Stát jako náhradní rodič. Zálohované výživné pomůže samoživitelkám, zatíží ale státní kasu

Filip Sýkora
5. 4. 2018 10:10
Samoživitelky by od státu mohly dostávat až tři tisíce korun měsíčně na jedno dítě. Úřady by následně peníze samy vymáhaly na neplatičích.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Praha - Průměrná výše alimentů se v Česku pohybuje mezi dvěma a třemi tisíci korun na dítě, část rodičů však neplatí ani tuto částku. Za chronické neplatiče lze podle Asociace neúplných rodin označit až desetinu rodičů. Svým dětem a bývalým partnerům tak působí závažné finanční potíže. Právě samoživitelům by měl pomoct návrh na zálohované výživné, které navrhla ČSSD. Stát by podle tohoto konceptu zastoupil neplatícího rodiče a posléze výživné sám vymáhal.

Zálohované výživné se dostává do popředí poté, co vláda včera zamítla podobný návrh KSČM o takzvaném náhradním výživném. Jedním z důvodů, proč vláda hledá shodu spíše se sociálními demokraty než komunisty, může být skutečnost, že ČSSD svůj návrh představuje jako jednu z podmínek pro vstup do vlády s hnutím ANO.

Sociální demokraté se už zálohované výživné snažili prosadit koncem minulého vládního období, tehdy však neuspěli. Pokud by skutečně došlo ke vzniku menšinové vlády ANO a ČSSD s podporou KSČM, je tak poměrně pravděpodobné, že se zálohované výživné podaří prosadit.

Aktuální návrh ČSSD by se dotkl rodin, jejichž čistý příjem nepřesahuje 2,7násobek životního minima. U matky samoživitelky se dvěma malými dětmi jde o příjem zhruba osmnáct tisíc korun čistého. Zálohované výživné by mělo dosahovat soudně vyměřené výše, zastropované by však bylo na částce 1,2 životního minima na dítě - v závislosti na věku by šlo o dva až tři tisíce na dítě měsíčně.

Zpátky se vrátí jen desetina

Stát by dlužné peníze od odloučených rodičů následně vymáhal skrze Úřady práce. Pokud by soud vyměřil druhému rodiči výživné větší, než kolik činí onen 1,2násobek životního minima, rozdíl by samoživitel mohl i nadále sám vymáhat. Podle návrhu sociální demokracie by samoživitel mohl o zálohované výživné požádat po dvou měsících, kdy jeho expartner alimenty přes vyměření soudem neplatí nebo platí jen zčásti.

Výhodou návrhu je i to, že samoživitelky pro žádost o zálohované výživné nemusejí na svého partnera poslat exekutora. Takto tvrdý postup proti bývalému partnerovi volí jen malá část rodičů, protože se obávají pomsty. "Samoživitelé nechtějí jít do konfliktu se svým expartnerem. On jim pak dělá třeba naschvály s dětmi," vysvětluje Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni.

Když obdobný návrh loni podávalo ministerstvo práce a sociálních věcí (tehdy ještě pod ČSSD), vypočítalo, že stát by takový princip vyšel na více než 700 milionů korun a zpět by se podařilo vymoci zhruba deset procent. Malá vymahatelnost budí největší kontroverze mezi oponenty tohoto principu.

Kritici: Bude to jen další sociální dávka

Část kritiků se však do návrhu opírá z druhé strany - zálohované výživné podle nich problém s neplacením alimentů prakticky neřeší. Mezi odpůrce návrhu patří i advokátka se zaměřením na rodinné právo a bývalá ministryně spravedlnosti z let 2009-2010 Daniela Kovářová.

"Je to špatný nápad, odebírá od rodičů iniciativu a odpovědnost. Ve skutečnosti jde jen o novou sociální dávku, která nahradí dávky jiné. Matce samoživitelce se situace nezlepší a naopak to otevře prostor pro zneužívání," domnívá se. Naráží tím zejména na skutečnost, že poskytnutí dávky zvýší čistý příjem rodiny. Ta tak může přijít o sociální dávky, na které s překročením určitého příjmu zaniká nárok. Pozitivní efekt na rozpočty nejchudších rodin tak může zůstat jen na papíře.

Výhrady má i Asociace neúplných rodin, která se zaměřuje na pomoc samoživitelům a samoživitelkám s vymáháním výživného. "My jsme vůbec rádi, že se to téma zase řeší a že se dostalo do povědomí politiků," tvrdí Petr Sýkora z Asociace. Samotný návrh je však podle něj nekoncepční.

Problémy alimentů podle Sýkory také komplikuje skutečnost, že jde o téma přesahující agendu jednoho ministerstva, vedle ministerstva práce a sociálních věcí jde i o ministerstvo spravedlnosti. "Cestou ven je zřízení instituce, která by problematiku řešila komplexně, a ne jen z pohledu jednoho nebo druhého ministerstva," navrhuje Sýkora. Asociace v minulosti politikům doporučovala také možnost odkupu pohledávek na výživné třetí stranou či přednostní zaměstnávání vězňů, kteří dluží na alimentech.

Přesná čísla o tom, kolika samoživitelů by se zálohované výživné dotklo, není snadné určit. Podle Asociace neúplných rodin ale činí celorepublikový dluh na výživném 10 miliard korun, průměrná částka na jednoho neplatiče se pohybuje okolo 90 tisíc korun. Rodičů samoživitelů je v České republice necelých 200 tisíc.

Alespoň částečné neplacení výživného se podle Asociace týká velkého počtu rodičů, kteří alimenty platí. Chronických neplatičů je podle údajů Asociace mezi 7 až 10 procenty plátců alimentů. Potíže však může způsobit i to, když povinný rodič alimenty neplatí pravidelně nebo se s jejich platbou opozdí. Podle Asociace tak způsobilo za poslední dva roky vážný finanční problém svému bývalému partnerovi a vychovávanému dítěti zhruba 38,5 procenta platičů alimentů.

Celorepublikový i průměrný dluh na výživném však v posledních letech klesá - podle asociace na tom má podíl jednak rostoucí ekonomika, jednak tvrdší opatření na vymáhání dlužného výživného.

Určitá forma zálohovaného či náhradního výživného dnes funguje také v řadě evropských států, například v Německu. Jeho nastavení se však napříč státy výrazně liší.

 

Právě se děje

před 15 minutami

Za to, že strčil muže pod metro dostal mladík tři a půl roku vězení. Nesouhlasí a odvolal se

Mladík, který na pražském Smíchově strčil muže pod metro, nesouhlasí s rozsudkem, podle nějž si má odpykat 3,5 roku vězení. Proti verdiktu si podal odvolání a případem se tak bude zabývat ještě vrchní soud. Nepravomocný rozsudek uložil sedmnáctiletému hochovi také povinnost uhradit pozůstalým nemajetkovou újmu v celkové výši 1,9 milionu korun.

Incident, při němž zemřel dvaapadesátiletý ženatý otec dvou dospělých synů, se stal loni v lednu ve stanici Anděl. Muže napadli tehdy šestnáctiletý a o rok mladší chlapec, a to poté, co při procházení po eskalátorech zřejmě strčil do přítelkyně mladšího z nich.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

Fotbalisty Českých Budějovic posílil útočník Diop

Fotbalisty Českých Budějovic posílil senegalský útočník Dame Diop. Bývalý hráč Slavie, Zlína nebo Ostravy s jedenáctým celkem tabulky podepsal smlouvu na dva a půl roku. V klubovém podcastu o tom informoval generální manažer Dynama Martin Vozábal.

"V tuhle chvíli jednáme s českou ambasádou v Dakaru, aby mohl přiletět do České republiky. Vízum má nějaké náležitosti a mohl by se tady objevit za týden," řekl Vozábal. "Turci se ho vzdali a my jsme takový post hledali, navíc zná prostředí i českou mentalitu," přidal.

Diop naposledy působil v pátém celku turecké ligy Hataysporu, kde však v prosinci skončil. Před tím strávil dva roky v Ostravě a nastupoval také za Zlín a Slavii, v jejímž dresu v srpnu 2014 debutoval v české lize. Celkem v tuzemské nejvyšší soutěži odehrál 107 zápasů a dal 24 branek.

před 33 minutami

Ostravské letiště zprovozní v dubnu linku do Kyjeva, letenka vyjde na necelých 700 korun

Z ostravského letiště v Mošnově začne od 26. dubna létat pravidelná linka do Kyjeva na Ukrajině. Bude létat třikrát týdně, v pondělí, středu a pátek. Provozovat ji bude společnost SkyUP Airlines. V úterý to v tiskové zprávě oznámila společnost Letiště Ostrava. Na lince se budou střídat letouny Boeing B737-800 a Boeing B737-700 s kapacitou 189 a 149 míst. "Jednosměrné letenky jsou v prodeji za cenu od 26 eur (zhruba 680 korun)," uvedlo letiště, které patří Moravskoslezskému kraji.

Obchodní ředitel Letiště Ostrava Stanislav Bujnovský uvedl, že čeští cestující mohou linku využívat k turistice, zatímco opačným směrem bude sloužit hlavně pro dopravu ukrajinských zaměstnanců a jejich rodin do Moravskoslezského, ale také Olomouckého a slovenského Žilinského kraje.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 47 minutami

Uzemněné Boeingy MAX příští týden zřejmě dostanou v Evropě povolení k provozu

Letadla Boeing 737 MAX zřejmě už příští týden dostanou povolení k obnově komerčního provozu na území Evropské unie. V úterý to řekl šéf Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) Patrick Ky. Právě tento úřad o povolení rozhoduje. Letadla nesměla do vzduchu po dvou tragických nehodách, které odhalily softwarovou chybu. Ve Spojených státech a v některých dalších zemích už Boeing povolení k obnově provozu těchto strojů dostal.

Ky uvedl, že stroje 737 MAX budou moci létat, pokud budou splňovat podmínky EASA a jeho piloti absolvují výcvik. Jednou ze změn, kterou si unijní regulátor vnutil, je nová certifikace stabilizačního systému MCAS. U něj se zjistilo, že patrně sehrál klíčovou úlohu při tragických nehodách.

Zdroj: ČTK
Další zprávy