Praha - Kupní síla lidí žijících v Olomouci a okolí stoupla oproti loňskému roku nejvíce ze všech okresů v Česku - v průměru na obyvatele o 11 procent. Podobně si polepšili i lidé na Přerovsku a Šumpersku. Bohatství Pražanů naopak neroste tak rychle jako v minulosti, takže rozdíly mezi úrovní jednotlivých regionů se pomalu srovnávají.
Průměrná kupní síla obyvatel České republiky letos proti minulému roku stoupla o osm procent na 8 394 eur (218 000 korun) na osobu za rok. Každý Čech, Moravan či Slezan tak v průměru každý měsíc disponuje příjmem ve výši 18 tisíc korun.
Tato hodnota vyjadřuje průměr republiky a v každém kraji i konkrétní lokalitě se může odchylovat od průměru. V některých obcích musí lidé vyjít jen s polovinou celostátního průměru, naopak v jiných si dopřávají i zhruba o třetinu lepší život než statisticky zprůměrovaný Čech.
Tradičně nejvyšší kupní sílu si užívá Praha, kde se index kupní síly pohybuje na hodnotě 129,9 procenta celostátního průměru, nicméně dominance hlavního města nepatrně oslabuje. "V posledních letech se index kupní síly Prahy vůči ostatním částem České republiky mírně, ale vytrvale snižuje - v roce 2015 dosahovala Praha hodnoty 131,8 procenta celostátního průměru, v roce 2016 131,3 procenta," konstatuje František Diviš z agentury GfK, která index sleduje.
To neznamená, že by reálná hodnota kupní síly v Praze klesala, v průměru na osobu se zvýšila z 9 598 eur v roce 2015 na 10 908 eur v roce 2017. Znamená to však, že některé regiony zvedají svou životní úroveň rychleji než hlavní město.
Vyšší růst kupní síly lze sledovat například ve východní části republiky, především v oblastech Olomouckého a Jihomoravského kraje a také s výjimkami v severozápadní části České republiky. Naopak pomaleji rostou ekonomicky tradičně silnější regiony - kromě Prahy také ve Středočeském a Jihočeském kraji. Nejméně si polepšili lidé v okresech České Budějovice a Pardubice, které v porovnání s loňskem zbohatly o necelých šest procent.
| Okresy s nejvyšší a nejnižší kupní silou | |
| Okres | Hodnota Indexu (ČR = 100 %) |
| 1. Praha | 129,9 |
| 2. Praha-západ | 117,4 |
| 3. Praha-východ | 115,6 |
| 4. Brno-město | 109,8 |
| 5. Plzeň-město | 107,5 |
| … | |
| 73. Karviná | 86,3 |
| 74. Teplice | 86,0 |
| 75. Jeseník | 85,3 |
| 76. Děčín | 84,5 |
| 77. Bruntál | 81,8 |
| Zdroj: Kupní síla v okresech a obcích ČR 2017, GfK Czech | |
"Obdobný trend byl pozorován již v loňském roce, a pakliže se v dalších letech potvrdí, může to znamenat, že pomyslné nůžky, které definují rozdíly mezi silnými a slabými regiony, se alespoň částečně opět zavírají a ekonomika slabších regionů pomalu začíná nabírat na síle," říká Diviš.
Příkladem města s rychle rostoucí kupní silou je například moravská metropole Brno, kde od roku 2010 vzrostla kupní síla o téměř 27 procent, zatímco v Česku jako celku stoupla "jen" o 22 procent.
"Ve velkých městech lze nalézt také výrazné mikrolokální rozdíly v kupní síle, založené na sociálních rozdílech v jednotlivých částech města, nové bytové výstavbě a dalších lokálních fenoménech. Například v Brně představují tyto rozdíly až 25 procent," říká Šimon Dvorský z GfK. Podle něj budou v budoucnu tyto trendy dále posilovat.
