Výrobce minerálek neuspěl se stížností kvůli testu vod v časopise dTest

ČTK Ekonomika ČTK, Ekonomika
Aktualizováno 1. 3. 2018 15:53
Ústavní soud se zabýval publikovaným materiálem, nezkoumal samotnou kvalitu vody. Nezjistil žádný vyložený exces, který by vyžadoval zásah soudu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Brno - Ústavní soud dnes zamítl stížnost Karlovarských minerálních vod. Firma poukazovala na údajný zásah do dobré pověsti způsobený publikovaným testem balených vod včetně značky Aquila Aqualinea.

V soudním sporu s organizací dTest, která vydává stejnojmenný spotřebitelský časopis, Karlovarské minerální vody neuspěly.

Soudce Ludvík David zdůraznil, že Ústavní soud neřešil kvalitu testované vody. Zabýval se publikovaným materiálem, zjistil sice ve spotřebitelském testu a způsobu jeho interpretace dílčí nedostatky, ale žádný vyložený exces, který by vyžadoval zásah soudu.

Soud podle dTestu jednoznačně potvrdil právo spotřebitelských organizací přinášet nezávislé srovnávací testy výrobků. "Pro nás to potvrzuje dlouhodobé stanovisko, že testy děláme profesionálně, kvalitně, nic to nemění na našem dosavadním způsobu," reagoval ředitel dTestu Martin Černý.

Článek "Opravdu víte, co pijete?" vyšel v roce 2009. Srovnával 18 značek balených neperlivých vod. U balené pitné vody Aquila Aqualinea se v testu objevily také konkrétní naměřené hodnoty sodíku, benzo(ghi)perylenu a trihalomethanů. Některé hodnoty byly vytištěné červené, jiné označeny černým výstražným trojúhelníkem.

Podle dTestu se měla organizace omluvit právě za symbol černého trojúhelníku označující "zvýšený či vysoký obsah sodíku" v pramenité vodě Aquila Aqualinea, protože obsah sodíku nepřekročil zákonnou mez.

"Produkt se pyšnil tvrzením 'jen 0,002 % sodíku', které v zákaznících vyvolává určité očekávání, a přitom měl z testovaných produktů druhý nejvyšší obsah sodíku (třikrát vyšší než byl průměr ostatních balených vod)," uvedlo sdružení dTest.

Firma na článek reagovala žalobou. Městský soud v Praze jí částečně vyhověl, Vrchní soud v Praze ale rozsudek změnil. Omluvu ani jinou satisfakci Karlovarským minerálním vodám nepřiznal. Vrchní soud poukázal na to, že proti údajnému zásahu do dobré pověsti stálo právo na svobodu projevu a šíření informací.

Podle vrchního soudu naměřené hodnoty látek a ukazatele kvality testovaných vod měly povahu skutkových tvrzení, a to vesměs pravdivých. Časopis je doplnil svými hodnotícími soudy. Cílem textu nebylo primárně očernit výrobky firmy a nevybočil z přípustných mezí přiměřené kritiky.

Ústavní soud v nálezu zmínil, že účelem podobných testů je ochrana spotřebitele, který je vůči výrobci slabší stranou. Je ale nutné zachovávat odbornost, prostředky hodnocení mají být přiměřené, bez evidentní nadsázky, přemíry exprese, sugestivnosti nebo dokonce zjevné manipulace.

Podle Davida nelze vyloučit, že by v budoucnu u soudu uspěla firma, která kromě nedostatků v testu či nějakých procesních argumentů prokáže také negativní dopad na prodej výrobku. "Samozřejmě ty dopady by musely být náležitě vyčísleny a musela by být prokázána příčinná souvislost mezi publikovaným testem a následně sníženou produkcí výrobku," uvedl David.

Černý se podobné možnosti neobává. "Spolupracujeme s odbornými laboratořemi, máme za sebou silného partnera, který nám případně pomáhá i se zpracováním testu. Snažíme se přistupovat k tomu objektivně, nezabíhat do velkých podrobností či někoho poškozovat. Hodnotíme tak, jak ten test skutečně dopadl," řekl ředitel.

Společnost Karlovarské minerální vody se chce dál bránit. "S rozhodnutím Ústavního soudu se absolutně neztotožňujeme. Stále jsme přesvědčeni, že v daném případě byly odborné výsledky testů interpretovány zavádějícím způsobem tak, aby zaujaly laické publikum, čímž poškodily dobré jméno naší společnosti," říká generální ředitel KMV Alessandro Pasquale.

Firma se podle něj obrátí na Evropský soud ve Štrasburku. Podobné články jsou podle šéfa KMV jen subjektivními názory autorů, jejichž účelem není ochrana spotřebitele.

 

Právě se děje

před 31 minutami

Policie odložila kauzu známek, kvůli níž skončil ministr Kremlík

Policie odložila kauzu tendru na elektronické dálniční známky, kvůli níž v lednu skončil ve funkci ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Odložení případu ale ještě přezkoumá státní zastupitelství. Na webu to ve středu uvedla Česká televize na základě informací Vrchního státního zastupitelství v Praze. Trestní oznámení podával premiér Andrej Babiš (ANO), který zakázku na známky označoval za předraženou.

"Věc byla policejním orgánem odložena," řekl nyní ČT státní zástupce Marek Bodlák. Pražské Vrchní státní zastupitelství však rozhodnutí policie ještě prověří. "Spisový materiál dosud nebyl kompletně přezkoumán," uvedl Bodlák.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) v lednu oznámil, že IT části systému elektronických dálničních známek, včetně e-shopu a mobilní aplikace, vytvoří firma Asseco Central Europe. Systém měla také firma následně čtyři roky provozovat a celkem měla od státu dostat 401 milionů korun. Zakázka byla vedena v utajovaném režimu a nebyla vyhlášena klasická veřejná soutěž. Kritizovali to opoziční poslanci, a poté i premiér uvedl, že je zakázka předražená a SFDI o ní vládu neinformoval. Zakázka byla zrušena, Babiš navrhl odvolání Kremlíka a kvůli tendru podal trestní oznámení.

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Europoslanci varovali vlády před ovlivňováním nezávislosti médií

Vlády některých států Evropské unie se podle europoslanců pokoušejí umlčovat nezávislá média a omezovat jejich pluralitu. Evropský parlament ve středu vyzval Evropskou komisi, aby pravidelně hodnotila nezávislost médií v členských zemích a jejich vlastnické struktury. Poslanci v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů také odsoudil násilí, pronásledování a nátlak, kterým čelí novináři v některých členských státech EU.

"Média by měla sloužit pravdě, nikoli lži. Měla by sloužit voličům, nikoli těm, kteří jsou u moci, a moc by měla kontrolovat," prohlásila zpravodajka přijatého usnesení Magdalena Adamowiczová zastupující v EP polskou opozici. Rezoluce konstatuje, že v některých případech se vlády snaží tuto roli médiím komplikovat a oslabovat jejich nezávislost a pluralitu. Parlament je "hluboce znepokojen sílícími politickými útoky na média a odsuzuje nedostatečnou ochranu jejich zdrojů". Poslanci kritizovali i stav veřejnoprávních médií v některých zemích, která jsou podle nich "ukázkou provládní propagandy".

Evropská komise od letošního roku posuzuje pluralitu médií v členských zemích v rámci ročního hodnocení stavu právního státu. Ve většině zemí je podle Bruselu situace vyhovující. V Polsku, Maďarsku, Bulharsku a na Maltě má však komise obavy z možného vlivu vládnoucích politiků na veřejnoprávní i soukromá média. Česka, Bulharska a Kypru se zase týkaly výtky spojené s nedostatečnou transparentností vlastnictví médií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy