Praha - Menší ztráta při zneužití platební karty, konec poplatku za platbu kartou a také povinnost informovat zákazníka o přesné částce, kterou si chce obchodník na jeho účtu blokovat. Tyto a další novinky podepsal prezident republiky Miloš Zeman v rámci zákona o platebním styku.
Jedná se o harmonizační zákon se směrnicí Evropské unie. Podle koaliční vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL, která jej letos prosadila v Parlamentu, má umožnit Čechům, aby lépe řídili a plánovali rodinné finance.
Největší změnou je větší ochrana klientů bank při ztrátě, ukradení platební karty či zneužití identity při platbě kartou. Nově bude majitel karty riskovat finanční škodu maximálně v hodnotě 50 eur, tedy zhruba 1290 korun. Doposud byla tato částka třikrát vyšší.
Spoluúčast klienta se vztahuje na období, než ztrátu karty bance nahlásil. Od okamžiku nahlášení banka poškozenému hradí celou škodu. Podmínkou samozřejmě je, že se nejedná o podvod ze strany majitele karty či jeho nedbalost. Například, že PIN měl napsaný na kartě nebo v peněžence, případně že kartu s identifikačními údaji neměl pod dostatečnou osobní kontrolou.
Češi platí kartami stále častěji. Před pěti lety přes ně zaplatili 269 miliard korun, loni 478 miliard. Objem transakcí kartami přes web byl kolem 43 miliard korun. "Část lidí má z využívání platebních karet na internetu strach kvůli obavám z krádeže identity a hesel, i když banky zavedly silnou autorizaci zákazníků. Snížení spoluúčasti může zvýšit motivaci lidí k platbám kartou," říká Miroslav Lukeš, šéf společnosti MasterCard v Česku.
Nejčastěji ke zneužití karet dochází přes platby v zahraničních e-shopech. "Jde o transakce bez ověření SMS a nejčastěji u internetových obchodníků v USA," tvrdí Andrea Studihradová, mluvčí České spořitelny, která je z bank největším vydavatelem platebních karet. "Nejčastěji jde o neautorizované transakce na některých čínských obchodních serverech," přidává zkušenost Komerční banky její mluvčí Pavel Zúbek.
Podle UniCredit Bank jsou časté i podvody při bezkontaktních platbách do 500 korun, u kterých se běžně nezadává PIN.
Poplatek za platbu kartou končí
Nový zákon také ruší možnost obchodníků, aby lidem účtovali příplatek za platbu kartou. Jedinou podmínkou bylo, že na to museli zákazníka předem upozornit. Nový zákon takové poplatky zakazuje.
Zákon také přináší povinnost informovat klienta předem o přesné částce, kterou by chtěl obchodník na jeho účtu zablokovat. Jde například o případy hotelů, autopůjčoven nebo některých čerpacích stanic, které se takto dopředu jistí, že host zaplatí. Zákon také bankám nařizuje, aby po uhrazení skutečné částky zadržené peníze bez zbytečného prodlení uvolnily. Dnes se blokace ruší často až po uplynutí určité lhůty, někdy až 30 dní.
Nová norma reaguje také na nástup takzvaných fintechů. Banky budou muset nově licencovaným firmám otevřít přístup k účtům klientů a umožnit jim provádět za ně platby v e-shopech a poskytnout přehled o více účtech na jednom místě.
Kritizovaný pozměňovací návrh
Zákon prošel i s pozměňovacím návrhem, který ve sněmovně kritizoval ministr financí Ivan Pilný (ANO). Evropská směrnice má měnit způsob komunikace banky s klientem. Pokud banka bude chtít svým klientům změnit obchodní podmínky nebo třeba ceník služeb, zákazníci by měli v e-mailu najít pdf soubor, který je o tom bude informovat.
Pozměňovací návrh ale toto nařízení mění v neprospěch klientů. Není z něj zřejmé, jestli je nutné klientovi návrhy na změnu smluv na jeho e-mail doručit. Bance by podle návrhu poslanců stačilo, aby majiteli účtu poslala do jeho schránky v internetovém bankovnictví odkaz na stránky, kde se o změně dozví.
"Přijetím pozměňovacího návrhu jsme porušili rozhodnutí Evropského soudního dvora a klientům jsme opravdu nepomohli. Pokud se někdo obrátí k soudnímu dvoru, budeme mít problémy," řekl poslancům po přijetí zákona Pilný.
Evropský soudní dvůr již v lednu rozhodl, že pokud banka klientovi doručí návrh na změnu smluvních podmínek do schránky v jeho internetovém účtu, musí ho o tom informovat také e-mailem.
Internetové bankovnictví podle soudního výkladu lidé nepoužívají pro běžnou komunikaci, a neměli by tak být nuceni pravidelně kontrolovat, jaké zprávy jim tam banka posílá.
Ministerstvo financí si nicméně myslí, že tuto nesrovnalost půjde vyřešit takzvaným eurokonformním výkladem, tedy povinností všech orgánů vykládat českou legislativu v souladu s evropským právem. Tato povinnost vyplývá z obecně uznávaného pravidla evropského soudního dvora. Takže i pokud nebude zákon vysloveně říkat to, co evropská směrnice, banky se musí chovat, jako by tomu tak bylo.
