Zatímco spotřeba potravin v Česku roste, soběstačnost - tedy schopnost uspokojit potřeby obyvatel - u mnohých z nich klesá. To by sice nepředstavovalo na jednotném evropském trhu problém, neboť většina z produktů se dá dovézt, do věci se však zapojili poslanci z SPD s podporou vládních stran a komunistů. A velkým obchodům připravili rébus: splnit kvóty minimálního prodeje tuzemského jídla, které se však v nařízených objemech v Česku nevyrábí. 

Od roku 1993 až do roku 2019 došlo k navýšení celkové spotřeby potravin na obyvatele a rok o 65,5 na celkem 796,5 kilogramu.

Související

Soběstačné Česko? Možná před 400 lety. Datový přehled ukazuje, co sníme i co vyvezeme

Infografika

V roce 2019 se pak podle statistiků meziročně zvýšila spotřeba potravin na hlavu u většiny potravin. "Historicky nejvyšší spotřeby na obyvatele bylo dosaženo u spotřeby rýže, a to 6,7 kg, dále u drůbežího masa 29,0 kg, sýrů 13,8 kg, ostatních mléčných výrobků 35,2 kg a jižního ovoce 37,5 kg," upřesnila v prosinci minulého roku Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ.

Pokles spotřeby je naopak patrný v posledních několika letech u chleba, králičího masa, konzumního mléka a soli. Spotřeba minerálních vod a nealkoholických nápojů meziročně klesla o 4,7 litru (-1,8 %). Alkoholických nápojů se vypilo o 0,9 litru více (+0,5 %).

Spotřeba roste, soběstačnost klesá

Opačný vývoj statistici sledují v případě soběstačnosti - tedy toho, do jaké míry jsou sledované potraviny schopné pokrýt spotřebu Čechů. V porovnání s rokem 1993 poklesla předloni soběstačnost u vepřového masa na 43 procent, u drůbežího masa na 63 procent, sýrů a tvarohu na 88 procent, másla na 66 procent, vajec na 85 procent.

Související

Česko omezí nabídku potravin z dovozu, rozhodli poslanci. Nepřípustné, varují země EU

Z rostlinných výrobků došlo k výraznému poklesu soběstačnosti u většiny druhů ovoce mírného pásma i zeleniny. Například u jablek se snížila na 75 procent, u cibule na 43 procent, mrkve na 48 procent, rajčat na 19 procent, zelí na 52 procent.

U brambor byla podle statistiků v roce 1993 sklizeň na obyvatele 232 kilogramů. Přitom spotřeba činila jen 84 kilogramů na obyvatele a rok. Oproti tomu předloni byla sklizeň 58,4 kilogramu a spotřeba 69,5 kilogramu.

Podobná čísla zveřejnilo také ministerstvo zemědělství v takzvané Zelené zprávě ministerstva zemědělství, která mapuje stav českého zemědělství nejnověji za rok 2019.

Ze Zelené zprávy přitom vyplývá, že soběstačnost například čerstvé zeleniny se dlouhodobě pohybuje pod 40 procenty. V roce 2019 činila 35,5 procenta. Nejvíce se dovážely melouny (15,6 %), rajčata (15 %), salátové okurky (11 %), cibule (11 %), sladká paprika (8 %) a mrkev (7 %).

Foto: Ministerstvo zemědělství

Například u ovoce se sklizeň rok od roku výrazně liší. V roce 2019 se proti předchozí vyšší úrodě snížila více než o čtvrtinu. I v porovnání s pětiletým průměrem se podle zprávy jednalo o sklizeň spíše podprůměrnou.

Foto: Ministerstvo zemědělství

Velice nízkou soběstačnost pak mají podle zprávy ministerstva hrozny. Z hroznů sklizených v Česku lze totiž získat asi 625 tisíc hektolitrů vína, což je přibližně 30 procent roční spotřeby vína v tuzemsku.

"Nedostatek domácí výroby vína byl i v roce 2019 řešen vysokým dovozem, který činil 1 482 tis. hl vína, tj. o 5,6 % více než v roce předchozím, v hodnotě 5,3 mld. Kč," uvádí zpráva. V roce 2019 byly největšími dodavateli vína do Česka Itálie, Španělsko, Maďarsko a Slovensko.

Foto: Ministerstvo zemědělství

Soběstačnost vepřového masa je podle Zelené zprávy o něco vyšší, než ukazují čísla statistiků, i tak se ale dlouhodobě pohybuje pod 55 procenty.

Foto: Ministertvo zemědělství

Výše uvedené potraviny by tak z domácí produkce povinný 55procentní podíl nebyly schopny pokrýt ani teď, ani za rok. Podle návrhu Radima Fialy (SPD) by navíc tento podíl průběžně rostl, a to o tři procentní body ročně až do roku 2028, kdy by činil minimálně 73 procent.

"Spektrum zemědělských komodit, u nichž ČR nedokáže zabezpečit dostatečný podíl z domácí produkce, je poměrně široké, i pokud bychom měli dosáhnout jen startovacích 55 procent," potvrzuje pro on-line deník Aktuálně agrární analytik Petr Havel.

"Soběstačnost ČR nižší než 30 procent je podle Zelinářské unie ČR například v produkci okurek, rajčat, květáku, kedlubnů nebo česneku, naopak v případě cibule nebo brambor je aktuální soběstačnost vyšší než oněch 55 procent. Obdobná situace je v produkci ovoce - soběstačnost u dominantního ovoce, tedy jablek, se sice pohybuje kolem 60 procent, to je však spíše výjimka. Řada dalších druhů, například meruněk, je hluboko pod vytčenými 55 procenty, některé druhy, jako je třeba rybíz, angrešt a podobné druhy, se v ČR aktuálně pěstují jen ve velmi malé míře," vysvětluje analytik.

Související

Češi ve stopách Rumunů. Zničí nás to, naříkají vinaři nad potravinovým nacionalismem

Havel přitom varuje, že situace se s postupujícími roky spíše zhoršuje. "Meziročně nelze, často ani o jednotky procent, produkci navyšovat, jednak jsou k tomu zapotřebí nemalé investice, jednak jsou například pro nárůst produkce ovoce a zeleniny v ČR nevhodné klimatické podmínky. Ne všechny plodiny lze pěstovat ve sklenících. A pro ty, které pěstovat lze, je zase nutné skleníky postavit - a to je zase drahé a vyžaduje to čas, rozhodně ne jeden rok," vysvětluje dále analytik.

Hrozí omezení nabídky, hlásí řetězce

Většina oslovených velkých řetězců, kterých by se povinné kvóty na vybrané české výrobky dotkly, se shodují v tom, že zákon by v případě svého schválení výrazně omezil nabídku pro zákazníka.

České výrobky podle svých slov upřednostňují i bez toho, aby jim to nařizoval zákon. "Jako společnost dlouhodobě působící v České republice a na českém trhu to považujeme za samozřejmost, která podle našeho názoru není třeba řešit zákonem," říká mluvčí Penny Market Tomáš Kubík.

"Nerozumíme tomu, jak chce stát s vážnou tváří požadovat vyšší povinná procenta českých potravin, než je aktuální procento dostupnosti českých primárních komodit. Návrh navíc nepočítá s volatilitou či výpadky české zemědělské produkce. Zajistit povinný podíl českého sortimentu, který na trhu není, znamená pro spotřebitele zásadní omezení nabídky. Příští rok v lednu tak dojde k omezení sortimentu v obchodech," říká za prodejny Globus mluvčí Lutfia Volfová.

Související

Česká prasata do českých břich? Potravinový czexit? Ne. Raději se braňme suchu

Podle ní se může stát, že některé komodity budou nedostatkové a některé například nemusí na trhu být vůbec - například květák či salátové okurky.

"Tato regulace může výrazně omezit pestrost nabídky v našich prodejnách. Je zjevné, že povede k horší konkurenci a to znamená zdražování a horší kvalitu pro spotřebitele," domnívá se šéf komunikace prodejen Albert Jiří Mareček.

"K navrhovanému zákonnému podílu potravin vyrobených v ČR nebo splňujících označení Česká potravina je třeba říci, že vzhledem k vysokým kvalitativním, ale i kapacitním nárokům na naše dodavatele jsme již dnes nuceni odebírat nemalou část našeho stálého sortimentu ze zahraničí. Dodržet takto vysoký podíl u celého sortimentu na celém trhu by proto nutně způsobilo ještě větší kapacitní potíže a v jejich důsledku tlak na snížení kvality výrobků a současně zásadní snížení pestrosti nabídky a sortimentu," říká za řetězec Lidl mluvčí Tomáš Myler.

Zákon není myšlen vážně, míní advokát

Kolem fungování kontroverzního zákona se přitom stále točí mnoho otázek. On-line deník Aktuálně.cz v prosinci oslovil navrhovatele Radima Fialu (SPD) s dotazy, které by pomohly systém více objasnit. Ačkoliv mu byly podle sekretariátu doručeny, doteď zůstaly bez reakce.

Obchodníci například netuší, jakým způsobem by měly zákonem stanové kvóty ve svých obchodech případně dodržovat a zda by za nedodržení padaly sankce. Obchody žádný systém pro dodržování zákonného podílu zatím nemají. 

Jasné to přitom není ani z výkladu navrhovaného zákona. Ten říká, že: "Provozovatel potravinářského podniku provozující maloobchod je povinen zajistit, aby podíl vybraných základních potravin z krátkého dodavatelského řetězce uvedených v Příloze č. 1 a splňujících kritéria dle odst. 1 písm. a) nebo b), bez ohledu na to, zda jsou způsobem dle odstavce 1 zákona skutečně označeny, prodaných konečným spotřebitelům činil v každé jím provozované maloobchodní provozovně a) minimálně 55 % v kalendářním roce 2002."

Související

Potravinová soběstačnost Česka je katastrofální, řekl Babiš a hájil pěstování řepky

Na sociálních sítích se proto strhla diskuse nad systémem kontroly, když se povinná procenta budou muset v obchodech prodat, nikoliv jen nabídnout.

Že předkladatelé skutečně počítají s podílem na prodaných a nikoliv nabízených potravinách, potvrzují i oslovení advokáti. "Bojí se totiž, že jinak by obchody nabízely formálně neprodejné zboží, ale reálně by prodávaly jiné, a tím by zákon obešly," domnívá se provozovatel on-line právní služby Dostupnyadvokat.cz Ondřej Preuss. "Nicméně kontrola je velmi obtížná a zákon dle mého názoru není zamýšlen vážně, nikdy nevejde v život," říká Preuss pro Aktuálně.cz.

Podle Preusse je zákon v rozporu s evropskou regulací volného trhu. A ta má takzvanou aplikační přednost. "Nikdo se jím tedy, i kdyby byl schválen, nebude muset řídit, respektive uspěje v odvolání proti jakékoliv sankci, kterou by byl za nedodržování pokutován," říká advokát. "Jednoduše řečeno, nikdo dle mého názoru nepočítá s tím, že by se toto skutečně prakticky kontrolovalo. Byly by zde totiž absurdní důsledky, že by například v prosinci již nemohl obchod nabízet některé zboží, neb by měl vyčerpaný 'zahraniční limit' na celý rok," dodává.