Piráti schovali do daňového balíčku nové zdanění. Prodraží prodej akcií či firem

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
26. 11. 2020 6:48
Chystaná novela daňového řádu skrývá nejedno překvapení. Vedle bouřlivě diskutovaného rušení superhrubé mzdy, zvýšení slevy na poplatníka a zavedení stravenkového paušálu obsahuje dokument ještě nové zdanění příjmů z prodeje cenných papírů a z prodeje podílu v akciových společnostech. Odborníci z kapitálového trhu záměr kritizují, podle nich dojde k odlivu investorů a likvidaci některých firem.
Obchodník s akciemi
Obchodník s akciemi | Foto: Reuters

Jeden z bodů daňového balíčku, který je nyní ve schvalovacím procesu v parlamentu, nově zavádí zdanění příjmů z prodeje cenných papírů, ať už akcií, dluhopisů, či podílových listů, nad hranicí 20 milionů korun. Upozornily na to Hospodářské noviny.

Autorem návrhu je pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík. Opatření se má od roku 2021 týkat nejen burzovních investorů, ale i osob, které prodávají podíly v akciových společnostech, jichž jsou spolumajiteli. Základní sazba by měla být 15 procent. V případě, že příjem překročí dvacetimilionový limit o 48násobek průměrné mzdy (o zhruba 1,6 milionu korun), zvýší se sazba na 23 procent.

Doposud byl český právní řád k investorům velkorysý. Od zdanění jsou v současnosti plně osvobozené příjmy z prodeje cenných papírů, ať už akcií, dluhopisů, či podílových listů ve fondech, v případě, že od nabytí uplynulo tři a více let. 

"Pozměňovací návrh poslance Ferjenčíka bohužel nese všechny znaky změny, která nebyla předem diskutována s širokou odbornou veřejností a relevantními subjekty. Panuje oprávněná obava, že jeho přijetí vnese nejistotu do oblasti zdaňování cenných papírů a velmi negativně zasáhne investorskou jistotu pro celou oblast kapitálového trhu," říká k chystané novince Jana Brodani, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh České republiky.

Podle ní chybí komplexnější analýza a posouzení dopadů, které by měly každý legislativní návrh doprovázet, včetně rizik plynoucích z retroaktivních účinků změny zákona.

"Návrh je navíc v rozporu s cíli Koncepce rozvoje kapitálového trhu, která byla v roce 2019 schválena vládou a která naopak s cílem podpory investic plánuje v některých případech rozšíření časového testu," upozorňuje Brodani. 

Zdanění domácího i zahraničního kapitálu je podle ní v kontextu nastávající ekonomické recese pro investory špatný signál. "Vzhledem k jednoduchým přesunům kapitálu hrozí nevratný zásah v podobě 'výprodeje' cenných papírů.  Navíc hrozí pro Českou republiku i riziko mezinárodní arbitráže u zahraničních investorů, kterým návrh mění podmínky, za kterých svoje investice realizovali. U domácích investorů a autentického českého kapitálu by došlo ke zhoršení podmínek v situaci, kdy země dlouhodobě čelí významnému odlivu zisků do zahraničí," dodává Brodani. 

Také podle Ladislava Malůška, partnera KPMG Česká republika, přináší návrh nejistotu do oblasti zdaňování cenných papírů a negativně zasáhne investorskou veřejnost.

"Pozměňovací návrh neobsahuje přechodné ustanovení, které by řešilo příjmy z prodeje cenných papírů nabytých před účinností novely. Nová úprava by se tak vztahovala rovněž na příjmy z prodeje cenných papírů nabytých před účinností novely, což vyvolává nežádoucí retroaktivní efekt. Návrh tak zasáhne do existujících investičních záměrů ve smyslu snížení legitimně očekávaných plánovaných zisků," míní Malůšek. 

Návrh podle něj také neupřesňuje, jaká je vlastně reálná výše limitu osvobození, protože není zřejmé, zda se limit 20 milionů korun uplatní na roční bázi, na jeden prodej, či na příjem z prodeje jednoho cenného papíru.

Méně kapitálu pro české firmy na burze

Hlavní ekonom společnosti BHS Štěpán Křeček si myslí, že vzhledem k výši nastaveného limitu se změna dotkne jen malého okruhu osob, nicméně i tak vytvoří bariéru při obchodování na trzích.

"Vznik těchto bariér vede k vyvádění kapitálu z České republiky do zemí, kde tyto bariéry nejsou uplatňovány. V poslední době si můžeme všimnout pozitivního trendu, kdy na českém trhu přibývají IPO, tedy první nabídky akcií. V letošním roce na trh vstoupila tradiční Česká zbrojovka a společnost Pilulka. To oživilo pražskou burzu a zvýšilo zájem malých i velkých investorů o obchodování s akciemi. Obávám se, že návrhy, které zvyšují daňovou zátěž, mohou tento pozitivní trend zvrátit. Na trhy by přiteklo méně kapitálu, což by komplikovalo financování českých společností," dodává Křeček. 

Že to není dobrá zpráva pro pražskou burzu cenných papírů, si myslí i Tomáš Daňhel, analytik pražské pobočky Saxo Bank. "Z mého pohledu se jedná o poměrně citelný zásah do nakládání s majetkem. Navíc jsou tyto debaty vedeny opravdu za minutu dvanáct, takže přestože je stanoven jasný deadline, není zde již prostor pro případné dokončení běžících transakcí. Může být zasažena likvidita burzy, zároveň také může přijít o jistou část stávajícího kapitálu. Zjednodušeně řečeno, s nadcházející daňovou regulací budou investoři svá budoucí rozhodnutí daleko pečlivěji zvažovat," varuje Daňhel.

Za nešťastné označil František Táborský, ekonom Komerční banky, to, že jsou do návrhu zahrnuty i prodeje podílů ve vlastních firmách. "V současné době se často může jednat o cestu, jak se podnikatelé zbavují svých firem z důvodu krize, a prodají ji do rukou solventnější konkurence či jiné firmy, čímž zaručí její pokračování. Prodražení takové operace může řadu podnikatelů od tohoto kroku odradit a zvolit raději její likvidaci," míní Táborský. 

Na možné problémy majitelů firem poukazuje také Milan Vaníček z J&T Banky. "Daný návrh může v konkrétních případech být přinejmenším nepříjemný pro ty majitele firem, kteří si ji vybudovali z nuly a aktuálně ji nemají komu předat, a tak tuto situaci řeší prodejem. Takový podnikatel pravidelně platí daně v rámci firmy a nyní při prodeji bude jen těžko vykazovat všechny řekněme investiční náklady do firmy vynaložené. Navíc pokud dobře rozumím návrhu, tak se jedná jen o akciové společnosti a ne o společnosti s ručením omezeným, což umožňuje jistou optimalizaci. Z tohoto hlediska to pak může mít mnohem menší dopad na daňový výběr než se možná přepokládá," říká Milan Vaníček. 

Češi jsou však v Evropě s osvobozením příjmu z prodeje firmy dosud spíše výjimkou. Podle Aleše Prandstettera, ředitele společnosti eFrank.cz, se tak podobný návrh dal v současné krizi očekávat.

"V návaznosti na to, co se děje ve fiskální oblasti v současné době, je přirozené, že bude eskalovat hledání zdrojů, které bude znamenat příjmy pro rozpočet a přitom bude pokud možno sociálně šetrné, respektive bude mít co nejmenší dopad na poptávku obyvatel po zboží a službách. Takže tento návrh do toho zapadá, stejně jako stále intenzivnější diskuse o vyšším zdanění vlastnictví nemovitosti," říká odborník.  

Z hlediska investorů prý nepředpokládá významnější dopady, spíše podle něj přibudou další parametry, které si budou muset někteří movitější investoři hlídat.

Daňový balíček nyní míří do Senátu. Je ale pravděpodobné, že právě tam se změní. Pak by se vracel zpět k poslancům. 

 

Právě se děje

před 1 minutou

Evropská komise navrhla první regulaci umělé inteligence, omezí rozpoznávání obličejů

Evropská komise ve středu navrhla vůbec první pravidla využívání umělé inteligence, s jejichž pomocí by chtěla omezit škodlivé dopady například sledovacích či manipulativních technologií. Zásadně regulovat chce zejména možnosti rozpoznávání obličejů, které vzbuzují obavu u ochránců soukromí. Za porušování pravidel, jimiž by exekutiva Evropské unie chtěla zavést mezinárodní standardy v této dosud neregulované oblasti, mají hrozit vysoké pokuty.

Technologické firmy, které vidí v umělé inteligenci motor budoucího růstu, se k omezování stavějí spíše skepticky. I proto se očekává, že potřebné schválení pravidel členskými státy unie a Evropským parlamentem potrvá až několik let.

Navrhované nařízení zavádí několik kategorií systémů umělé inteligence podle jejich rizikovosti. Jako nepřijatelné označuje ty, které ohrožují životy, bezpečí či práva lidí. Zakázány proto mají být v EU například systémy umožňující vládám takzvané sociální hodnocení, které běžně používá ke sledování svých občanů například Peking. Zákaz se má týkat třeba i hraček s hlasovými asistenty, které navádí děti a mladé lidi k nebezpečnému chování.

Další skupinou jsou technologie s vysokým rizikem, které budou povoleny jen při splnění přísných požadavků. Mezi ně patří třeba software třídící uchazeče o práci či o bankovní půjčku, hodnotící zkoušky ve škole nebo ověřující spolehlivost důkazů u soudu. Řadí se sem také všechny systémy biometrické identifikace včetně rozpoznávání obličejů. Jejich obecné využívání bude zcela zakázáno a sáhnout k němu budou moci úřady jen ve výjimečných případech, například při pátrání po dětech či odhalování teroristických útoků.

Zdroj: ČTK
před 15 minutami

Senátní výbor nepodpořil novelu volebního zákona. Senátorům chybí korespondenční volba

Senátní ústavně právní výbor navzdory očekávání nepodpořil volební novelu, která má zavést nový způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty. Důvodem byla snaha části senátorů začlenit do novely také korespondenční hlasování pro Čechy v cizině, což výbor názorově rozdělilo na dvě stejné poloviny. Spor o podobu novely tak bude muset vyřešit Senát jako celek v příštím týdnu.

Možnost volit poštou prosazuje horní komora dlouhodobě kvůli krajanům, kteří v rozlehlejších zemích musí kvůli výběru poslanců podniknout dlouho a nákladnou cestu na ambasády. Ve Sněmovně se ale zatím pro podporu takové změny nenašel dostatek hlasů. Platí to i pro aktuální novelu, která musí být přijata včas tak, aby se říjnové volby do Sněmovny mohly uskutečnit v plném rozsahu.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

ČEZ chce letos vybrat dodavatele paliva pro Temelín na dalších zhruba deset let

Energetická společnost ČEZ vybírá dodavatele paliva pro Jadernou elektrárnu Temelín na dalších zhruba deset let, jasno chce mít do konce letošního roku, uvedl mluvčí firmy Ladislav Kříž. Od roku 2010 palivo elektrárně dodává ruská společnost TVEL, předtím bylo používáno palivo americké firmy Westinghouse. Zájemce o současnou zakázku mluvčí nespecifikoval.

"Výběrové řízení se aktuálně uskutečňuje i přes komplikace ohledně pandemie covid-19 a nemožnost přímých jednání. Finální nabídky a ukončení předpokládáme do konce roku," řekl bez bližších podrobností Kříž. Ve druhé tuzemské elektrárně v Dukovanech má ČEZ do konce provozu nynějších bloků uzavřenou smlouvu s ruskou společností TVEL.

Vláda v pondělí oznámila, že Česko se v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích za Zlínsku v roce 2014 rozhodlo nepřizvat ruskou společnost Rosatom do tendru na stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. ČEZ reagoval, že rozhodnutí vlády rozumí. Firma připomněla, že bezpečnostní otázky řeší výsostně stát.

Zdroj: ČTK
Další zprávy