Praha – Letité spory o to, jaké výrobky mohou používat označení česká potravina, mají brzy skončit. Ministerstvo zemědělství dokončilo první návrh vyhlášky, která má tento termín přesně definovat. Pomoci by tak měla například diskontnímu řetězci Penny Market, jehož Českou kvalitu z Polska vyhodnotila Státní potravinářská a zemědělská inspekce opakovaně jako klamání zákazníků.
Za českou potravinu mají být podle návrhu považovány jen takové výrobky, které vyrobila na území České republiky firma se sídlem v České republice. Další podmínkou je, aby minimálně tři čtvrtiny složek byly českého původu.
Z obalů potravin mají zmizet také zavádějící označení typu domácí, čerstvý, živý, dia nebo natural. Ovocné výrobky, které neobsahují ani stopu ovoce a k dosažení kýžené chuti používají umělé aroma, už nebudou moci na obalu zobrazit ovoce. Stát chce zakázat také používání napodobenin názvů potravin, které jsou vymezeny právními předpisy, u výrobků, které nesplňují stanovené jakostní požadavky – příkladem jsou názvy vodečka či lovečák.
Definitivní podobu vyhlášky, která má být účinná od dubna příštího roku, nyní ministerstvo dokončuje, když řeší připomínky ostatních resortů a takzvaných připomínkových míst, jako jsou oborová nebo spotřebitelská sdružení.
Tři čtvrtiny – málo, nebo hodně?
„Cílem návrhu novely vyhlášky je mimo jiné zvýšit ochranu spotřebitelů tím, že se zamezí klamavému označování potravin,“ říká mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán.
Podle kritiků návrhu je takováto snaha ministerstva sice chvályhodná, jeho současná podoba jde prý ale jak proti spotřebitelům, tak proti výrobcům.
Co je čerstvé
Speciální předpisy týkající se konkrétních potravin stanoví, že:
Čerstvé pečivo je takové pečivo, jehož celý technologický proces výroby, od přípravy těsta až po upečení včetně uvedení do oběhu, nebyl přerušen zmrazením nebo jinou technologickou úpravou vedoucí k prodloužení trvanlivosti a které je zároveň nabízeno k prodeji spotřebiteli nejdéle do 24 hodin po upečení.
Čerstvým sýrem je míněn takový sýr, který je nezrající, tepelně neošetřený a je ve stavu po prokysání.
Čerstvé máslo je pouze takové máslo, jehož stáří je maximálně 20 dnů od data výroby.
Čerstvým mlékem se myslí tekuté mléko nebo smetana, které byly ošetřeny pasterací nebo vysokou pasterací.
Čerstvá vejce mohou být jen ta, která nejsou starší než 28 dnů od data snášky.
Čerstvým masem se rozumí maso, včetně masa vakuově baleného nebo v ochranné atmosféře, k jehož uchování nebylo použito jiného ošetření než chlazení, zmrazení nebo rychlého zmrazení.
Čerstvé ryby (nebo jiní vodní živočichové) jsou ty, které nebyly konzervovány, soleny, zmrazeny nebo neprošly jinými způsoby zpracování kromě chlazení.
„Pro spotřebitele je zásadním problémem ustanovení, že nejméně 75 procent složek k výrobě takzvané české potraviny musí pocházet z České republiky. Tento princip pokládáme za nesmírně zjednodušený, a proto za problematický a neakceptovatelný,“ reaguje ředitel Sdružení českých spotřebitelů Libor Dupal.
Za skutečně českou potravinu lze podle něj považovat výhradně takový výrobek, jehož základní složka pochází ze sta procent z Česka. „Podle návrhu vyhlášky nemusí až 25 procent pocházet z České republiky. To znamená, že například české mléko by mohlo obsahovat až čtvrtinu mléka jiného původu, to samé třeba mouka v chlebu,“ upřesňuje Dupal.
Ani jedna ze zmíněných definic české potraviny se nelíbí zástupcům výrobců, tedy Potravinářské komoře ČR. Podle vedoucí legislativního oddělení Markéty Chýlkové totiž paušální nastavení původu potravin neodráží realitu trhu. „Navíc, některé potraviny vyrobené v Česku by nemohly nést toto označení jen proto, že použitá složka v tuzemsku třeba vůbec neroste. Příkladem může být čokoláda,“ vysvětluje.
Potravinářská komora proto chce, aby se označení „česká potravina“ rovnalo již existující značce "Český výrobek - garantováno Potravinářskou komorou ČR“. Ta požaduje stoprocentní tuzemský původ například u masa, mléka a mléčných výrobků nebo vína. U lahůdek připouští sedmdesátiprocentní zastoupení českých složek, u sterilované zeleniny a kompotů připouští jen šedesátiprocentní, u pečiva 55procentní a u těstovin stačí padesátiprocentní.
Správný směr, ale...
„Zcela jistě se jedná o krok správným směrem, který by měl do označování původu potraviny vnést jasná pravidla,“ říká Dagmar Krausová, mluvčí skupiny Ahold, která v Česku provozuje supermarkety a hypermarkety Albert.
Podle Krausové je ale potřeba dořešit některá kritéria. Například zda se podíl složek má počítat váhově, nebo objemově. „Pokud bude za hlavní složku počítána také voda, mohlo by dojít k paradoxní situaci, kdy například všechny známé nápoje nadnárodních značek, zmrzlin či piva mohou být deklarovány rovněž jako česká potravina, namítá Krausová.
Mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán připouští, že po zpracování připomínek dojde k dílčím změnám a úpravám textu. Podrobnější ale zatím být nechtěl.
Za klamavé označení trestal stát obchodníky už dříve. Loni nabyla právní moci pokuta ve výši 600 tisíc korun, kterou Státní zemědělská a potravinářská inspekce uložila řetězci Penny Market. Ten v první polovině roku 2012 označoval nápisem Česká kvalita i zboží pocházející ze zahraničí, například z Polska a Slovenska. Používal i podobná označení, například visačkou "Od českých pekařů" označila chléb německého výrobce.
Penny Market se tehdy bránil tím, že potraviny jsou vyrobené podle tradičních českých receptur, inspekcí napadená označení však později stáhl. Letos ale ve dvou prodejnách našla kontrola znovu chybné označení, tentokrát u zboží z Polska.
Konec dia výrobků
Vyhláška má po mnoha letech zakázat také označení „dia“ na obalech. Podle ministerstva totiž v současné době neexistují žádné předpisy, které by stanovovaly požadavky na potraviny vhodné pro diabetiky, ani neexistuje rozdělení na potraviny běžné a vhodné pro diabetiky na základě doložených odborných argumentů. Odkazuje přitom na zprávu Evropské komise a stanovisko českého ministerstva zdravotnictví.
Ministerstvo chce také omezit zavádějící názvy, které výrobci na obalech často uvádějí, aby nalákali více zákazníků. Z obalů by tak mělo úplně zmizet třeba označení natural. „S tímto zákazem nesouhlasíme, jde o označení, které je celoevropsky používáno pro potraviny, do nichž nebyly přidány žádné látky, barviva a podobně,“ namítá Markéta Chýlková z Potravinářské komory.
Výrazné omezení zřejmě čeká také na termíny jako domácí, čerstvý, živý, čistý, přírodní nebo pravý. Používat se budou moci jen tehdy, pokud odpovídají příslušným „komoditním vyhláškám“, tedy speciálním předpisům pro jednotlivé potraviny. V některých případech jsou již definovány delší dobu, zejména pojem čerstvé, například pro čerstvé mléko nebo sýr. Chybějící „komoditní“ definice se ministerstvo chystá doplnit.
Žádné ovoce, jen příchuť
Stát chce také určit jasná pravidla pro zobrazení ovoce na obalech, například u jogurtů. Pokud potravina skutečně obsahuje ovoce, může být zobrazeno na obale. Pokud obsahuje jen přírodní příchuť, musí to být výslovně uvedeno u ovoce na obalu. A potravina, která neobsahuje přírodní aroma, nebude smět na obalu používat ovoce, ale pouze jen slovní popis – například s „malinovou příchutí“.
Ani s tímto omezením Potravinářská komora nesouhlasí. „Používání obrázků, například ovoce, není v EU harmonizováno. Žádný členský stát s výjimkou Británie nemá národní legislativu, která by toto upravovala. Každý obal, každé grafické znázornění je nutné posuzovat zvlášť s ohledem na celkové vnímání spotřebitele,“ argumentuje vedoucí legislativního oddělení Potravinářské komory Markéta Chýlková.
Podle ministerstva jde ovšem o reakci na unijní nařízení, podle něhož informace o potravinách nesmějí být zavádějící, zejména pokud jde o charakteristiky potraviny a zvláště o její povahu, totožnost, vlastnosti nebo složení. Cílem je, aby spotřebitel mohl zřetelně odlišit, zda jde o potravinu skutečně obsahující ovoce, nebo jen přírodní aroma, případně jen příchuť.
Stát také reaguje na praxi výrobců, kdy potraviny, které nesplňují požadavky dané speciálním předpisem pro určité označení (například lovecký salám a poličan), označují názvem velmi podobným, například lovečák nebo poličánek. Vyhláška má zakázat názvy - zejména v odvozené nebo ve zdrobnělé formě – vedoucí k možné záměně potravin s potravinami, které jsou vymezeny právním předpisem.
Omezení zatím nečeká na označení typu babiččin či dědečkův, což má vyvolat iluzi něčeho lepšího. „Tyto pojmy ministerstvo zatím omezit nechce," říká Libor Dupal ze Sdružení českých spotřebitelů.
Další změna obalů
Potravináři upozorňují, že vyhláška pro ně bude znamenat další náklady na změnu obalů. Kvůli samotné novele zákona o potravinách, kterou má nyní vyhláška upřesnit, je přitom museli upravit nedávno.
„Provozovatelé potravinářských podniků v průběhu uplynulých dvou let investovali miliony korun do příprav nových obalů, aby byly v souladu s nařízením o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, a proto pro nás není akceptovatelné provést do půl roku další změny,“ říká Chýlková.
Podle ní zatím nejde odhadnout, jaké další náklady by opětovná změna obalů přinesla. Záviselo by na typu výrobku. U některých produktů by stačilo vyměnit pouze etiketu, u jiných by bylo nutné vyměnit celou matrici. Načasování vyhlášky je podle Chýlkové nastaveno nevhodně až na konec přechodného období, kdy už výrobci musí mít hotové obaly podle dříve schváleného zákona.
Obaly podle nových unijních požadavků měnili výrobci postupně v uplynulých dvou letech. Nařízení Evropské unie nabude účinnosti letos 13. prosince. Změnit se musela například velikost písma nebo kontrast písma a pozadí, na obalech přibyly například i alergeny.
„Celkové náklady spojené s aplikací této nové legislativy pro nás představují asi osm milionů korun,“ odhaduje mluvčí potravinářské společnosti Hamé Petr Kopáček. "Označení český výrobek používáme u těch produktů, které jsou ze 100 procent či téměř ze 100 procent z českých surovin," dodává k případné další změně.
Na dvacet až třicet milionů korun odhadovala náklady na změnu obalů podle unijního nařízení společnost Madeta. K nové vyhlášce se nyní vyjadřovat nechce. „Pokud vím, jde zatím jen o návrh,“ říká Marta Faktorová z Madety.
Finální podoba nové vyhlášky by mohla být podle odhadu ministerstva zemědělství hotova na začátku příštího roku. Účinná má být od dubna. Její dodržování budou kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Státní veterinární správa, firmám hrozí sankce v řádu až milionů korun.
