Praha - Od roku 2011 se v Česku zvýší limit pro pojištění bankovních vkladů z dosavadních 50 tisíc na 100 tisíc eur, tedy podle současného kurzu na zhruba 2,6 milionu korun.
Novelu zákona o bankách schválila vláda na konci loňského roku, letos jej ještě musí schválit poslanci. Problémy se však neočekávají, mimo jiné i proto, že navýšení vyplývá ze směrnice Evropské unie.
Novela má od ledna 2011 také zkrátit lhůty pro výplatu náhrad za pojištěné vklady. V současnosti je musí Fond pojištění vkladů začít vyplácet do tří měsíců ode dne, kdy Česká národní banka oznámila platební neschopnost některé bankovní instituce. Nově by výplaty měly začít do 20 pracovních dnů.
"Současně má být zkrácena lhůta, ve které musí ČNB oznámit platební neschopnost některé instituce, a to z 21 dní na pět pracovních dní od okamžiku, kdy se o ní dozvěděl," dodává výkonná ředitelka fondu Renáta Kadlecová.
Do roku 2008 byly v Česku pojištěny vklady jen do 25 tisíc eur, navíc se do tohoto limitu vyplácelo jen 90 procent částky. Po vypuknutí finanční krize pak evropské vlády raději rychle zvýšily limit, aby předešly panice - prioritou byla stabilita bankovního trhu. Také Česko na podzim 2008 zvýšilo pojištění na současných 50 tisíc eur a zároveň zrušilo takzvanou spoluúčast, takže do určeného limitu mají klienti dostat 100 procent vkladů.
U každé banky zvlášť
Ze zákona jsou pojištěny veškeré vklady jak fyzických, tak právnických osob, vedené v české nebo cizí měně. Maximální limit pro výplatu je nyní 50 000 eur na jednoho klienta v jedné bance. Vklady jedné osoby u více bank se tedy nesčítají, ale počítá u každé banky zvlášť.
Pojištění vkladů se vztahuje nejen na běžné účty, ale také na termínované vklady, spořící účty a podobně (v rámci jedné banky se však do zmíněného limitu sčítají). Nevztahuje se však například na akcie či dluhopisy.
Pobočky zahraničních bank: Pojištěné, ale…
Pobočky zahraničních bank působící v České republice jsou pojištěny v zemi, kde má sídlo mateřská banka.
Například mBank, působící zde "jen" jako pobočka polské banky, je pojištěna u Polského bankovního garančního fondu a vztahují se na ní tamní pravidla a limity. "Nicméně v současnosti jsou pravidla stejná jako v Česku, tedy sto procent vkladu až do limitu 50 000 eur," dodává Kadlecová.
Čeští klienti ING nebo Citibank mají díky tomuto pravidlu dvojnásobné pojištění s předstihem, protože v Nizozemí i Irsku jsou už nyní vklady pojištěny do limitu 100 tisíc.
Určitou komplikací pro české klienty zahraničních bank by však byla nutnost vyřizovat své nároky v zemi, kde má banka sídlo. "Výjimkou jsou Slovensko, Velká Británie a Maďarsko. V případě krachu české pobočky tamních bank by klienti nemuseli jezdit do zahraničí, protože o všechno by se postaral český Fond pojištění vkladů," říká Kadlecová.
Nicméně i u bank z ostatních států by tamní fond pojištění vkladů musel české klienty přinejmenším výslovně informovat o možnostech, jak uplatnit své nároky. Podle Kadlecové by při tom mohl být nápomocen i český fond, i když s výjimkou zmíněných tří zemí zatím chybí vzájemná dohoda o spolupráci. V současnosti se už připravuje celoevropská dohoda na úrovni Evropského fóra pojistitelů vkladů, tedy sdružení jednotlivých národních fondů.
Ve fondu je 13 miliard. Málo, nebo už brzy dost?
Ke konci loňského roku bylo ve fondu kolem 12,6 miliardy korun. Na pád některé z největších českých bank by to tedy zdaleka nestačilo. Například jen skupina ČSOB evidovala v polovině loňského roku 484,6 miliard korun na bankovních vkladech.
Podle Josefa Taubera, předsedy správní rady fondu, by v případě problémů velkých bank musel - stejně jako jinde v Evropě - stejně pomoci stát. Záruka, že by stát fondu pomohl, nicméně v zákoně chybí.
"Žádný bankovní otřes však České republice v následujících letech nehrozí," ujišťuje Tauber, který je zároveň výkonným ředitelem České bankovní asociace.
Pravidelný roční příspěvek bank, stavebních spořitelen a družstevních záložen by se naopak za několik let mohl snížit. "Podle odborníků má smysl, aby fond měl rezervy ve výši 1,5 procenta z objemu pojištěných vkladů. To se všeobecně považuje za dostačující hranici," vysvětluje Tauber. V Česku je to zhruba 31 miliard korun.
Až se tedy objem rezerv ve fondu za několik let zvýší ze současných 12,6 miliardy korun na více než 30 miliard (za loňský rok činil přírůstek 1,85 miliardy), měly by finanční instituce přispívat už jen nějakou minimální částkou. Podle Taubera by pak přinejmenším některé banky mohly díky snížení "povinných odvodů" lépe zhodnocovat vklady klientů, tedy zvýšit úročení například spořicích účtů.
Fond pojištění vkladů vznikl roku 1994. Povinně do něj 0,1 procenty z pojištěných vkladů přispívají banky či družstevní záložny (kampeličky), 0,05 procenty pak stavební spořitelny. Řídí jej pětičlenná správní rada, kterou jmenuje a odvolává ministr financí.
Náhrady vkladů zatím vyplácel v šestnácti případech, celková výše dosáhla zhruba 25 miliard korun. Nejvíce peněz vyplatil bývalým klientům Union banky a Moravia banky. "Tehdy jsme ve fondu měli devět miliard, potřebovali jsme ale dvanáct. Tři jsme si tedy museli půjčit," vzpomíná Tauber.
| Čtěte také: Islanďané se postavili vládě, nechtějí vyplatit cizince Británie zablokuje vstup Islandu do EU. Kvůli vkladům |
