosti jde jen o novou sociální dávku, která nahradí dávky jiné. Matce samoživitelce se situace nezlepší a naopak to otevře prostor pro zneužívání," domnívá se. Naráží tím zejména na skutečnost, že poskytnutí dávky zvýší čistý příjem rodiny. Ta tak může přijít o sociální dávky, na které s překročením určitého příjmu zaniká nárok. Pozitivní efekt na rozpočty nejchudších rodin tak může zůstat jen na papíře.

Výhrady má i Asociace neúplných rodin, která se zaměřuje na pomoc samoživitelům a samoživitelkám s vymáháním výživného. "My jsme vůbec rádi, že se to téma zase řeší a že se dostalo do povědomí politiků," tvrdí Petr Sýkora z Asociace. Samotný návrh je však podle něj nekoncepční.

Problémy alimentů podle Sýkory také komplikuje skutečnost, že jde o téma přesahující agendu jednoho ministerstva, vedle ministerstva práce a sociálních věcí jde i o ministerstvo spravedlnosti. "Cestou ven je zřízení instituce, která by problematiku řešila komplexně, a ne jen z pohledu jednoho nebo druhého ministerstva," navrhuje Sýkora. Asociace v minulosti politikům doporučovala také možnost odkupu pohledávek na výživné třetí stranou či přednostní zaměstnávání vězňů, kteří dluží na alimentech.

Přesná čísla o tom, kolika samoživitelů by se zálohované výživné dotklo, není snadné určit. Podle Asociace neúplných rodin ale činí celorepublikový dluh na výživném 10 miliard korun, průměrná částka na jednoho neplatiče se pohybuje okolo 90 tisíc korun. Rodičů samoživitelů je v České republice necelých 200 tisíc.

Alespoň částečné neplacení výživného se podle Asociace týká velkého počtu rodičů, kteří alimenty platí. Chronických neplatičů je podle údajů Asociace mezi 7 až 10 procenty plátců alimentů. Potíže však může způsobit i to, když povinný rodič alimenty neplatí pravidelně nebo se s jejich platbou opozdí. Podle Asociace tak způsobilo za poslední dva roky vážný finanční problém svému bývalému partnerovi a vychovávanému dítěti zhruba 38,5 procenta platičů alimentů.

Celorepublikový i průměrný dluh na výživném však v posledních letech klesá - podle asociace na tom má podíl jednak rostoucí ekonomika, jednak tvrdší opatření na vymáhání dlužného výživného.

Určitá forma zálohovaného či náhradního výživného dnes funguje také v řadě evropských států, například v Německu. Jeho nastavení se však napříč státy výrazně liší.

autor: Filip Sýkora | 5. 4. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama