Praha - Rozpuštění Poslanecké sněmovny přináší příjemnou zprávu všem, pro něž stavební spoření není tak úplně stavební. Těsně před závěrečným třetím čtením totiž skončila legislativní cesta návrhu na další omezení státní podpory.
Jako první o tm informoval deník Insider ve svém úterním vydání.
Od roku 2014 se měl státní příspěvek omezit jen na financování vlastního bydlení. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) přitom původně plánoval, že takzvaná účelovost podpory začne platit už od roku 2013.
Koaliční vláda sice návrh schválila už loni v dubnu, zdržel se ale ve sněmovně. Ta jej ve druhém čtení projednala uprostřed letošního června - necelé dva dny před zatýkáním na Úřadu vlády, které vedlo k pádu vlády Petra Nečase.
Neprošla ani další změna, podle níž by stavební spoření mohly vedle stavebních spořitelen nově nabízet i banky. Novinka měla být účinná od roku 2015.
Opoziční sociální demokraté a komunisté přitom návrh odmítali, narychlo jej nechystá „protlačit" ani nynější ministr financí Jan Fischer. Pravidla pro stavební spoření se tedy od příštího roku nezmění.
„Zákonná opatření Senátu se používají v nezbytných a krajně naléhavých případech, které nesnesou odkladu. To úpravy v oblasti stavebního spoření nesplňují. Proto se touto oblastí bude zabývat až další vláda," potvrdil online deníku Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Ondřej Šrámek. Legislativní proces by pak musel začít znovu.
Co se nestihlo...
Od roku 2014 měl státní podporu získat jen ten, kdo ji použije na bydlení nebo si ke stejnému účelu vezme úvěr od stavební spořitelny.
Takzvané účelové vázání se mělo týkat státní podpory, na kterou vznikne nárok po plánovaném nabytí účinnosti zákona - tedy počínaje podporou za rok 2014, vyplácenou na začátku roku 2015. Změna by se však týkala nejen nových, ale i dříve uzavřených smluv o stavebním spoření.
Omezení se mělo vztahovat jen na státní podporu, nikoliv na celou naspořenou částku.
Ve hře byly také návrhy, aby státní podpora ke stavebnímu spoření mohla směřovat také na spoření na stáří (penzijní připojištění) a na školné.
Kalousek chtěl současně umožnit vstup na trh stavebního spoření i univerzálním bankám. "Zavedením této změny bude posíleno konkurenční prostředí a současně podpořena stabilita systému stavebního spoření," uvedlo ministerstvo financí v návrhu.
V případě poskytování stavebního spoření univerzální bankou přitom banka neměla být limitována ve způsobu využití těchto peněz. Mohla by s nimi tedy nakládat stejně jako s jinými primárními vklady. Oproti tomu stavební spořitelny mají nakládání se vklady klientů omezeno zákonem.
Právě tato nerovnost se spořitelnám nelíbila. Zatímco by nadále musely vedle běžných úvěrů ze stavebního spoření poskytovat i překlenovací úvěry, bank se měla týkat jen povinnost poskytovat běžné úvěry ze spoření.
... a co už platí
Kalousek už dříve prosadil první fázi omezení státní podpory, a to počínaje příspěvkem za rok 2011, připsaným na začátku roku 2012. Stalo se tak ale o rok později oproti původnímu plánu, který neprošel přes Ústavní soud (původní konstrukci 50% zdanění příspěvku označil za nepřípustnou retroaktivitu).
Podpora tak nyní dosahuje maximálně 2000 korun ročně, a to včetně starých smluv uzavřených do roku 2003. Takový krok je podle Ústavního soudu přípustný, protože se týká jen nových, nikoliv už vyplacených příspěvků.
Podle už platné novely zároveň klesla státní podpora na maximálně 10 procent z uspořené částky v příslušném kalendářním roce. Dříve činila 15 procent u smluv uzavřených po roce 2003, u starších smluv dokonce 25 procent.
Maximální částka úspor, z níž se podpora počítá, zůstala na 20 tisících (u smluv uzavřených do roku 2003 se počítala maximálně z 18 tisíc).
Skončilo také osvobození úroků od daně z příjmů, nově jsou zdaněny běžnou 15% sazbou stejně jako úroky v bance.
Ušetřilo se, ale lidé spoří méně
Díky škrtům se státu podařilo výrazně ušetřit na státní podpoře. Zatímco v roce 2011 vyplatil podporu (na niž vznikl nárok v předchozím roce) ve výši 10,73 miliardy korun, loni to bylo necelých 5,3 miliardy a letos zatím 4,825 miliardy.
Celková výše příspěvku nicméně postupně klesala už od rekordního roku 2005, kdy podpora přesáhla 16 miliard korun.
Výrazně ale klesá také zájem o stavební spoření. Během letošního prvního pololetí se snížil počet smluv ve fázi spoření na necelých 4,17 milionu. Oproti konci loňského roku jich ubylo téměř 148 tisíc.
V letošním prvním pololetí poprvé klesl i celkový objem naspořené částky - dosahuje 428 miliard, což je o 1,6 procenta méně než na konci loňského roku. Poměr objemu úvěrů k naspořené částce od roku 2011 klesá, za poslední pololetí z 64,9 na 63,1 procenta.
