Praha – Nezaměstnanost v Česku klesá a je druhá nejnižší v Evropské unii. Počet volných míst nabízených úřady práce překonal 100 tisíc a je nejvyšší od krize. Ekonomika výrazně roste. Přesto ale téměř polovina nezaměstnaných nemá práci už déle než rok.
Podle Úřadu práce ČR je nyní mezi uchazeči 202 868 osob, které nemají práci déle než dvanáct měsíců, což tvoří 45 procent všech nezaměstnaných v Česku. Celkem zůstávají dlouhodobě (alespoň rok) bez práce 2,7 procenta všech Čechů mezi 15 až 64 lety. Déle než dva roky nemají zaměstnání 1,6 procenta lidí.
Mezi nezaměstnanými ve věku 50 až 74 let jich je dlouhodobě bez práce 54 procent. Naopak u mladých lidí do 24 let se problém dlouhodobé nezaměstnanosti týká „jen“ 26,3 procenta všech nezaměstnaných.
Dlouhodobá nezaměstnanost je přitom podle odborníků riziková hned z několika důvodů. Lidé, kteří nepracují déle než rok, se propadají do chudoby, protože místo podpory v nezaměstnanosti mají nárok jen na sociální dávky. Kromě toho přicházejí o dovednosti, ztrácejí motivaci i pracovní návyky.
Nepřímá úměra se vzděláním
Ekonomové oslovení online deníkem Aktuálně.cz se shodují, že mezi dlouhodobě nezaměstnanými převažují lidé, kteří práci nemají "přirozeně". Tedy uchazeči, kteří ovládají jiné obory, než jaké firmy požadují. To, že ekonomika roste a volných míst přibývá, jim tedy nijak nepomáhá. Pro nabízené pozice totiž postrádají odbornost.
"V každé zemi se najde určité procento obyvatel, kteří jsou obtížně zaměstnatelní," shrnuje analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Dlouhodobá nezaměstnanost podle něj silně souvisí i se vzděláním. "Čím nižší dosažené vzdělání, tím větší pravděpodobnost, že člověk bude patřit mezi dlouhodobě nezaměstnané," říká. Nejohroženější jsou tedy lidé, kteří mají jen základní školu nebo střední školu bez maturity. "Špatné vzdělání" podle Nováka hraje dokonce ještě větší roli než věk, ačkoliv lidé nad 50 let věku tvoří velkou část dlouhodobě nezaměstnaných.
Kromě nedostatku kvalifikace může za dlouhodobou nezaměstnanost často i malá mobilita lidí. Tedy nízká ochota za prací dojíždět, nebo se za ní dokonce stěhovat. "Stejně tak mají Češi problém s mobilitou v rámci vzdělávání. Jestliže dvacet let vykonávají určitou profesi, měli by být připraveni na to, že ji mohou i změnit," říká pověřená ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková.
Někteří lidé pak jsou dlouhodobě bez práce i kvůli pasti nezaměstnanosti - tak ekonomové označují situaci, kdy se lidem jednoduše nevyplácí pracovat. Pokud mohou částku, kterou by si vydělali, získat například i díky sociálním dávkám, zůstanou mnohdy raději bez práce.
Pod průměrem EU
Jak ale ukazují čísla Eurostatu, v rámci Evropské unie je na tom Česko stále ještě relativně dobře. V roce 2014 byl tuzemský podíl dlouhodobě nezaměstnaných osmý nejnižší v Unii a po Rakousku nejnižší ve střední a východní Evropě. Zatímco v Česku šlo o 2,7 procenta všech obyvatel, na Slovensku 9,3 procenta osob, v Polsku 3,8 procenta a v Maďarsku 3,7 procenta.
Nejnižší dlouhodobou nezaměstnanost hlásí zmíněné Rakousko (1,5 procenta všech obyvatel), nejvyšší Řecko, kde je dlouhodobě bez práce 19,5 procenta osob. Průměr celé osmadvacítky dosahoval 5,1 procenta.
Pokud bychom srovnali podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu osob bez práce, českých 45 procent se pohybuje zhruba v polovině evropského žebříčku. Nejnižší je ve Švédsku (19,3 procenta), Finsku (23,1 procenta) a Lucembursku (25,5 procenta), nejvyšší naopak v Řecku (71,6 procenta).
Roli hraje i velikost sociálního státu
V Řecku přitom za tak špatná čísla nemůže jen ekonomická recese, ale - na první pohled paradoxně - i vysoká ochrana pracovního trhu. Ekonom J&T Banky Petr Sklenář připomíná, že čím hůře a pomaleji lze nabírat či propouštět nové lidi, tím je nezaměstnanost vyšší.
"Historicky se ukazuje, že nejlepším lékem na dlouhodobou nezaměstnanost je nižší standard sociálního státu ve smyslu dlouhodobé a štědré podpory, která snižuje motivací brát jakoukoliv prací," uvádí Sklenář. Podpora totiž podle něj vždy roztočí "kolo", kdy je jedinec bez práce delší dobu, postupně ztratí kvalifikaci i chuť hledat práci, až se stane fakticky nezaměstnatelným
O tom, že nastavení sociálního systému může hrát důležitou roli, podle něj svědčí například vývoj nezaměstnanosti v letech 2008 až 2010, tedy v době pravicových reforem vlády Mirka Topolánka. "Celková nezaměstnanost prudce rostla kvůli recesi ekonomiky, dlouhodobá nezaměstnanost ale přitom klesala," tvrdí Sklenář.
Běh na dlouhou trať
S dlouhodobou nezaměstnaností, která je daná "špatnou" kvalifikací, se však podle expertů obecně bojuje hodně obtížně.
"V České republice, na rozdíl od evropských zemí, vidím pouze poněkud nesmělé teoretické diskuse na tato témata. ČR nemá k dispozici žádný vskutku zásadní strategický dokument o svém dlouhodobém směřování," myslí si ekonom Jiří Šteg. "Jde o běh na dlouhou trať, často přesahující jedno volební období," dodává ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Mezi hlavní nástroje Úřadu práce patří rekvalifikační kurzy, díky nimž si mohou nezaměstnaní doplnit chybějící znalosti či praxi. Kromě toho nabízí například veřejně prospěšné práce nebo pomáhá vytvářet společensky pracovní místa. Ta jsou oficiálně určena pro lidi, kterým "nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem".
Podle ekonomů může dlouhodobě nezaměstnaným pomoci i podpora krátkodobých úvazků. Jednak je to pro ně šance, jak si najít alespoň jednorázový přivýdělek, vedle toho si tak právě udržují potřebné pracovní návyky.
