Takzvaná LCA analýza porovnává dopady na životní prostředí u jednotlivých materiálů během celého jejich životního cyklu - tedy od výroby až po případnou recyklaci. V tomto případě se zabývá jednotlivými druhy balení mléčných výrobků při jejich výrobě, produkci, dopravě k zákazníkovi i odstranění obalů a jejich případného znovuvyužití.
Aktuální analýza vypracovaná pod vedením děkana Fakulty technologie ochrany prostředí Vladimíra Kočího pro Plastikářský klastr přitom ukazuje, že uhlíková stopa je u jednodruhových plastových obalů jogurtů více než čtyřikrát nižší než u jednorázových skleniček.
Větší dopad na přírodu má oproti plastu podle vědců například i hliníková plechovka, nápojový karton nebo takzvaná kapsička. U nich se výsledky kvůli různému objemu porovnávaných vzorků vztahují na litr zabaleného produktu.
Mléčná "přesnídávková" kapsička tak za sebou v rámci svého životního cyklu nechává 311 gramů CO2 na litr baleného produktu - oproti plastovému kelímku s 49 gramy CO2 je to zhruba šestinásobek. Nevratné sklo pak zanechává 291 gramů CO2 na litr baleného produktu, plechovka 125 gramů CO2 na litr a nápojový karton 76 gramů CO2 na litr.
Platí přitom, že obaly schopné pojmout větší množství obsahu jsou k přírodě šetrnější.
Například sklo u mléčných výrobků považuje řada zákazníků za šetrnější "retro" materiál. Podle experta na odpady z Hnutí Duha Ivo Kropáčka ale nevratné sklo zatěžuje životní prostředí především svou hmotností, která má negativní vliv při převozu zboží.
"Také hliník má obrovsky negativní vliv skoro v každém kroku své výroby. Vyrábí se z rudy bauxit, k jejímuž tavení se používají extrémně toxické látky, a i přesto je spotřeba energie na tavení obrovská," vysvětluje Kropáček zase k plechovým obalům, ve kterých se prodávají například ledové kávy.
Výroba versus recyklace
Naopak nejnižší uhlíkovou stopu z materiálů, které studie porovnávala, má potištěný polypropylenový kelímek a také obal z papíru.
Ovšem čistě papírový obal se u mléčných výrobků prakticky nevyužívá. "Analyzovaný kelímek má neoddělitelnou polyethylenovou laminaci, LCA analýza však počítá s teoretickou recyklací papíru a polymeru zvlášť," upozorňuje ředitel Plastikářského klastru David Hausner.
Srovnání uhlíkové stopy potravinových obalů (vztažené na 1 ks obalu)
"Na rozdíl od kombinace plastu a papíru, kterou může spotřebitel snadno oddělit a každá část je zvlášť stoprocentně recyklovatelná, papírové kelímky s mikrolaminací v současném systému mechanické recyklace znovuvyužitelné nejsou," dodává Ivo Benda, jednatel společnosti Greiner Packaging Slušovice, jejíž plastové obaly byly analyzovány.
Podle Kropáčka ovšem kombinované obaly recyklaci v reálu velmi komplikují a papírové obaly mají při výrobě podobnou zátěž jako plast. "Ale mají tu nevýhodu, že jsou obvykle těžší, čímž je jejich celkový vliv horší," doplňuje ke studii pro Aktuálně.cz. "Na druhou stranu se snáze recyklují než plast, což by mohlo hrát do budoucna významnou roli, jelikož recyklace plastů je dost komplikovaná," dodává Kropáček.
Analýza bez vratných skel
Studie VŠCHT sice porovnávala plast s jednorázovým sklem, ovšem ne s tím vratným. Na trhu se přitom objevují i mléčné výrobky balené tímto způsobem.
"Zde, domnívám se, by výsledky mohly být zajímavé. Například LCA analýzy nápojových obalů ukazují, že opakovaně použitelné sklenice jsou výhodnější než jednorázové plastové lahve, ale roli hraje dopravní vzdálenost," vysvětluje dále Kropáček z Hnutí Duha.
"Obdobné to může být u mléčných výrobků. Čili závěr ze stude není, že nejlepší obal na mléčné výrobky je plast. Závěr je, že z posuzovaných obalů kombinovaný obal, hliník, plast s papírem a plast je nejlepší plast. Pro ucelenější závěr by bylo nutné posoudit i opakovaně použitelné sklo," upozorňuje expert.
Návrat k vratným sklům
Za znovupoužitelné obaly dlouhodobě lobbují někteří nápojáři. Ti velcí minulý týden oznámili, že na pulty obchodů začnou vracet právě vratné skleněné lahve a nabídnou tak alternativu k plastu a plechovkám.
Nové lahve plánuje uvést na trh příští rok na jaře Kofola. Už předtím, od konce letošního září, začne zálohované skleněné lahve v řetězci Lidl nabízet také konkurenční Mattoni.
"Ctíme princip RRR, čili reduce, reuse, recycle (česky omez, znovu použij, zrecykluj), který tvoří základní princip při ekologickém nakládání s odpady. Poté, co jsme uvedli na trh lahve ze stoprocentně recyklovaného plastu (rPET), jsme se nyní rozhodli přijít s konceptem snadno odnositelných vratných lahví na nealko," uvedl generální ředitel skupiny Kofola Jannis Samaras.
V modulární přepravce bude šest litrových lahví. Zákazníci si do ní budou moci vložit nápoje značek Kofola, Vinea nebo Rajec.
Mattoni zase plánuje prodávat v lahvích s pětikorunovou zálohou vodu o objemu jeden litr. Na ně bude nabízet dělitelnou přepravku na šest nebo 12 lahví, záloha na polovinu přepravky bude 50 Kč, na celou 100 Kč.
Podle firmy, která je jinak dlouhodobým zastáncem a propagátorem zálohovaných plastů, skleněný zálohovaný obal splňuje principy cirkulární ekonomiky.
Nekončící spor o zálohy na PET
Mattoni je členem iniciativy Zálohujme, která zavedení zálohového systému vratných PET lahví a plechovek prosazuje. Poslanecká sněmovna ale loni v září snahu o povinné zálohování PET lahví od roku 2025 odmítla a je i nadále dobrovolné.
Na rozdíl třeba od Slovenska, kde se povinnost zavede od příštího roku a které chce do roku 2025 prostřednictvím zálohování zajistit, že se vysbírá nejméně 90 procent plastových lahví a plechovek.
Podle Zálohujme se v roce 2018 o dva procentní body snížila míra třídění plastů, přičemž produkce plastů se za poslední desetiletí zvýšila o 40 tisíc tun. Podle iniciativy každoročně končí ve volné přírodě v Česku až 100 milionů PET lahví, žluté kontejnery umí sesbírat jen 69 procent PET lahví.
Oproti tomu ministerstvo životního prostředí už dříve argumentovalo tím, že v roce 2018 se zpětně vybralo 81 procent PET lahví. Svaz měst a obcí ČR zase vyjádřil obavu, že vyřazením PET lahví z tříděných kontejnerů dojde ke zmenšení vůle lidí třídit odpady.
Proti zálohování "petek" se staví například i Asociace českého tradičního obchodu. "Celé téma není zdaleka jen o ekologii, ale také o nákladech na straně jedné a ziscích na straně druhé. Samozřejmě pak jde také o velké marketingové téma," domnívá se předseda Pavel Březina.
"Dobrovolné zálohování nápojů ve skle považujeme za vhodný doplněk celého systému, který může mít i omezený pozitivní přínos. Sami výrobci nápojů si však dobře uvědomují a přiznávají, že prodej nápojů ve skle nepředstavuje celkové řešení. Povinné zálohování PET lahví by však byl jednoznačně krok zcela špatným směrem," doplňuje Březina rovněž s argumentem, že systém sběru prázdných PET lahví v Česku funguje velmi dobře.
