Češi bohatnou. Projděte si porovnání kupní síly s rokem 1989

Tereza Holanová Tereza Holanová
14. 11. 2014 10:49
Ceny zboží sice za posledních 25 let stouply i několikanásobně, ale průměrná mzda se zvýšila ještě více. Potvrzuje to analýza online deníku Aktuálně.cz.
Nakupování. Ilustrační foto
Nakupování. Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - Názory lidí, jak se jim ekonomicky daří pětadvacet let po pádu komunismu, jsou různé. Čísla Českého statistického úřadu ale mluví jasně – ve srovnání s rokem 1989 se Češi v průměru mají lépe. A potvrzuje to i analýza online deníku Aktuálně.cz, která srovnává ceny vybraných potravin a spotřebního zboží.

Ceny základních položek sice za posledních 25 let několikanásobně stouply, ale průměrné mzdy rostly rychleji než většina cen. Domácnosti si tedy mohou z výplaty koupit více než v roce 1989.

To platí hlavně pro kávu a čokoládu, které (ještě se slunečnicovým olejem) zlevnily nejvíce. Před čtvrt stoletím si průměrný obyvatel Česka mohl z celé výplaty teoreticky koupit 244 stogramových tabulek čokolády, letos v září už 1083 tabulek. V roce 1989 stála čokoláda v průměru 13 korun, nyní je to v průměru 23,6 koruny, tedy 1,81krát více. Průměrná mzda se ale zvýšila z 3170 korun na 25 500 korun, tedy přibližně osmkrát.

Výrazně zlevnila také káva. Kdyby se člověk v roce 1989 rozhodl utratit celou výplatu za půlkilová balení pražené zrnkové kávy, koupil by jich 26. Nyní by mu průměrná mzda vystačila na 355 balení. 

"Čokoláda byla před rokem 1989 luxusní zboží a nebyla tak dotovaná státem jako jiné základní potraviny. To samé se týká i kávy," vysvětluje agrární analytik Petr Havel jeden z důvodů, proč bylo toto zboží do roku 1989 relativně dražší. "U dovozových potravin toto uplatňováno samozřejmě nebylo, a ceny proto daleko víc odpovídaly těm tržním,“ souhlasí Miroslav Koberna, ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR.

Zatímco v roce 1989 stačila výplata na 206 kilogramů kuřat, nyní je to 355 kilo. Rýže, hrubé mouky a vepřového bůčku si lidé koupí z výplaty více než dvojnásobek.

Na co stačí průměrná výplata? Potraviny, které zlevnily nejvíce:

Položka 1989 září 2014 Růst kupní síly
1. Káva zrnková pražená 13,2 kg 177,7 kg       1245 %
2. Slunečnicový olej 113,2 litru 531,4 litru        369 %
3. Mléčná čokoláda 24,4 kg 108,3 kg        344 %
4. Slepičí vejce 2438 ks 8472 ks        247 %
5. Kuřata kuchaná celá 105,7 kg 355,2 kg        336 %

Zdroj: ČSÚ

Měsíční mzda už stačí na pračku či ledničku

Jedna průměrná měsíční výplata v roce 1989 nestačila na nákup ledničky s mrazničkou nebo automatické pračky. Lidé si vydělali 3170 korun, zatímco lednička stála podle statistiků 5780 Kčs a pračka 5960 Kčs.

Letos už stačí průměrná mzda na více než dva kusy obou spotřebičů. Lidé si v průměru vydělají 25 500 korun, přičemž lednička stojí 11 927 korun a pračka 9 573 korun. Stejně tak sporák. V roce 1989 stál o desetinu více, než činila průměrná mzda, teď by si domácnost mohla pořídit tři.

Za zlevněním elektroniky nebo třeba počítačů stojí hlavně technologický pokrok. "Navíc výroba řady součástek či rovnou celých elektrospotřebičů se přesunula do zemí s nižšími mzdovými náklady. Pokles cen u elektra je tak opravdu výrazný a lze jej určitě označit nálepkou prospěšná nabídková deflace," říká analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Podobně je to s oblečením. Například pánských košil za průměrných 122,9 Kčs si lidé v roce 1989 mohli z výplaty koupit více než 25. Nyní sice stojí 581 Kč, výplata ale stačí na 43 košil. Dámské punčochové kalhoty zdražily z 14,2 Kčs na 40,3 Kč, z výplaty si jich ale můžeme místo tehdejších 223 kusů teoreticky koupit 633.

Na co by vystačila průměrná mzda:

Položka 1989 září 2014 
Pánská košile 25,8 ks 43,9 ks
Dámské punčocháče 222,6 ks 633,2 ks
Pánské ponožky bavlněné (1 pár) 221,4 ks 462 ks
Elektrický vysavač 2,3 ks 8,5 ks
Automatická pračka 0,53 ks 2,7 ks
Chladnička s mrazničkou 0,55 ks 2,1 ks

Zdroj: ČSÚ

Zdražilo uhlí i známky

Ve srovnání s rokem 1989 naopak zdražilo třeba uhlí nebo poštovní známka na dopis do České republiky.

Metrák černého uhlí zdražil z 39,4 na 588,7 koruny, což je patnáctkrát více. Cena hnědého uhlí stoupla z 25,9 na 377 korun, tedy na třináctinásobek. Pro připomenutí, mzda se ve stejném období zvýšila jen osmkrát.

Za relativní zdražení uhlí může hlavně útlum těžby. "Těžký průmysl hrál v socialistické ekonomice nesrovnatelně významnější roli než dnes. Ceny se navíc za socialismu netvořily na tržní bázi," říká Novák.

Známka na dopis v rámci České republiky stála v roce 1989 korunu, nyní přesně třináctkrát více.

Kolik si můžeme koupit z výplaty? Co zdražilo nejvíce:

Položka 1989 září 2014 Pokles kupní síly
1. Černé uhlí (100 kg) 80,46 43,31      o 46,2 %
2. Hnědé uhlí (100 kg) 122,39 75,66      o 38,2 %
3. Dopis v tuzemsku 3170 1962      o 38,1 %
4. Polotučné mléko (litr) 1585 1231,3      o 22,3 %
5. Konzumní brambory (kg) 1981,3 1689,9      o 14,7 %

Zdroj: ČSÚ

Konec umělých cen

Mezi několik potravin, které relativně (tedy po započtení růstu platů) zdražily, patří chléb, brambory a mléko.

Zatímco v roce 1989 stačila celá výplata na 1132 kilogramů chleba, nyní je to 1109 kilo. Tehdy stál kilogram v průměru 2,8 Kčs, nyní to je 23 Kč.

Brambor si lidé mohli tehdy koupit 1981 kilogramů, nyní by jim celá mzda stačila na 1689,9 kilo, tedy o 14,7 procenta méně. Absolutní cena se zvedla z 1,6 Kčs na 15,1 Kč.

Důvod je jednoduchý: Na rozdíl od "luxusní" čokolády a kávy se před rokem 1989 na tyto základní potraviny vztahovala státní podpora, tudíž všeobecně stály méně. "Stát je dotoval takzvanou zápornou daní z obratu, takže ceny potravin neodrážely reálné náklady," připomíná analytik Petr Havel.

"Před rokem 1989 byly ceny určeny administrativně. K úpravám docházelo po určitém období - někdy to byly měsíce, ale někdy se ceny nezměnily po několik let," doplňuje Miroslav Novák. To potvrzují data z Historické statistické ročenky ČSSR z roku 1985, která eviduje čísla za období 1945 až 1983. Kilo párků mezi lety 1957 až 1983 stálo 25 Kčs, máslo od roku 1966 přišlo na 40 Kčs za kilo a například třicetiprocentní eidam si držel cenu 19 Kčs za kilo již od roku 1957.

Podle Koberny došlo navíc po vstupu Česka do Evropské unie k razantnímu omezení produkce a následnému zvýšení závislosti na dovozu. Vzhledem k tomu, že zanikla regulace, začaly ceny také mnohem více záviset na úrodě.

Část výplaty, kterou dávají Češi na potraviny, se za posledních 25 let ovšem snížila zhruba o třetinu. Stále větší kus rozpočtu domácností ukrajují naopak služby. Ty se na výdajích v roce 1989 podílely 17,8 procenta, v roce 2013 za ně už lidé utráceli 34,4 procenta všech svých výdajů.

Největší část peněz loni spotřebitelé vynaložili na služby spojené s bydlením, tedy za nájemné, drobné úpravy bytu, vodné, stočné, elektřinu, plyn či teplou vodu, za které dali oproti roku 1989 12,4krát vyšší částku. Ceny bydlení tedy rostly více než průměrná mzda. 

Srovnání po padesáti letech

Zajímavé je i srovnání s rokem 1964. Z Historické statistické ročenky ČSSR vyplývá, že průměrná česká domácnost si nyní - po padesáti letech - může koupit z výplaty například 6,5krát více kuřat, 8,9krát více zrnkové kávy, 9,3krát více slunečnicového oleje nebo 5,7krát více litrů tuzemáku. Zatímco průměrná mzda, která v roce 1964 činila 1456 korun, stačila třeba na 18,2 litru "rumu", v září 2014 by z ní bylo možné koupit 103 litrů.

Obdobně velký rozdíl zaznamenají spotřebitelé i v případě vajec. Oproti roku 1964 si jich mohou z výplaty koupit 6,11krát více. V roce 1964 by průměrný spotřebitel koupil z výplaty zhruba 139 balení s deseti vejci, dnes by to bylo 847.

Jak se změnily ceny za padesát let:

Položka Cena 1964 Cena 2014 Růst kupní síly
Káva (100 g) 18 Kčs 14,4 Kč 2097 %
Slunečnicový olej (1 l) 25 Kčs 48 Kč 827 %
Mléčná čokoláda (100 g) 12 Kčs 23,6 Kč 792 %
Kuřata celá kuchaná (1 kg) 26,5 Kčs 71,8 Kč 547 %
Slepičí vejce (ks) 1,05 Kčs 3,01 Kč 511 %
Hrubá mouka (1 kg) 3,8 Kčs 7,1 Kč 390 %
Vepřový bůček (1 kg) 20 Kčs 84,6 Kč 314 %
Čerstvé máslo (1 kg) 38 Kčs 162 Kč 311 %
Jemné párky (1 kg) 25 Kčs 132 Kč 231 %
Rýže (1 kg) 5 Kčs 35 Kč 148 %

Zdroj: ČSÚ

 

Právě se děje

před 7 minutami

Česko podepíše smlouvu s USA o dodání dvanácti vrtulníků do konce roku, oznámil Metnar

Ministerstvo obrany definitivně schválilo nákup 12 vrtulníků ze Spojených států v celkové ceně 14,6 miliardy korun bez DPH. Smlouvu chce uzavřít do konce roku. Resort o tom v úterý informoval vládu, řekl po zasedání kabinetu ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Všechny stroje by pak měla česká armáda dostat v roce 2023.

Metnar uvedl, že obrana dala při nákupu přednost nejbezpečnějšímu a nejtransparentnějšímu druhu zakázky, tedy na úrovni vlád. Česko díky tomu získá osm víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a čtyři bojové vrtulníky AH-1Z Viper za cenu, za kterou by je kupovala americká armáda. "Nové vrtulníky armáda nutně potřebuje, potřebujeme nahradit současné Mi-24, které jsou na hraně životnosti. A potřebujeme se odvázat od závislosti na ruské provenienci," řekl Metnar.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Vzniká nová španělská vláda. Sánchezovi socialisté se dohodli s levicí

Španělští vládní socialisté se předběžně dohodli na koaliční vládě s druhou nejsilnější levicovou aliancí Unidas Podemos. Lídři těchto formací Pedro Sánchez a Pablo Iglesias podepsali dohodu v úterý před novináři v salonku dolní komory parlamentu. K vládnutí ale budou potřebovat ještě podporu dalších menších stran, z nichž některé už jim ji slíbily.

Nedělní parlamentní volby ve Španělsku vyhráli socialisté úřadujícího premiéra Pedra Sáncheze, kteří v dolní komoře obsadí 120 křesel. Spolu s Unidas Podemos, kterou vede Iglesias, budou mít 155 mandátů. K absolutní většině ve 350členné dolní komoře parlamentu potřebují 176 hlasů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy