Hygienici v Brodu nad Tichou na Tachovsku od úterý usmrtili již 750 tisíc nosnic. Jedná se o veškerý chov společnosti Česká drůbež, která je největší v Česku a pokrývá 15 procent produkce. Chovatelé potvrdili nákazu ptačí chřipkou již na konci loňského roku.
"Při potvrzení nákazy u jediného kusu dochází k likvidaci drůbeže v celé například hale. To je případ právě chovu na Tachovsku, který je dosud největším potvrzeným ohniskem ptačí chřipky v Česku," popisuje prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.
Jeden chov ovlivní celé Česko
Česká drůbež přichází denně o zisk z prodeje 600 tisíc vajec. To představuje citelný zásah do celkových zásob českých obchodů, který se podle odborníků může projevit na ceně. "Je zcela zřejmé, že se cena vzhledem k tomuto rozsahu (usmrcení nosnic, pozn. red.) zvedne. Otázka je, jak moc a na jak dlouho," říká agrární analytik Petr Havel.
Zdražení o jednu korunu za kus je podle něj již jasné. "Ale samozřejmě to může být i víc," dodává.
O stejném růstu ceny mluví také Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR. "Spotřebitel se musí připravit na zvýšení cen vajec, které lze odhadovat na korunu, možná o něco více, za jedno vejce," říká Šebek. Dodává, že vzhledem k tomu, že propad produkce z tachovské farmy nelze okamžitě nahradit, a ptačí chřipka navíc ohrožuje i další chovatele po celé Evropě, může se nárůst cen vajec prodloužit až do Velikonoc.
Cena vajec navíc kvůli inflaci stoupala již v průběhu roku. V lednu 2022 byla průměrná cena za 10 kusů vajec podle dat Českého statistického úřadu 35,86 koruny. V prosinci dosahovala již 59 korun.
Časová náročnost
Celkový proces likvidace a obnovení chovu je finančně i časově náročný. Po vyklizení hal, které bude trvat několik týdnů, následuje dezinfekce prostorů a poté až nové naskladnění. "Bude také záležet, zda budou k dispozici na trhu jednodenní kuřata, která je třeba nejprve odchovat přibližně 20 týdnů, nebo již odchované kuřice," doplňuje Doležal.
Kvůli ptačí chřipce v celé Evropě však podle něj začíná být nedostatek genetického materiálu, což by pro obnovu chovu mohl být problém.
Výpadek vajec ale podle odborníků Česku kvůli evropskému jednotnému trhu nehrozí, a to i přes to, že se s ptačí chřipkou potýkají i okolní státy. "V okolních státech mají malé chovy, takže ten objem usmrcení není tak velký," vysvětluje Havel.
Právě vysoká koncentrovanost tachovského chovu přidává situaci na závažnosti. "Velkochovy jsou ekonomickou realitou, ale nesmí být jediným řešením zemědělské praxe. Proto se také musí podporovat plošná a velikostní diverzifikace těchto chovů, což platí pro živočišnou výrobu vlastně obecně," míní Šebek z Asociace soukromého zemědělství ČR. Česko má podle něj velmi specifickou strukturu hospodářství, což je dáno minulostí a velkými družstvy.
Rodinné farmy
V zahraničí, především směrem na západ, dominují především menší rodinné farmy, které tak například v případě ptačí chřipky nejsou nucené usmrtit tak velké množství ptáků. Usmrcení tři čtvrtě milionu nosnic na Tachovsku je totiž více než celková čísla za celý rok 2021, který byl doposud rekordním. Tehdy museli chovatelé vybít celkem 330 tisíc ptáků.
Ceny drůbežího masa by se z důvodu ptačí chřipky podle odborníků zvedat neměly. Zatímco v produkci vajec je Česko samostatné z 85 procent, z pohledu například kuřecího masa je to už jen 65 procent, uvádějí data Českomoravské drůbežářské unie. "Drůbeží maso je navíc svým způsobem nahraditelné, zatímco vejce nejsou. Vejce je až taková strategická surovina," vysvětluje Havel, proč se domnívá, že se cena drůbežího masa kvůli ptačí chřipce nezvedne.
Kvůli ptačí chřipce museli chovatelé v prosinci vybít i 15 tisíc kachen z chovu firmy Mavela Dynín v jižních Čechách. Bylo to největší ohnisko nákaz svého druhu, jaké v kraji kdy bylo. Před usmrcením postupně vyhynulo sedm tisíc ptáků. Veterináři také zasahovali v Sedlčanech a na Strakonicku.
Ptačí chřipka je vysoce nakažlivé virové onemocnění drůbeže a šíří se ve větší míře v době migrace volně žijícího ptactva, tedy v podzimních a zimních měsících. Nákaza se projevuje dýchacími potížemi a ztrátou chuti. Zvířata hynou zpravidla v průběhu jednoho až dvou dnů. K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků, který kontaminuje krmivo nebo vodní zdroje v chovech drůbeže.
