Pokud si dárkem nejste stoprocentně jisti, je rozumnější pořídit ho na internetu, kde je možné ho vrátit do 14 dnů od převzetí a bez udání důvodu, radí spotřebitelský časopis dTest.
Nelze to ale v každém případě. "Jde například o zboží podléhající rychlé zkáze, jako jsou některé potraviny či řezané květiny, nosiče digitálního obsahu (DVD, CD) s porušeným originálním obalem a zboží upravené podle specifického přání zákazníka," vysvětluje ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.
Problémové je vrácení i u zboží, které je prodáváno v uzavřeném obalu, přičemž obal byl porušen a zboží nelze vrátit do prodeje z hygienických důvodů. Typicky se může jednat o určitou kosmetiku, zubní kartáčky či erotické pomůcky.
Obecně při vracení zboží do e-shopu by měl zákazník původní obal sice použít, pokud jej ale nemá, nemůže obchodník vrácené zboží odmítnout. Na druhou stranu ovšem může nahrazení některých typů speciálních obalů naúčtovat.
Pokud se zákazník rozhodne zboží zakoupené v e-shopu vrátit a odstoupí od smlouvy, nejpozději do 14 dnů od odstoupení musí prodejci odevzdat zboží, pokud mu jej neposlal zpět zároveň s odstoupením.
Stejnou lhůtu má pak prodejce i na vrácení peněz. Vrátit přitom musí vždy všechny peníze, které od zákazníka v souvislosti s nákupem obdržel. A to stejnou cestou, jakou je od něj přijal - ledaže si zákazník zvolí jiný způsob.
"Poštovné při vracení zboží zpět podnikateli už však platíte vy. Nenechte se zarazit ani tím, že je prodejce povinen vrátit za dodání zboží k vám pouze částku odpovídající nejlevnější variantě dodání zboží, kterou nabízí," upozorňuje Hekšová z dTestu.
Česká obchodní inspekce spravuje přehled rizikových webů, kde s reklamací či vrácením zboží nemusíte pochodit. Mluvčí ČOI Jiří Fröhlich ovšem doplňuje, že seznam na webu inspekce není výčet všech nepoctivých internetových stránek. Radí také, aby lidé při výběru e-shopu pročetli recenze srovnávacích serverů a podobně. Podrobný návod, jak si poradit s problémovým e-shopem, najdete zde.
V kamenné prodejně se pak vyplatí se na podmínky výměny či vrácení zboží doptat a vyžádat si je v písemné podobě. "Zákon vám totiž právo zboží vrátit nezaručuje. Naštěstí se obchodníci ve výhodných podmínkách vracení či výměny zboží předhánějí a jdou často štědře nad zákonný rámec. Obzvláště v období Vánoc mají pochopení pro to, že jsou nákupy trochu riskantní, a i kamenné prodejny tuto možnost zavádí či internetoví prodejci prodlužují dvoutýdenní lhůtu pro odstoupení, třeba do konce roku nebo až do poloviny ledna," dodává organizace dTest.
Na bezvadnost dva roky
Klasicky ovšem platí, že za bezvadnost koupeného zboží prodejce zdarma odpovídá po dobu 24 měsíců od jeho převzetí. Reklamaci je povinen přijmout v kterékoli provozovně, v níž je přijetí reklamace možné s ohledem na sortiment nabízeného zboží.
Zboží je možné vrátit i bez účtenky. "Jako doklad při reklamaci nemusí sloužit jen papírová účtenka, koupě se dá prokázat i originálním obalem, specifičností zboží, které nikdo jiný neprodává, fotkou účtenky, a dokonce někdy i svědeckou výpovědí. Nejjednodušší je ale platit za zboží platební kartou. Klient totiž koupi zboží, které reklamuje, může doložit také bankovním výpisem, kde je uveden název obchodníka, datum nákupu a částka, kterou zaplatil," uvedla Iva Haiderová z právního oddělení Air Bank.
Když přijde na řadu bazar
Pokud zákazník zmeškal lhůtu pro vrácení zboží, lze nepovedený dárek prodat na bazarech, aukčních síních, nebo přes takzvané swapy - tedy výměny věcí bez účasti peněz.
Prodej či nákup mezi nepodnikateli ale má svoje specifika. "Tak třeba záruka na zboží automaticky nepřechází na nového majitele. Na její převod je třeba zvlášť myslet a sepsat postoupení práv z vadného plnění, čímž převedete svá takzvaná reklamační práva na nového majitele věci," dodává Hekšová.
Nepodnikající prodejce nemusí poskytovat záruku jako obchodník, ale odpovídá za to, že je zboží při předání v pořádku, shoduje se s popisem a domluvou. "Prodáváte-li cokoliv svépomocí, popište věc přinejmenším tak, aby kupující dostal informace, které by zajímaly i vás samotné," radí dTest.
Příležitostný prodej domácích přebytků se přitom nepovažuje za podnikání, nemusí se proto nikam hlásit ani danit.
