Finanční arbitr pomohl jen zlomku lidí. Nemá kompetence

Petr Kučera Petr Kučera
9. 7. 2009 16:05
Působnost arbitra se má postupně rozšířit

Praha - Celkem 402 podnětů k vyřízení obdržel za letošní první pololetí finanční arbitr České republiky. "Meziročně je to téměř o třetinu více," oznámil dnes finanční arbitr František Klufa.

Za celý loňský rok obdržel 610 podnětů. Jen 99 z nich však mohl následně řešit. Většina podnětů totiž nespadá do jeho úzce stanovených kompetencí.

Také proto chystá ministerstvo financí hned několik kroků, jak arbitrovy kompetence postupně rozšířit.

Jen převody a karty

Významný nárůst arbitr zaznamenal u podnětů z oblasti registru dlužníků. Další podněty jsou podobné jako vloni, kdy si mu lidé nejčastěji stěžovali na smluvní podmínky, spotřebitelské úvěry, tuzemské převody peněz a zneužití platební karty v bankomatu či u obchodníka.

Jen poslední dvě kategorie - spory ohledně převodů peněz a využívání elektronických platebních prostředků, zejména karet - přitom podle současného znění zákona patří do kompetence finančního arbitra. Tento „ombudsman", nezávislý na bankách a volený Poslaneckou sněmovnou, tedy nemůže řešit například spory ohledně smluvních podmínek bank, spotřebitelských půjček, hypoték, stavebního spoření a podobně.

Finanční arbitr

Finanční arbitr v Česku funguje od roku 2003. Na pětileté funkční období jej volí Poslanecká sněmovna z návrhů různých sdružení. Hlavním úkolem arbitra je nestranné, rychlé a bezplatné vyřizování sporů klientů s finančními institucemi mimosoudní cestou. Úřad arbitra má nyní šest zaměstnanců, jeho provoz ročně stojí zhruba 10 milionů korun.

Arbitr loni udělil finančním institucím pokuty za 480 000 korun, z toho 430 000 korun za neplnění informačních povinností. V přibližně 70 procentech rozhodl v neprospěch navrhovatele.

Rozšíření ano, ale postupně

Sám finanční arbitr je zastáncem rozšíření svých pravomocí. „Minimálně v těch oblastech, ve kterých spotřebitelé žádají o pomoc a my jim ji nemůžeme poskytnout. To je například oblast spotřebitelských úvěrů, hypoték, pojištění a podobně," říká současný arbitr František Klufa.

Dodejme, že veřejný ochránce práv (ombudsman) může řešit jen spory lidí s úřady. Spotřebitelská sdružení zase nemají silnější nástroje plynoucí přímo ze zákona. Některé banky sice zřídily vlastní funkci ombudsmana pro vyřizování stížností, o jejich nestrannosti ale může běžný klient pochybovat.

Co na to ministerstvo financí, do jehož působnosti úřad arbitra patří?  

"Připravujeme hned několik právních předpisů, upravujících arbitrovy kompetence," říká Jakub Haas z tiskového oddělení ministerstva.


Prvním z nich je nový zákon o platebním styku. "Pravděpodobně od letošního listopadu získá arbitr oprávnění posuzovat nejen splnění povinností vyplývajících ze zákona pro převod peněžních prostředků, ale i smluvní vztah mezi poskytovatelem platebních služeb a jejich uživatelem jako celek," upřesňuje Haas.

Výraznější změna přijde pravděpodobně v květnu 2010. Nový zákon o podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru rozšíří kompetence arbitra i na spory mezi klienty a věřiteli při poskytování těchto úvěrů.

„Přibližně od poloviny roku 2011 předpokládáme také rozšíření kompetencí i na oblast kolektivního investování, a to v souvislosti s transpozicí směrnice UCITS," dodává Haas.

Ministerstvo financí nicméně v krátkodobém horizontu neuvažuje o zřízení jednoho centralizovaného orgánu mimosoudního řešení sporů, který by byl příslušný k řešení veškerých sporů z oblasti finančního trhu, jako je tomu například ve Velké Británii či Irsku. Působnost se bude rozšiřovat postupně, vždy v souvislosti s přijímáním zákonů upravujících jednotlivé sektory trhu.

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte také:
Vláda chce zastavit odírání lidí, kteří si berou půjčky
Jak jsou chráněny vklady v bankách? Většina lidí neví
Vyznáte se v ekonomické krizi? Otestujte se

 

Právě se děje

Další zprávy