Praha - Ministerstvo zemědělství nechalo provést další test dvojí kvality potravin. Závěr je stejný: rozdíly pořád jsou. Kromě privátních značek obchodních řetězců prozkoumal test i dětské výživy nebo psí granule. Nakupovalo se v České republice, na Slovensku, v Maďarsku, Rakousku a Německu.
Výzkum pro ministerstvo zemědělství provedl Ústav konzervace potravin z Vysoké školy chemicko-technologické. Odborníci testovali celkem 21 produktů, z nichž se 11 výrobků ukázalo pro jednotlivé trhy jako velmi rozdílné, další tři se lišily mírně a sedm výrobků mělo v porovnání různých zemí stejnou kvalitu.
Například ve špagetách vyráběných pro rakouský trh byla kvalitnější pšenice. Výrobek prodává Billa pod značkou Clever špagety. Německý kečup od Penny měl vyšší obsah rajčat než maďarský a český, nebo v německé pizze prodávané v Globusu byl použitý eidam a mozzarela, zatímco v té, kterou prodával řetězec v ČR, byla místo sýra náhražka z rostlinného tuku. Pizza Lidl Alfredo byla ve všech státech stejná.
Mluvčí Globusu Pavla Hobíková upozornila, že z 667 potravin prodávanými pod privátní značkou se jich 402 neliší, výrobce i složení je stejné. Zbytek se pak snaží odebírat od regionálních dodavatelů, kteří je dodávají na trh i pod svými značkami. "Co se týče Korrekt pizzy salámová, tento konkrétní výrobek doprodáváme a jsme již několik týdnů v jednání s novým dodavatelem ze zahraničí. Složení bude odpovídat německému produktu," dodala Hobíková.
Lišily se také broskve od Penny, které v Maďarsku byly doslazované sirupem, v Česku, Rakousku a Německu cukrem. Naopak mandarinky té samé značky byly ve všech zemích stejné. Kousky ananasu od Globusu jsou v různých zemích odlišné, podobně je tomu u obdobného výrobku od Lidlu. V Německu a Rakousku jsou v něm kousky nakládané v ananasové šťávě, ve zbytku států v cukerném sirupu. Navíc se podle ministra zemědělství Mariana Jurečky prodávají v Německu levněji než v ČR.
Také limonáda prodávaná v Globusu se lišila na českém a německém trhu. V ČR se v ní používají sladidla a jablečná šťáva, v Německu pak je pak více pomerančové šťávy. Jahodový džem od Lidlu byl ve všech státech stejný, jiná byla pasírovaná rajčata.
Ačkoliv test ukázal, že více výrobků má horší kvalitu na českém trhu, některé české kojenecké výživy se ukázaly kvalitnější než ty německé. Například dýňová výživa stejného výrobce určená pro český trh obsahovala 90 procent dýně, zatímco stejný výrobek určený pro německý trh obsahoval jen 65 procent dýně.
"Tady se také potvrdil trend dvojí kvality potravin, nicméně obráceně, kdy němečtí spotřebitelé dostávají kojeneckou výživu s nižším obsahem základní složky. Nevidím důvod, proč by měli mít jak čeští, tak třeba i němečtí zákazníci rozdílnou kvalitu," vysvětluje ministr zemědělství Marian Jurečka a dodává, že v těchto průzkumech bude ministerstvo zemědělství dál pokračovat.
Podle Jurečky vyjádřili o dvojí kvalitu potravin zájem i zástupci obchodních řetězců, kteří se chtějí podílet na vyřešení problému. Pod tlakem se rozhodli kvalitu potravin upravit i výrobci.
"I tento test ukázal, že dvojí kvalita je tady stále velkým problémem. U privátních značek je možné jasně říct, že především zákazníci v České republice, v Maďarsku a na Slovensku dostávají výrovky s rozdílnou kvalitou, dost často s kvalitou horší," říká ministr zemědělství Marian Jurečka.
V testování byly zastoupeny výrobky řetězců, které mají prodejny ve zmíněných zemích. Například Tesco ani prodejny Albert ze společnost Ahold nebyly zahrnuty, protože se nevyskytují na rakouském trhu.
Ministerstvo již v červenci zveřejnilo první část testů, ve kterých se ukázalo, že z 21 tehdy zkoumaných produktů, které měly podobný obal, byly ve všech zkoumaných členských státech shodné tři. Marian Jurečka to tehdy označil za nepřijatelné.
Téma dvojí kvality potravin se stalo nyní jedním z evropských témat, například podle slovenské ministryně Gabriely Matečné se týká třetiny států Evropské unie. Podle Jurečky by se o situaci mělo také jednat v pátek v Bratislavě, kde se sejdou zástupci Evropské komise, parlamentu a spotřebitelských sdružení, s premiéry V4 by se tam měl setkat předseda Evropské rady Donald Tusk.
Téma se řešilo i v nejvyšších evropských kruzích. Jak ministr řekl na začátku října, evropskou legislativu, která by řešila dvojí kvalitu potravin, by bylo možné přijmout do roku a půl. Normy, které platí nyní, podle něj nejsou dostatečně účinné, protože se musí spoléhat na ochotu ke spolupráci jednotlivých členských států unie.
