Nová dávka pro čerstvé tatínky. "Otcovská" může začít už příští rok, poslanci ji nezamítli

Petr Kučera Petr Kučera
14. 9. 2016 13:15
Poslanci v prvním čtení podpořili návrh na novou dávku ze systému nemocenského pojištění, k definitivnímu schválení může dojít na podzim. Otcové by si v prvních šesti týdnech po porodu mohli vzít týden volna v práci, stát by jim ho zaplatil stejně jako peněžitou pomoc v mateřství.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha – Čerství tatínkové zřejmě získají novou možnost, jak pomoci matce svého dítěte během šestinedělí. Poslanci dnes v prvním čtení dali šanci návrhu ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) na zavedení nové dávky ze systému nemocenského pojištění – otcovské poporodní péče.

Návrh nyní projedná sněmovní výbor pro sociální politiku, k definitivnímu schválení může dojít na podzim. Novinka by pak mohla začít fungovat v průběhu roku 2017.

Podobně jako mateřská

"Otcovská" má trvat sedm dnů a muži si ji budou moci vybrat v prvních šesti týdnech po porodu. Stát by jim během tohoto týdne vyplatil dávku, která se bude počítat stejně jako peněžitá pomoc v mateřství, tedy takzvaná mateřská. Na tuto dávku by měli nárok zaměstnanci a také podnikatelé, kteří si platí dobrovolné nemocenské pojištění.

Nová dávka by podle ministerských výpočtů zhruba nahrazovala ušlou čistou mzdu hlavně lidem, kteří si vydělají přibližně od 15 do 25 tisíc korun hrubého měsíčně. "Při příjmu vyšším, než je průměrná mzda, by podíl otcovské k čistému příjmu postupně klesal," uvádí ministerstvo v návrhu. Dávka by byla v praxi nižší než čistá mzda i pro lidi, kteří si vydělají zhruba 10 tisíc korun, což je podle úřadu způsobeno konstrukcí daně z příjmu.

Při průměrné mzdě 26 tisíc korun by "otcovská" za jeden týden volna činila zhruba 4200 korun, při hrubé mzdě 15 tisíc korun by mírně přesáhla 2400 korun a naopak při nadprůměrném výdělku 40 tisíc hrubého by otec dostal od státu kolem 5600 korun. Obecně by tato dávka dosahovala - stejně jako u peněžité pomoci v mateřství - sedmdesáti procent takzvaného denního vyměřovacího základu (v zásadě hrubé mzdy, která je u vyšších hodnot omezena redukcí a stropem).

Většina otců dosud v případě narození dítěte čerpá klasickou dovolenou nebo si bere neplacené volno. Podle zákoníku práce má otec nárok na placené pracovní volno jen na nezbytně nutnou dobu při odvozu ženy do porodnice nebo při odvozu domů. Pokud by chtěl být při porodu, má nárok na neplacené volno.

Otec má už nyní nárok na rodičovskou dovolenou, pokud o ni zaměstnavatele v prvních třech letech věku dítěte požádá. I podle dosavadních pravidel může otec čerpat peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek, vždy však místo matky dítěte, nikoliv tedy oba současně. Navržená novela tedy nepřináší nárok na další volno v zaměstnání, ale „jen“ novou dávku z nemocenského pojištění nezávislou na tom, že matka ve stejnou dobu už dostává jinou.

Babiš je proti

"Účelem otcovské je především posílení vazby mezi dítětem a jeho oběma rodiči v raných týdnech života dítěte, podpora a motivace otců k zapojení se do rané péče o dítě a následně rozvoj vztahů v rámci rodiny," vysvětluje ministerstvo v důvodové zprávě. Marksová prosazuje také další kroky, které mají pomoci matkám ve snaze lépe skloubit rodinný život s pracovním a umožnit jim vrátit se do práce dřív než za obvyklé tři roky. Ministryně navrhuje třeba také rychlejší čerpání rodičovského příspěvku.

Ministerstvo práce a sociálních věcí spočítalo, že otcovská by měla vyjít na 630 až 800 milionů korun ročně - podle toho, kolik otců novou dávku skutečně využije. Marksová přitom odkazuje na Evropskou unii, kde ji nabízí dvacet zemí a ve většině z nich funguje velmi podobně, jak to nyní ministerstvo navrhuje v Česku.

S novou dávkou zásadně nesouhlasí ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem (ANO), hlavně kvůli vysokým nárokům na státní rozpočet. „Podpora rodin s dětmi je v Česku již dnes poměrně štědrá. Zkušenosti ale napovídají, že vliv na míru porodnosti zde v podstatě absentuje. Další podpora se tak jeví jako nákladově neefektivní,“ uvedlo ministerstvo financí v připomínkovém řízení.

Babišovi také vadí, že stát by přišel o dalších 72 až 93 milionů na daních, administrativa by ročně stála 30 milionů a hlavně - Česká správa sociálního zabezpečení by podle ministerstva práce musela kvůli nové dávce přijmout 60 pracovníků.

Marksovou ale podporuje nejmenší vládní strana KDU-ČSL, která už ve vládě prosadila například zvýšení daňových slev pro rodiče s více dětmi. "Otcovskou poporodní péči považujeme za dobrý nástroj. Jednalo by se v podstatě o dobrovolnou záležitost, o jednoznačně prorodinný krok, se kterým souhlasíme," říká místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Skokani vynechají i další závody SP, řeší se návrat z Finska

Čeští skokani na lyžích neabsolvují po nedělním závodu ve finské Ruce ani Světový pohár v Nižním Tagilu v tomto týdnu. Zatímco ostatní týmy dnes odletěly speciálem do Ruska, Češi po pozitivním testu Filipa Sakaly na koronavirus zůstávají ve Finsku v karanténě a řeší se jejich přesun domů.

Sakala, který v létě nemoc covid-19 prodělal, měl pozitivní test v neděli. Ostatní závodníci Viktor Polášek, Vojtěch Štursa a Čestmír Kožíšek sice byli negativní, ale museli také do karantény.

"Jsou na hotelu, každý musel do svého pokoje a jednáme, kdy je finská hygiena pustí do Česka. Snad to vyjde. Situace se vyvíjí každou hodinu," řekl ČTK za vedení skokanského úseku lyžařského svazu Jan Baier.

Další zprávy