reklama
 
 

Až tři měsíce placeného volna. Vláda schválila dlouhodobé ošetřovné, ale s ústupkem pro firmy

AKTUALIZOVÁNO 8. 2. 2017
Takzvané ošetřovatelské volno by lidé mohli čerpat až 90 dní. Dostávali by za to z nemocenského pojištění 60 procent svého příjmu. Zaměstnavatel by měl povinnost pracovníka uvolnit a místo mu držet. Vláda schválila návrh ministryně Michaely Marksové. Hnutí ANO ale prosadilo úlevu pro firmy – se žádostí o volno bude muset vždy souhlasit zaměstnavatel.
Hlavní zprávy

Praha – Lidé, kteří se musí postarat o své blízké s vážnou nemocí či po těžkém úrazu, by nově získali nárok na placené ošetřovatelské volno. Počítá s tím návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD), který dnes schválila vláda. Koaliční hnutí ANO ale prosadilo zmírnění, které vychází vstříc zaměstnavatelům.

Takzvané dlouhodobé ošetřovné mají lidé podle návrhu čerpat až 90 dní. Dostávali by za to z nemocenského pojištění 60 procent svého příjmu, tedy stejně jako při klasické pracovní neschopnosti nebo při krátkodobém ošetřovném (to může podle dosavadních pravidel trvat maximálně devět dnů, u samoživitelů až šestnáct).

Podle původního návrhu, který prosazovala Marksová, by zaměstnavatel musel takového pracovníka uvolnit a držet mu místo. Firmy ale kritizují právě komplikované shánění dočasné náhrady. Proti bylo také ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem (ANO), původně hlavně kvůli vysokým nárokům na státní rozpočet.

Návrh už před týdnem podpořil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Pro jsou také koaliční lidovci. "Je to krok naprosto správným směrem a je škoda, že tato možnost tady nebyla už daleko dřív," řekl první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

Hnutí ANO chce, aby s dlouhodobým ošetřovným vždy souhlasil zaměstnavatel. "Jak si to konkrétně představují, zatím neuvedli. Argumentují živnostníkem se čtyřmi zaměstnanci, z nichž dva by odešli na ošetřovatelské volno. Tak jsem se zeptala, jestli příště bude muset zaměstnavatel souhlasit i s otěhotněním," uvedla Marksová k dnešnímu jednání.

Marksová dodala, že stejný model funguje v Rakousku. "Na české poměry může souhlas zaměstnavatele být velká komplikace. Hlavní je ale uvést to do praxe. Když se uvidí, že zaměstnavatelé z velké míry dělají naschvály a nechtějí zaměstnance pustit, tak se ten zákon může vždycky na základě tlaku lidí změnit," uvedla.

Pokud novou dávku schválí vláda i poslanci, měla by začít fungovat za devět měsíců po zveřejnění ve Sbírce zákonů. Lidé by ji tak mohli využít nejdříve v prvním pololetí roku 2018, tedy až po parlamentních volbách.

Týden v nemocnici a alespoň měsíc opatrování

Novou dávku by mohli čerpat lidé, kteří mají nemocenské pojištění (pro zaměstnance povinně hrazené zaměstnavatelem, pro podnikatele dobrovolné). Podmínkou je, že člověk, o něhož by se doma starali, strávil alespoň týden v nemocnici a podle lékařů by potřeboval ještě nejméně měsíc domácího opatrování. Jako příklad uvádí ministerstvo třeba cévní mozkové příhody, rakovinu, operaci srdce, transplantaci orgánu nebo závažný úraz.

Nárok by měli mít nejen příbuzní či manželé, ale také další osoby ve společné domácnosti. Může jít o děti, vnoučata, manžele a manželky, rodiče, prarodiče, sourozence, zetě, snachy, synovce a neteře, ale také druhy a družky nebo registrované partnery. Členové rodiny by se při čerpání dlouhodobého ošetřovného mohli střídat.

Během pobírání této dávky by si ale lidé nesměli vůbec přivydělávat. Pravidla tedy budou přísnější než při pracovní neschopnosti. Cílem je, aby ošetřující člověk měl prostor pro regeneraci.

Na dosavadních pravidlech pro krátkodobé ošetřovné (devět, případně až 16 dnů) se nic nemění.

Zajistit důstojnější podmínky

Hlavním cílem je poskytnout přiměřenou náhradu za ztrátu příjmu, aniž by člověk přišel o práci nebo si musel brát dovolenou, vysvětluje Marksová. Návrh podle ní reaguje i na stárnutí populace. Někteří lidé kvůli opatrování rodičů či jiných příbuzných musí opustit práci, což sníží nejen jejich příjem, ale i budoucí důchod.

"V některých případech se ten, kdo potřebuje péči, uzdraví; v jiných bude potřeba se o něj starat i nadále a rodina se musí rozhodnout, jak tuto péči zajistí. Dlouhodobé ošetřovné poskytne prostor i pro to, aby se rodina mohla na takovou alternativu připravit a například požádat o příspěvek na péči, zajistit vhodnou terénní sociální službu a podobně," upřesňuje Marksová.

„Dnes je situace lidí, kteří o své blízké pečují doma, nejistá. Nemají zaručeno volno v zaměstnání ani finanční prostředky. To je nedůstojné,“ připomíná. Ze zahraničních zkušeností vyplývá, že je to právě kombinace ochrany pracovního místa a náhrady příjmů, která je pro podporu pečujících zásadní.

Domácí péče je levnější, tvrdí Marksová

Proti nové dávce je ministerstvo financí, hlavně kvůli zvýšení výdajů ze státního rozpočtu. Podle ministerstva financí je dlouhodobé ošetřovné nekoncepční a není provázáno s dalšími sociálními opatřeními.

Ministerstvo práce odhaduje dopady na 1,8 miliardy korun ročně – částka zahrnuje nejen přímé výdaje na ošetřovné z nemocenského pojištění, ale i výpadek u daní a sociálních odvodů. Stát by také musel přijmout kolem 60 nových úředníků, což přijde na 32 milionů ročně.

Marksová však argumentuje tím, že domácí péče je pro stát levnější než péče institucionální. Zatímco náklady na novou dávku jsou odhadovány na 350 korun na osobu denně, náklady na lůžko například v léčebně dlouhodobě nemocných nebo domově pro seniory se pohybují kolem 1300 korun. Podle propočtů ministerstva se tak může ušetřit až 900 milionů korun za rok. Úřad odhaduje, že ročně by si volno vybralo asi 30 tisíc lidí.

Ministerstvo zdravotnictví by před novou dávkou dalo přednost úpravě té dosavadní, tedy prodloužením klasického ošetřovného nebo rozšířením okruhu osob.

Nejistota pro firmy

Proti návrhu jsou zaměstnavatelské svazy jako Hospodářská komora nebo Svaz průmyslu a dopravy. Vadí jim, že firma by musela lidem držet místo až po tři měsíce. Stejně jako při pracovní neschopnosti by jim zákon zaručoval návrat na původní pozici a pracoviště (v případě zrušení místa by firma zařadila zaměstnance podle činnosti uvedené v pracovní smlouvě).

"Zaměstnavatelé by se museli vyrovnat se situací, kdy nebude vůbec zřejmé, kdy a na jak dlouho se zaměstnanec vrátí zpět na pracoviště," říká mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

„Prakticky ze dne na den budou muset zajistit náhradu za pečujícího zaměstnance, a to i za situace, kdy je kritický nedostatek uchazečů o práci, přičemž doba, za kterou náhrada bude potřeba, nebude předem určena a může trvat až tři měsíce,“ upozorňuje viceprezidentka Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková.

"V případě skutečně dlouhodobých zdravotně komplikovaných případů je pravděpodobné, že zaměstnanec bude dávku čerpat opakovaně, a to i v rámci jednoho roku. Navíc může pobírat od nemocných osob příspěvky na péči, což by v kombinaci s nárokem na ostatní dávky mohlo být velmi výhodnou alternativou k práci," dodává Diro.

Komora připomíná, že Marksová prosazuje také otcovské volno (o nové dávce z nemocenského pojištění nyní rozhodují poslanci), další zvýšení minimální mzdy nebo povinné zavedení takzvaných sick-days jako náhradu za neproplácení prvních tří dnů nemoci.

"Oceňujeme, že ministerstvo zkrátilo původně zvažovanou maximální dobu čerpání dlouhodobého ošetřovného z šesti na tři měsíce a naopak prodloužilo dobu hospitalizace ze tří na sedm dnů. Přesto se obáváme, že negativa převáží nad pozitivy," uvedli v připomínkovém řízení zástupci Svazu průmyslu a dopravy.

Ministerstvo uznává, že zejména u malých a středních firem může tato nejistota způsobit problémy. Věří ale, že dopad nebude výraznější než například chřipková epidemie. A připomíná, že už nyní si lidé, kteří pečují o své blízké, berou dovolenou nebo neplacené volno.

Čeká se intenzivní debata

Návrh nyní projedná Poslanecká sněmovna. Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek tam očekává "poměrně intenzivní debatu". Novinářům po jednání vlády řekl, že vláda přijala kompromis mezi potřebami zaměstnavatelů a snahou ulehčit péči o ty, kteří potřebují pomoc od rodiny.

"Ta debata má dvě stránky. Pokud zaměstnavateli vypadnou dva tři lidé nečekaně na 90 dnů, tak to může pro ně být velmi komplikované. Mohlo by se také stát, že by někteří zaměstnanci mohli to až zneužívat, že by si mohli ošetřovné vzít několikrát ročně," řekl Bělobrádek.

"Především je to nyní na diskusi mezi ministerstvem a zaměstnavateli, jak by ošetřovatelské volno mělo správně fungovat," říká poslankyně hnutí ANO Radka Maxová, která se zaměřuje právě na sociální oblast. Ministerstvu vyčítá, že už dříve nevěnovalo dostatečnou pozornost lékařské posudkové službě, přiznávání příspěvku na péči a podobným bodům.

"Chceme pomoci rodinám, které se ocitnou v této situaci, a proto se intenzivně věnujeme problematice přiznávání příspěvku na péči a lékařské posudkové službě, aby si tyto rodiny mohly dovolit pracovat na nezbytně nutnou dobu na flexibilní úvazek a mohly využívat po dobu své nepřítomnosti s blízkým i terénní sociální služby, které jsou pro tyto činnosti vyškoleny a vědí, jakou péči nemocný člověk potřebuje," upřesňuje Maxová.

"Při velmi nízké nezaměstnanosti je pro zaměstnavatele opravdu problém nahradit kvalifikovaného zaměstnance. Zaměstnavatelé se vůbec nebrání diskusi na toto téma a jsou ochotni jednat o podmínkách udělování volna," dodává.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

autor: Petr Kučera

reklama
     
reklama
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama