Velké zahraniční řetězce si podle Agrární komory mohou diktovat podmínky na trhu a určovat, co se na něm bude prodávat. "Jednička a dvojka tuzemského maloobchodu Lidl a Kaufland, dále obchodní řetězce Penny, Billa a dalších sedm řetězců ovládá 75 procent trhu," uvádí komora ve svém prohlášení.
Lidl a Kaufland provozuje v Česku německá skupina Schwarz, řetězce Penny Market a Billa vlastní společnost Rewe.
Prezident komory Jan Doležal uvedl, že je potřeba se ptát, do jaké míry mohou skupiny Schwarz a Rewe ovlivňovat na českém trhu ceny potravin. "Zemědělci, potravináři i obchodníci mají ale různé manévrovací možnosti, jak promítnout tyto náklady do cen, za něž prodávají. Komu a s jakou úspěšností se to daří, ukazují jednoznačně oficiální statistiky. U řady potravin, jako jsou cukr, drůbeží maso nebo jablka, zemědělci zvyšovali ceny nejpomaleji ze všech. Jednoznačně proto odmítám, že by čeští zemědělci zdražovali lidem potraviny," prohlásil.
Podle komory konkrétně kuřata zdražila loni v obchodech v meziročním srovnání o 26 procent a u zpracovatelů o 27 procent, zatímco výkupní ceny kuřat u zemědělců stouply pouze o 18 procent.
Nebudeme podporovat nervozitu, vzkazují řetězce
"Nebudeme komentovat tiskovou zprávu Agrární komory a dále podněcovat nervozitu kolem cen potravin. Tato kontrolní pravomoc patří Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a domníváme se, že neexistují oprávněné důvody, pro které by šetření skupiny mělo být zahájeno," uvedl pro Aktuálně.cz tiskový mluvčí Lidlu Tomáš Myler.
Podobně se vyjádřila také tisková mluvčí Kauflandu Renata Maierl. Řetězec Billa odmítl situaci komentovat s odkazem na Svaz obchodu a cestovního ruchu.
Podle prezidenta svazu Tomáše Prouzy je za zdražováním potravin chybějící konkurence mezi dodavateli, kdy jsou v některých segmentech podniky ovládající velké tržní podíly v řádu desítek procent. Taková situace je podle něj například u nealkoholických nápojů, margarínů nebo pracích prostředků, uvedl v úterý na tiskové konferenci.
Dodal, že právě obchodní řetězce podle něj loni zpomalily růst inflace snížením svých marží.
Antimonopolní úřad prověří zdražování
V úterý antimonopolní úřad potvrdil, že bude zjišťovat, ve které části dodavatelského řetězce od výrobce až po prodejce nejvíc roste cena potravin. Zaměří se na čtyři základní potraviny, výsledky takzvaného zrychleného sektorového řešení budou k dispozici za několik měsíců. O které potraviny však půjde, úřad neupřesnil.
"Cílem šetření je zjistit, v jaké části vertikálního řetězce od prvovýrobců, přes potravinářské zpracovatele až po obchodní řetězce došlo k největšímu navyšování marží a zda někde v tomto řetězci existuje dysfunkce, kterou by mohl úřad řešit z hlediska pravidel hospodářské soutěže nebo významné tržní síly," uvedl předseda antimonopolního úřadu Petr Mlsna.
Samotná vysoká cena či nepřiměřená marže však podle úřadu není přestupkem proti soutěžnímu právu nebo zákonu o významné tržní síle.
"Úřad by musel najít důkazy o existenci kartelové dohody nebo zneužití dominantního postavení, případně zneužití významné tržní síly vůči dodavateli směřující přímo k navýšení ceny. Vysoká cena nebo marže může být indicií, že k takovému přestupku dochází, ale v žádném případě není jednoznačným důkazem," doplnil antimonopolní úřad.
Pokuta v řádech milionů
V případě, že úřad zjistí zneužití významné tržní síly, může zahájit správní řízení. Pokuty se mohou vyšplhat do výše deseti procent ročního obratu.
Podle poslední zveřejněné účetní závěrky v účetním roce, který skončil 28. února 2021, měl Lidl tržby 73,2 miliardy korun a zisk 6,1 miliardy korun. Kaufland dosáhl za stejné období obratu 64 miliard korun a zisku 2,9 miliardy korun.
Penny Market měl v roce 2021 podle účetní uzávěrky tržby za prodej zboží 41,6 miliardy korun a zisk 944 milionů korun. Billa měla ve stejném roce zisk 658 milionů korun a tržby za prodej zboží 30,8 miliardy.
Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy bude záležet na tom, jaké potraviny úřad vybere s ohledem na to, jak se zpracovávají. Prouza uvedl, že některé produkty jako například právě cukr jsou zpracování zemědělské výroby velmi jednoduché. Naopak u másla nebo sýru se na finálním produktu mnohem více podílí zpracovatelský průmysl. Celý proces od zemědělských výrobců, přes zpracovatele až po obchodníky lze podle něj sledovat například u kuřecího salámu.
