Sleva 70 procent? To vypadá jako výborná nabídka, která se jen tak neopakuje. Největší tuzemský e-shop Alza.cz nyní láká třeba na hodinky Royal London za 1290 korun, přičemž jako původní cenu uvádí 4280 korun. Jenže průměrná cena na trhu podle srovnávače Heureka je už měsíc pod 2500 korunami. Lákavá byla i sleva na paměťovou kartu 78 procent z původní ceny 1623 korun, přestože konkurenti jako základní cenu uvádějí maximálně třetinu až polovinu.
Podobně výrazné slevy nabízejí i někteří další obchodníci, nejen internetoví. Zlevnění o více než dvě třetiny totiž zaujme průměrného spotřebitele více než třeba jen o pětinu.
Co ale dělat, když se po nákupu ukáže, že sleva ve skutečnosti zdaleka nebyla tak výrazná? Nebo když prodejce předtím na krátkou dobu zvedl cenu, aby pak zlevnění vypadalo atraktivněji? A co když vám špatně odečtou slevu u pokladny? Nebo lákají na zboží, které prakticky ihned vyprodají?
Projděte si praktický přehled triků. Poradíme vám, jak se v konkrétních případech bránit – a zda to vůbec lze.
Zakázáno, ale...
Nekalé obchodní praktiky zakazuje zákon o ochraně spotřebitele, uvádí i některé konkrétní případy klamavých a agresivních praktik. Jejich definice se od letošního roku pozměnila, smysl ale zůstal v zásadě stejný.
„Obchodní praktika je nekalá, (...) pokud je způsobilá podstatně narušit ekonomické chování spotřebitele ve vztahu k výrobku nebo službě. Za klamavou se považuje také obchodní praktika obsahující pravdivou informaci, jestliže vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil, pokud jakýmkoli způsobem uvádí nebo je schopna uvést spotřebitele v omyl ohledně (...) ceny nebo způsobu výpočtu ceny anebo existence konkrétní cenové výhody,“ uvádí nové znění zákona.
Účelové triky se slevou jsou tedy zakázány. Za porušení zákona o ochraně spotřebitele může Česká obchodní inspekce uložit teoreticky pokutu až do výše pěti milionů korun. Možné uvedení v omyl se přitom posuzuje podle „průměrného spotřebitele“, případně průměrného člena skupiny, pokud obchodník míří jen na část spotřebitelů, například na seniory.
V praxi je ale velký problém jednak s dokazováním, jednak s nejasnou definicí pojmů jako „původní“ nebo „běžná“ cena.
Nejvyšší pokuta pro Tesco
Nejvyšší pravomocnou pokutu za „slevy a akční ceny“ v posledních dvou letech dostala společnost Tesco Stores – 1,4 milionu korun. Jednalo se o souhrnnou sankci za více než tři desítky kontrol se zjištěním porušení zákona v Plzeňském a Karlovarském kraji. Nejčastěji společnost nesprávně účtovala – například u pánve Tescoma „ve slevě 50 %“ místo ceny 194,90 na pokladně účtovala částku 389 korun. Pokuta nabyla právní moci v srpnu 2014.
Příklad? Obchodník prodává určité zboží standardně za 50 korun. Těsně před slevou – třeba jen na pár dnů – zdražil na 100 korun, aby jej pak mohl nabízet s poloviční slevou, která ve výsledku vrací cenu na 50 korun. I kdyby se zákazníkovi podařilo dokázat, že standardní cena v prodejně byla dosud poloviční, obchodník může argumentovat tím, že mu nikdo nemůže bránit ve zdražení (byť skokovém).
„Prodávat – byť například jen týden – za vyšší než „obvyklou“ cenu není protiprávní, neboť ceny až na výjimky nejsou státem regulovány,“ vysvětluje mluvčí České obchodní inspekce Jiří Fröhlich. Každý případ je ale třeba posuzovat individuálně. „Pokud by například internetový obchod zdražil určité zboží pouze na pár hodin, aby ho následně "se slevou" nabízel za původní cenu, mohl by se už dostat do křížku se zákonem,“ dodává.
„Takové jednání by bezpochyby bylo klamavou obchodní praktikou. Domnívám se ale, že to prodejci dělají sofistikovaněji tak, že zdražení není náhlé, krátkodobé a skokové. Nebo při výprodeji uvádějí původní cenu, kterou to v minulosti nestálo,“ říká Miloš Borovička, právník spotřebitelského sdružení dTest. „Těžko se to kontroluje. Ceny v obchodech nikdo nezapisuje a nemonitoruje. Díky srovnávačům je tato praktika značně omezena v e-shopech, kde zejména u elektroniky lze dohledat vývoj cen,“ upřesňuje.
Původní a běžná cena
Častější je v praxi situace, kdy ke zlevnění oproti předchozímu dlouhodobějšímu stavu sice došlo, ale v procentech jej obchodník přesto vyjadřuje jako vyšší, než by odpovídalo skutečnosti. Tedy když úmyslně nadsadí „původní“ nebo „běžnou“ cenu.
Není totiž přesně definováno, zda „původní“ se rozumí cena bezprostředně předcházející slevové akci (přestože průměrný spotřebitel to takto zřejmě chápe), nebo třeba cena zboží při vstupu na trh někdy před rokem. A zda „běžná“ cena je jakousi standardní úrovní pouze pro konkrétního obchodníka, nebo pro jeho nejbližší konkurenci, nebo pro celý trh. A pokud je zboží ve slevě u většiny konkurentů prakticky po celý rok, nestalo už se to jeho běžnou cenou?
„Původní cena znamená tu, za niž jsme zboží nabízeli bez zohlednění veškerých možných bonusů, marketingových kampaní na podporu prodeje a jiných slevových akcí, nebo cenu nezávazně doporučenou výrobcem či distributorem, přičemž je zobrazena vždy ta z cen, která lépe reflektuje cenovou hladinu daného výrobku na trhu,“ říká mluvčí Alza.cz Šárka Jakoubková.
Česká obchodní inspekce dostala za rok 2015 šest podnětů týkajících se „původní ceny“ při slevě u různých obchodníků. „Až na výjimky je ale prakticky není možné využít ke kontrolní činnosti. Spotřebitel si nás často plete s regulátorem trhu, který by měl prodejcům snad nařizovat cenu srovnat s konkurencí a podobně, což nám nepřísluší,“ zdůrazňuje mluvčí ČOI Jiří Fröhlich.
Například v Moravskoslezském kraji si spotřebitel stěžoval na to, že v prodejně nabízeli notebook nejdříve za 7000 korun, následně o týden později za 6000 korun, ale přitom jako původní cenu uváděli 9000 korun. Stěžoval si u prodejce, ale on mu ukázal postarší leták, kde notebook byl skutečně původně za 9000 korun. Neuspěl ani u ČOI. „Zákon neupravuje, ze kterého období má údajná původní cena vycházet,“ říká mluvčí.
Odlišným pojmem je podle něj běžná cena. U něj sice ČOI eviduje více podání, ale opět – až na výjimky – nejsou využitelná pro kontrolu. „Slovo běžná cena je velmi relativní pojem, a pokud se na trhu nacházejí prodejci, kteří za takovou cenu zboží prodávají, nelze za toto jednání uložit sankci. Spotřebitel má možnost nakupovat i u konkurence, může používat zdravý rozum a vybrat si výrobek u takového prodejce za takovou cenu a v kvalitě, která mu vyhovuje,“ říká Fröhlich. Odkazuje také na různé porovnávače cen.
Pouze teď!
Úplně bez šance ale spotřebitelé nejsou. Příkladem je pokuta 10 tisíc korun pro řetězec Baumax za to, že v katalogu se sloganem „Pouze teď“ a cenou pro určitý měsíc uvedl ceny zhruba dvaceti druhů zboží, ačkoliv byly prokazatelně stejné jako v měsících předešlých. Podle ČOI tím Baumax porušil tehdejší ustanovení zákona, podle něhož „informace o ceně nesmí zejména vzbuzovat zdání, že byla nebo bude zvýšena, snížena nebo změněna“.
Aktuální znění zákona také zakazuje „nepravdivě uvádět, že výrobek nebo služba budou nabízeny (případně za určitých podmínek) pouze po omezenou dobu s cílem přimět spotřebitele k okamžitému rozhodnutí, aniž by měl přiměřenou lhůtu potřebnou k informovanému rozhodnutí“.
Opět ale nikdo nemůže bránit svobodnému podnikatelskému rozhodnutí – například prodloužit slevovou akci i pro další měsíc, přestože podle původního plánu už měla skončit. Nebo dokonce po této akci zlevnit ještě pod dosavadní úroveň. Jestliže ovšem z předchozího vyjadřování obchodníka – z pohledu průměrného spotřebitele – jasně nevyplývalo, že taková nabídka se jen tak nebude opakovat.
Spočítejte si slevu sami
Jasná – a inspekcí také často kontrolovaná – je pak povinnost uvádět konečnou cenu zboží nebo služby, zahrnující už všechny daně, poplatky či cla (určitá výjimka platí jen pro cestovní kanceláře). Cena po slevě tedy musí být uvedena jako konkrétní částka v korunách. Nestačí uvést pouze slevu v procentech z původní ceny.
Přes 850 kontrol za čtvrtletí
Ve třetím čtvrtletí roku 2015 (novější údaje zatím nejsou k dispozici) uskutečnila Česká obchodní inspekce přes 850 kontrol všech možných prodejních míst, kde byl nabízen prodej zboží nebo služby se slevou či za akční ceny. Porušení zákona zjistila ve 45 procentech kontrol. Nejčastěji šlo o neseznámení spotřebitele s konečnou cenou a s tím související nesprávné účtování, což představovalo téměř polovinu všech zjištěných nedostatků. Ve stejném období nabylo právní moci 298 pokut v celkovém součtu přesahujícím tři miliony korun (průměrná výše tak dosahuje zhruba 10 tisíc korun).
To potvrdil i Městský soud v Praze, když v roce 2014 rozhodoval o „odvolání“ společnosti Tchibo proti pokutě 15 tisíc korun od České obchodní inspekce. Firma ve své prodejně umístila u dámského textilního zboží pouze jednu cedulku s nápisem "sleva 20 procent na zboží v tomto regálu, sleva bude odečtena ze zobrazovaných cen při platbě na pokladně".
"Prodejci musí informovat o konečné ceně výrobku, tedy oznámit konkrétní částku. Sleva se nesmí stát početním příkladem, který musí zákazník sám vyřešit," zdůraznilo vedení ČOI. Na trestu podle inspekce a soudu nic nemění ani fakt, že si zákazníci mohli u pokladny svůj nákup ještě rozmyslet a zboží ve slevě nekoupit poté, co se jim ukázala konkrétní cena.
Soudci konstatovali, že pokud by se lidé dozvěděli přesnou cenu zboží ve slevě až těsně před placením u pokladny, stal by se z informačních cedulí u regálů nezávazný údaj, který by mohli obchodníci využívat k manipulaci se zákazníky. "Lidé by si nemuseli skutečné ceny u pokladny všimnout, případně by se – nejen pod časovým tlakem – u pokladny ostýchali či nechtěli obtěžovat zboží vracet a nakoupit jiné," uvedl senát vedený Slavomírem Novákem.
Určitou výjimku připustil v roce 2009 Nejvyšší správní soud. Posuzoval případ, kdy prodejce obuvi označil v rámci jednodenní akce dvacetiprocentní slevou všechno zboží v prodejně. Pokutu pro obchodníka tehdy soud zrušil. Podle soudu není procentní označení slevy u krátkodobé, jednodenní akce u stovek až tisíců druhů protizákonné. Označit na pouhý jeden den takové množství druhů zboží údajem o konkrétní slevě u každého výrobku je totiž podle soudu nepřiměřeně náročné. Případ společnosti Tchibo byl ale odlišný, šlo o dlouhodobější slevu a „jen“ několik desítek kusů zboží.
U pokladny stál...
Pokud vám slevu u pokladny neodečtou, případně vypočítají nesprávně, máte nárok požadovat zboží za inzerovanou částku, tedy spočítanou bez chyb. Vyplatí se kontrola hned při placení. Případy nesprávného účtování pak může pokutovat opět Česká obchodní inspekce.
Bránit se lze i tehdy, když obchod v reklamě či letáku láká na cenu, za níž ale v prodejně zboží nakonec nenabízí. „Občanský zákoník stanoví vyvratitelnou právní domněnku, že vystavení zboží či jeho inzerce v reklamě nebo katalogu je pro podnikatele závazným návrhem k uzavření smlouvy s výhradou vyprodání zásob či ztráty schopnosti plnit. Rozhodující je tedy cena v nabídce, kterou leták být může,“ říká Borovička ze sdružení dTest.
Určitou výjimkou může být zřejmý omyl ze strany obchodníka. V kamenné prodejně je to jednodušší – typicky když zaměstnanec nebo někdo z kupujících prohodí cenovky u zboží, ale ze souvislostí (například názvu zboží, výrazně odlišné ceně a podobně) musí být průměrnému spotřebiteli jasné, že jde o nedopatření. Problém může mít e-shop, zejména pokud je kupní smlouva uzavřena hned poté, co zákazník odešle objednávku. Nicméně kdyby ze souvislostí bylo průměrnému spotřebiteli jasné, že jde o omyl, mohl by obchodník odkázat na zásadu „nejednat proti dobrým mravům“ a plnění odmítnout.
A co když nás obchodník naláká do prodejny na zboží, jehož měl ve skutečnosti jen velice malou zásobu, a teď spoléhá, že si místo vyprodaných položek koupíme něco jiného? Opět narazíme na obtížné dokazování. Zákon zakazuje klamavé obchodní praktiky, tedy praktiky, které jsou v rozporu s požadavkem odborné péče a mohou ve spotřebiteli vzbudit rozhodnutí, které by jinak neučinil. Hovoří o „přiměřeném množství vzhledem k povaze výrobku nebo služby, rozsahu reklamy a nabízené ceny“.
„Zboží nabízené reklamou může mít výhradu „do vyprodání zásob“. Jiná situace bude u velkého řetězce, který by inzeroval, že vyprodává určitou elektroniku, ale ta by byla ve velmi omezeném množství k dispozici jen na dvou pobočkách ze čtyřiceti. Pak by se o klamavou obchodní praktiku jednalo. V jiných situacích se to bude odvíjet od očekávání průměrného spotřebitele,“ říká Borovička.
V pořádku jsou pak lákadla typu „sleva až“, „cena od“ a podobně, pokud je z toho průměrnému spotřebiteli jasné, že se tato cena netýká všech položek.
Dodejme, že klamavou reklamu nekontroluje Česká obchodní inspekce, ale především živnostenské úřady.
Bez omezení reklamace
Prodej nového (nepoužitého) zboží ve slevě neznamená, že by se na něj nevztahovala obecná pravidla ohledně záruky, reklamací a odpovědností za vady. Jednostranné prohlášení obchodníka na tom nic nemění. Podněty v tomto případě přijímá ČOI.
Výjimkou je sleva, která je poskytnuta pro konkrétní vadu zboží – pokud je to u něj výslovně uvedeno.
Jaké máte konkrétní zkušenosti se slevami? Zaujalo vás jednání některého obchodníka? Napište nám!
Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.
