Michal Stupavský - fondy a zase fondy
"Pokud má investor dlouhý investiční horizont, minimálně deset let, a takových investorů je drtivá většina, měl by mít větší část úspor zainvestováno ve finančních produktech s dynamickou neboli agresivní investiční strategií. Tomu odpovídají podílové fondy nebo penzijní fondy, které mají většinu kapitálu zainvestovánu v akciích," říká Martin Stupavský, investiční stratég Conseq Investment Managementu.
Tvrdí, že podle dlouhodobých historických statistik výkonnosti klasických finančních aktiv na trzích - tedy akcií, dluhopisů a hotovosti - jsou to právě akcie, kterým se v období zvýšené inflace daří na relativní bázi nejlépe. "Dluhopisům a hotovosti bych se nyní spíše vyhnul," uvádí Stupavský.
Ideálním řešením pro investory podle něj také mohou být fondy fondů, jejichž portfolia obsahují nikoliv jednotlivé cenné papíry, ale konkrétní podílové fondy.
"Pokud jde o zlato, to samozřejmě v historii lidstva mnohokrát prokázalo, že ve velmi dlouhém časovém horizontu dokáže velice dobře reálnou hodnotu úspor držet. Na druhou stranu jsou se zlatem jako investičním instrumentem spjaty také nemalé problémy. Zejména jde, v případě fyzického investičního zlata, o vysoké transakční náklady, tedy vysoce nadprůměrné rozdíly mezi prodejními a zpětnými výkupními cenami, vysoké náklady na úschovu a v neposlední řadě také nezanedbatelné riziko nákupu falešného kovu. Proto bych více než tři až pět procent celkových úspor do zlata investovat rozhodně nedoporučil," říká odborník.
Kryptoměnám by se naopak vyhnul obloukem, protože jejich vnitřní hodnota je podle jeho názoru nulová. "Byť dokážou kryptoměny v čele s bitcoinem v horizontu několika dnů nebo týdnů předvést zhodnocení v řádu desítek procent, krátkodobá volatilita neboli cenová kolísavost těchto aktiv je skutečně enormní. Podle mého názoru proto kryptoměny v žádném případě nesplňují definici konzervativní investice, nýbrž se jedná o čistou spekulaci," dodává Stupavský.