"V článku píšete, že elektřina se u PRE zvedá o 25 procent. Jenomže po nahlédnutí do nových ceníků silové elektřiny, které se navýšení týká, zjistíte, že u nejběžnější distribuční sazby pro domácnosti D02d se cena od 1. dubna zvedá z původních 1884 korun za megawatthodinu na 3127 korun bez DPH. To znamená navýšení o 1243 korun za megawatthodinu, což je 66 procent, ne 25 procent," stěžuje si jeden ze čtenářů Aktuálně.cz.
"Nevím, jak je vypočítán nárůst cen o čtvrtinu, podle dnes obdrženého ceníku PRE je ten nárůst minimálně 60 procent ve všech distribučních sazbách," píše do redakce další. Jiní čtenáři si při pohledu do nových ceníků u elektřiny, nejčastěji produktu PRE Klasik 24, spočítali zdražení až o 75 procent.
Problém je však pravděpodobně hlavně ve složitosti systému vyúčtování, které prodejci proudu v Česku zákazníkům zasílají. Celková cena za elektřinu se vždy skládá ze dvou částí - obchodní a regulované. Regulovaná složka tvoří málo přes polovinu celkové ceny za megawatthodinu energie a určuje ji státní Energetický regulační úřad. Patří sem distribuce, platba dle velikosti jističe, daň z elektřiny, příspěvek na obnovitelné zdroje, platba na operátora trhu a DPH. Úřad pro letošní rok regulovanou složku zdražil přibližně o tři procenta.
Oproti tomu do obchodní časti platby za elektřinu patří cena za silovou elektřinu, kterou dodavatelé pro zákazníky nakupují na burze. Tuto cenu dodavatel ovlivňovat může a zákazník ji platí podle toho, kolik energie skutečně odebere. V celkové ceně dodávek však tvoří méně než polovinu.
A zatímco zákazníci si stěžují právě na výrazné navýšení ceny silové elektřiny, PRE avizuje v průměru čtvrtinové zdražení, ale až celkové ceny na faktuře.
V Praze je spotřeba menší, říká dodavatel
PRE navíc tvrdí, že Pražané mají v průměru nižší spotřebu elektrické energie než zákazníci v regionech. Téměř tři čtvrtiny zákazníků PRE žijí v městských bytech a pro odběr elektřiny využívají jednotarifní sazbu.
"V Praze máme ověřeno, že se spotřeba silové elektřiny pohybuje na odběrném místě běžné pražské domácnosti kolem 1,5 megawatthodiny ročně. To proto, že statisticky žijí v Praze necelé tři osoby v bytě, plošná výměra bytů se pohybuje mezi 50 a 60 metry čtverečními. Navíc charakter spotřeby je zcela jiný než jinde v Česku," vysvětluje mluvčí Petr Holubec.
V celém Česku je pak průměrný odběr domácnosti 2,2 megawatthodiny za rok.
"V Praze je vyšší zaměstnanost, lidé ráno odcházejí z bytů do zaměstnání do škol, v bytech zůstává prakticky v provozu jen lednička. Vracejí se po páté hodině a později a v sazbě D02, ve které máme přes 80 procent odběratelů, se elektřina využívá jen pro svícení a běžné spotřebiče. Vytápění je zpravidla dálkové nebo plynové z domovních kotelen," podotýká Holubec.
Platby v Praze jsou tedy podle něj nižší kvůli nižší spotřebě silové elektřiny, a ta se zde proto nepromítne tolik do celkové ceny za elektřinu. "Proto tvrdíme, že v souhrnu se všemi našimi tarify je celkové průměrné navýšení ceny elektřiny o uvedených 25 procent. Ale samozřejmě při různé spotřebě může být nižší i vyšší," doplňuje mluvčí PRE.
S ohledem na prudký růst cen na energetických burzách, který odstartoval na podzim loňského roku, zdražila ceníky většina dodavatelů v Česku. Mnohé zvedly ceny s platností od 1. ledna. Například Innogy ale zvýší ceny od března znovu. Plyn pro domácnosti a malé zákazníky v základním ceníku Standard od 7. března zdraží o 19 procent. Cena elektřiny ve stejném ceníku vzroste od 1. března o 14 procent. Společnost už od ledna zdražila plyn o 15 procent a elektřinu o 19 procent. Od ledna zdražil také ČEZ, další zdražování údajně nechystá.
