Dotace na výměnu nevyhovujících topenišť končí za rok. Tomu, kdo bude topit v neekologickém kotli, hrozí pokuta 50 tisíc korun, připomněl čtenářům v úterním on-line rozhovoru odborník na energie ze skupiny E.ON Ondřej Hájek. "Od konce roku 2022 pak budou pravděpodobně probíhat kontroly," upozornil.
Za šest let kotlíkových dotací se podařilo nahradit novými asi 80 tisíc topenišť v Česku. Dál ale zbývá až 300 tisíc neekologických kotlů první a druhé emisní třídy, ve kterých se topí uhlím nebo dřevem.
Topenáři se nicméně shodují, že statisíce zbývajících starých kotlů do té doby vyměnit nestihnou. Předpokládají, že se čekací doba na řemeslníky u mnoha firem v příštím roce prodlouží. Ministerstvo životního prostředí proto slibuje, že pokutu promine těm, kdo si o dotaci včas zažádají.
Nový program Kotlíkové dotace 2021-2022 nastartuje ministerstvo životního prostředí od 1. ledna. Zaměří se na domácnosti, jejichž čistý příjem nepřekročil v roce 2020 limit 170 900 korun, tedy 14 242 korun na osobu a měsíc. Ty budou moct na krajském úřadě žádat o dotaci, která pokryje až 95 procent nákladů na výměnu kotle první a druhé emisní třídy za nový kotel na plyn nebo biomasu. Na tento příspěvek mají automaticky nárok také důchodci.
Ostatní domácnosti mohou žádat peníze z programu Nová zelená úsporám už od letošního října. Nárok mají na dotaci ve výši 50 procent nákladů. Kromě ceny kotle se vztahuje také na výměnu krbu nebo kamen a na výměnu elektrického vytápění za tepelné čerpadlo s elektrickým pohonem.
Ceny energií pro české domácnosti mezitím rostou nejen u elektřiny a plynu, ale například také u uhlí. Úsporná energetická řešení u spotřebičů, ale i celých domů, jsou tak stále aktuálnější.
Konkrétně u elektřiny a plynu očekávají experti nejpozději na podzim kvůli vysokým velkoobchodním cenám růst cen u nezafixovaných produktů řádově o deset procent, což může znamenat, že lidé si připlatí až tisíce korun.
Ceny uhlí od podzimu stouply o zhruba pět procent a další zdražení podle expertů přijde brzy. Světová a hlavně čínská cena uhlí je totiž na historických maximech a korekce zatím v nedohlednu.
Podle Hájka nejde jednoznačně říci, jaký zdroj vytápění je v současnosti nejlevnější a ekologicky nejšetrnější. "Je skutečně nutné zhodnotit konkrétní typ objektu, jeho stáří, podlahovou plochu, zateplení, počet členů domácnosti, spotřebu," odpověděl čtenářům Aktuálně.cz.
V on-line rozhovoru také varoval, že se na českém trhu začaly objevovat neseriózní firmy a drobní topenáři, kteří se snaží situace s finančními příspěvky na vytápění využít a cenové nabídky výrazně zvyšují, "když na to je dotace".
