V současnosti je v Česku celkem 11 828 prodejen s potravinami a smíšeným zbožím s plochou do 400 metrů. Ještě v roce 2017 to přitom bylo asi o dva tisíce více. Jen loni skončilo na 160 obchodů této velikosti, které nebyly součástí žádné maloobchodní sítě. Řešily především drahé energie i odliv zákazníků kvůli nižší kvalitě nabízených služeb, jako je třeba šíře sortimentu či krátká otevírací doba.
"Ten trend je bohužel dlouhodobý. Je pravda, že v roce 2021 podle dat malých obchodů mírně přibylo. Jak však víme z praxe, otevírají se spíše obchody ve městech, a ty vesnické dlouhodobě mizí," vysvětluje předseda Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina.
Nejohroženější jsou podle něj prodejny v obcích do 1000 obyvatel, které jsou mnohdy ztrátové.
Zda zrušit místní prodejnu, řešila nedávno například obec Koldín v Pardubickém kraji, která má necelých 400 obyvatel. S dosavadním soukromým provozovatelem obchodu totiž byli obyvatelé kvůli nedostatečným službám nespokojeni. "Stáli jsme tak fakticky před rozhodnutím, zda hledat nové nájemce, obchod zavřít nebo jej zkusit provozovat sami. Zároveň jsme věděli, že na dlouhodobé dotování provozu obchodu s personálem nemáme dostatek prostředků," popisuje vzniklou situaci starosta obce Petr Vilímek.
Podobné rozhodnutí ohledně zavření obchodu řešila maloobchodní síť Coop v obci Bujanov se šesti stovkami obyvatel. Podle Jana Hoffmana, ředitele Coop Jednoty Kaplice, byla místní prodejna rovněž dlouhodobě ztrátová.
Nižší personální náklady
V obou případech se podle zástupců obcí situace vyřešila částečnou či úplnou automatizací prodejny. S projektem začala maloobchodní značka Coop, ale třeba i řetězec s chovatelskými potřebami Super zoo v minulém roce.
Částečně automatizované prodejny, tedy hybridní prodejny, fungují přes den jako klasická maloobchodní prodejna s lidskou obsluhou. Ta se ale po klasické zavírací době může proměnit v automatizovanou prodejnou bez personálu, kde se zákazníci obslouží sami. "Výrazně to snižuje personální náklady, a naopak zvyšuje životaschopnost obchodu v menších sídlech," vysvětluje hybridní model Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
Prodejna tak může být otevřená i nonstop a zákazníci mohou přijít kdykoliv potřebují. "Lidé nejčastěji chodí nakupovat do půlnoci. Velmi frekventované jsou však také víkendy nebo státní svátky, tedy dny, kdy mají malé obchody typicky zavřeno," uvádí ředitel rozvoje a marketingu Coopu Lukáš Němčík.
Právě omezená otevírací doba je totiž podle Němčíka jedním z hlavních problémů menších vesnických obchodů. Mnohým zákazníkům, kteří třeba dojíždějí za prací, nevyhovuje.
Ke konci května disponoval Coop devíti částečně a jednou plně automatizovanou prodejnou. V červnu otevírá další dva hybridní obchody v Českém Těšíně a Třeboni. "Do konce roku by se číslo mohlo pohybovat kolem dvaceti," pokračuje Němčík.
Všechny obchody se nacházejí v menších městech. Nedávno se ale Coop uchýlil i přímo na vesnici - právě do Koldína, který se na Coop sám obrátil.
Chytré telefony jsou nezbytností
Ke vstupu do prodejny bez personálu potřebují zákazníci aplikaci, kterou si stáhnou do svého mobilního telefonu a zaregistrují se. Aby do obchodu mohli vstoupit, musejí mít zřízenou bankovní identitu. Tou v Česku momentálně disponuje zhruba 5,5 milionu uživatelů. "Díky ní spolehlivě víme, kdo do našeho obchodu vstupuje. Jít krást do automatizovaného obchodu s využitím vlastní bankovní identity se fakticky rovná přihlášení se na policii," říká dále Němčík.
Ke vstupu do obchodu aplikace vygeneruje QR kód, který zákazník naskenuje a vstoupí. Následně si nakoupí, u pokladny naskenuje vybrané zboží a bezhotovostně zaplatí. Při odchodu z prodejny se odhlásí opětovným naskenováním QR kódu.
Ne všichni ale chtějí nebo mohou chytré telefony používat. "Používání speciální aplikace v chytrých telefonech se ukázalo být z mnoha důvodů pro některé obyvatele jako problém," potvrzuje koldínský starosta Vilímek. Obec proto situaci vyřešila čipovými kartami, díky kterým mohou do obchodu vstupovat jejich majitelé. Speciální karty obec rozdala přibližně polovině obyvatel, tedy zhruba 200 karet.
Bez platební karty žádné nákupy
Problém řešila obec i kvůli bezhotovostnímu placení. Někteří obyvatelé nevlastní platební karty, které jsou pro zaplacení nákupu u samoobslužné pokladny nezbytné. "Máme proto v oběhu asi dvacet kreditních karet, kam si lidé mohou na obecním úřadě vložit peníze. Přes různé problémy se ukazuje, že jsme na správné cestě. O tom nejlépe svědčí to, že za necelý měsíc od otevření lidé u nás uskutečnili více než tisíc nákupů," dodává Vilímek. Koldínská prodejna je tak první svého druhu, která je zcela bez pokladní obsluhy.
Přestože obce uvádějí, že automatizované prodejny zřizují z ekonomických důvodů, ani zřízení nového modelu obchodu není levnou záležitostí. Náklady na provoz jsou stále vysoké. V Koldíně přispěla ke vzniku prodejny obec i Pardubický kraj pomocí dotace. V praxi tak obec poskytuje prostor pro fungování obchodu a Coop má na starosti jeho zásobování a provoz.
Coop vidí v hybridních prodejnách budoucnost. Prodejna v Koldíně je podle něj velmi specifická a vznikla především podle potřeb obce a jejích obyvatel. "Obecně vidíme budoucnost spíše v hybridním provozu. Nečekáme, že se v blízké budoucnosti obejdeme bez prodavačů. Na druhou stranu automatických prodejen s omezenou standardní otevírací dobou bude určitě přibývat," doplňuje Němčík.
Inspirace v zahraničí
Model samoobslužných prodejen bez personálu funguje v okolních státech již několik let. Coop se podle slov Němčíka inspiroval ve Skandinávii, podobný projekt řetězců Tante M či Tegut však funguje od roku 2020 i v Německu.
V českých Bítovanech u Chrudimi, kde žije zhruba 500 obyvatel, otevřela taktéž hybridní prodejna loni v červenci. Co se však velkých řetězců týče, Coop a Super zoo jsou zatím jedinými značkami, které hybridní prodejny provozují. Do budoucnosti jich však pravděpodobně bude přibývat.
"Před dvěma týdny jsem se zúčastnil kongresu Sámoška, kde se tomuto tématu věnovalo poměrně hodně času. V následujících týdnech budeme vyhodnocovat všechny plusy a minusy a následně se uvidí, zda je tento trend vhodný i pro některé naše lokality," uvádí Radim Lunda, generální manažer prodejen Žabka.
Podle Prouzy se model bezobslužných prodejen začíná objevovat ve strategických plánech velkých řetězců a jejich zřízení nebude výjimkou jen malých měst. "Spotřebitel očekává, že bude mít prodejny také v blízkosti svého bydliště. Navíc chce nakupovat prakticky kdykoliv. To znamená návrat obchodních míst do center měst," uzavírá Prouza.
