Při delší nemoci dostanete víc peněz než dosud. Poslanci souhlasí s růstem dávek

Petr Kučera Petr Kučera
Aktualizováno 17. 5. 2017 15:27
Od druhého měsíce nemoci se mají dávky zvýšit ze současných 60 na 66 procent vyměřovacího základu, od třetího měsíce pak na 72 procent. Výdaje státu tak stoupnou o 2,4 miliardy korun. Nic se zatím nezmění na tom, že v prvních třech dnech pracovní neschopnosti nedostávají lidé nic.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Jaroslav Jiřička

Praha - Dlouhodobě nemocní lidé zřejmě dostanou vyšší dávky z nemocenského pojištění než dosud. Změnu dnes schválili poslanci. Pokud podle očekávání projde bez problémů i Senátem, měla by platit od roku 2018.

Od patnáctého dne pracovní neschopnosti mají lidé dostávat - tak jako dosud - 60 procent z takzvaného vyměřovacího základu (zjednodušeně řečeno z hrubé mzdy, která je u vyšších hodnot omezena redukcí a stropem).

Od druhého měsíce nemoci (31. dne pracovní neschopnosti) se ale dávky zvýší na 66 procent a od třetího měsíce pak na 72 procent základu. Výdaje státu kvůli tomu stoupnou v příštím roce o 2,4 miliardy korun, v dalších dvou letech o 2,5 a 2,7 miliardy, spočítalo ministerstvo.

Procentní výše dávek se tak vrátí do stavu, jaký fungoval do konce roku 2009. Následné škrty přinesl "úsporný balíček" navržený po příchodu ekonomické krize Eduardem Janotou, tehdejším ministrem financí v úřednické vládě Jana Fischera. Snížení dávek dlouhodobého nemocenského (na 60 procent základu) mělo tehdy platit dočasně pouze pro rok 2010.

Nic se zatím nezmění na tom, že v prvních třech dnech pracovní neschopnosti nedostávají lidé nic. Proti zrušení takzvané karenční doby, které prosazovala ČSSD, jsou totiž zástupci zaměstnavatelů. A vládní koalice se zavázala, že se k proplácení prvních tří dnů nemoci nevrátí, pokud nedojde ke shodě.

Zůstává také pravidlo, podle něhož čtvrtý až 14. den pracovní neschopnosti proplácí zaměstnavatel formou náhrady mzdy. Z nemocenského pojištění od státu dostávají lidé peníze až od 15. dne nemoci.

Maximální denní nemocenská letos dosahuje 933 korun denně. Člověk s průměrnou mzdou, tedy s výdělkem 27 000 korun, dostává 480 korun za den.

Pokud by vládou navržené zvýšení platilo už letos, stoupla by denní dávka od druhého měsíce na maximálně 1026 korun, člověk s průměrnou mzdou by tak získal 528 korun. Od třetího měsíce by maximální dávka stoupla na 1119 korun, u průměrné mzdy by vycházela na 576 korun.

"Navrhované opatření může zlepšit sociální situaci velkého počtu českých domácností," říká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

V roce 2016 bylo ukončeno celkem 1,58 milionu případů dočasné pracovní neschopnosti. Z nich 30,8 procenta trvalo přes 31 dní. Přes dva měsíce stonalo 17,8 procenta pracovníků. Na 100 000 obyvatel v Česku připadalo 4626 lidí, kteří zůstali na nemocenské přes měsíc.

Vláda vybírala ze šesti variant zvýšení. Odboráři navrhovali vysoký růst - na 78 procent už od druhého měsíce neschopnosti, což by stát přišlo na 4,3 miliardy korun. Naopak ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem z ANO chtělo lidem přidat až od čtvrtého, či dokonce od sedmého měsíce stonání, a to na 66 procent základu. Stát by to vyšlo na 700 nebo 300 milionů korun.

Systém nemocenského pojištění je dlouhodobě v přebytku, který se ale v posledních letech snižuje. Za první tři čtvrtletí loňského roku byly příjmy systému vyšší než výdaje o 1,7 miliardy korun. O rok dříve dosahoval přebytek 2,2 miliardy a v roce 2014 za první tři čtvrtletí pak 2,8 miliardy korun.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Skokani budou mít po MS jen tři závody, vítězem SP je Granerud

Norský skokan na lyžích Halvor Egner Granerud se stal s předstihem celkovým vítězem Světového poháru. Mezinárodní lyžařská federace FIS dnes oznámila, že po mistrovství světa se uskuteční jen tři individuální závody v Planici, v nichž už Graneruda nemůže nikdo předstihnout.

Kvůli pandemii koronaviru byly zrušeny čtyři březnové závody SP v Norsku. FIS nakonec nenašla náhradní hostitele, pouze přidala ještě jeden závod k závěrečným dvěma v Planici. Finále seriálu se uskuteční na mamutím můstku ve Slovinsku od 25. do 28. března.

před 1 hodinou

Karlovarský festival se kvůli pandemii přesouvá na srpen

Letošní 55. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se uskuteční od 20. do 28. srpna. Z tradičního termínu na přelomu června a července jej pořadatelé přesunuli kvůli pandemii koronaviru. "Posun o sedm týdnů nám nabídne lepší možnost uspořádat tuto kulturní akci tak, aby svým rozsahem byla co nejbližší podobě, na jakou jsou naši návštěvníci zvyklí," vysvětlují.

"Doufáme, že v průběhu následujících měsíců dojde k významnému rozšíření vakcinace a díky tomu zvládnutí pandemické situace tak, aby bylo možné uspořádat karlovarský festival v maximálně bezpečné formě. Jsme pochopitelně připraveni dodržet všechna platná opatření," doplňuje Jiří Bartoška, prezident festivalu. Ten loni nahradila čtyřdenní přehlídka filmů v kinech, zamýšlený podzimní překlenovací přehlídka se navzdory plánům neuskutečnila.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Odbory: Škoda chce do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o 3000

Automobilka Škoda Auto chce podle odborů od letoška do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o pět procent, tedy asi o 3000 lidí. Zastavil se už například nábor nepřímého personálu, a to zejména mimo výrobní oblasti. Uvedl to ve čtvrtek týdeník Škodovácký odborář. Odbory se snižováním počtu zaměstnanců nesouhlasí a chtějí snížit pětiprocentní krácení personálu na minimum. Vyjádření firmy zjišťujeme. Škoda Auto zaměstnává téměř 39 000 lidí, z toho v Česku asi 34 000. Jedná se o kmenové zaměstnance, kromě nich v automobilce pracují i agenturní pracovníci.

"Odborová organizace tento postup kritizuje, je totiž nutné nejen podat informaci, ale celý projekt projednat. Odbory KOVO rovněž nesouhlasí s číslem rácia. Udělají proto vše, aby snížily toto neodpovědně stanovené plošné rácio pět procent na minimum," uvedl týdeník.

Vedení firmy by podle odborů snížením počtu pracovníků ohrozilo projekty Škody. "Je naprosto jasné, že pokud by se v ráciu pokračovalo, vytvoříme projekt solidarity, kdy přímí pracovníci odmítnou různé modely pracovní doby, jako je 17(směnný) a 18směnný systém či další formy flexibilní práce, včetně hromadných přesčasů," sdělily odbory.

Zdroj: ČTK
Další zprávy