Zákaz pomazánkového másla ze strany EU byl svého času v Česku jedním z nejrozšířenějších "protibruselských" mýtů. EU přitom nikdy nezakázala jeho výrobu, ale žádala jen přejmenování. Podle pravidel společného unijního trhu se totiž za máslo dá označovat pouze výrobek, který obsahuje alespoň 80 procent mléčného tuku.
Problém přitom nespočíval v obavách z případného matení Čechů, ale hlavně ostatních Evropanů při exportu zboží. Na jednotné trhu se totiž může zboží nejen volně prodávat, ale jeho název se může překládat. Jednotná označení tak mají předcházet matení spotřebitele při vývozu těchto produktů mimo Česko. Pokud by například Angličan zakoupil výrobek označený "spread butter", byl by jistě překvapen, že nemá s máslem nic společného.
Soudní dvůr EU tak na základě iniciativy mlékařů ze Slovenska nařídil přejmenování výrobku, protože neobsahuje dostatečné množství tuku jako klasické máslo.
Miliony na obaly a osvětu
"Stálo nás to spoustu peněz a vysvětlování. Naši zákazníci nám zůstali věrní. A stále si objednávají pomazánkové máslo, ne tradiční pomazánkové," řekl ředitel mlékárny Pavel Marek..
Za propagaci a nové obaly firma před pěti lety zaplatila 3,5 milionu korun, což je asi nejvíc, co kdy vydala za změnu designu a následnou osvětu, že výrobek zůstává stejný, jen má jiné jméno. Ředitel považuje nařízení EU za mírně nespravedlivé.
"Beru to jako omezení výrobního trhu v Česku. Pod označením máslo se v Evropě dál vyrábějí jiné výrobky. Jsou výjimky. Nařízení mělo platit pro všechny," řekl Marek.
Česká republika podala žádost o výjimku v roce 2004, protože jde o tradiční výrobek, na který jsou zákazníci zvyklí. V roce 2012 Soudní dvůr EU rozhodl v její neprospěch. EU poukazuje na to, že máslo má jiné složení. Obsahuje minimálně 45 procent mléčného tuku. Pomazánka je z kysané smetany a sušeného mléka, obsahuje 31 procent tuku a 41 procent sušiny. Rostlinný tuk neobsahuje.
Tradiční pomazánkové vyrábí pět firem, v nabídce ho má také Madeta, Mlékárna Bystřice pod Hostýnem, Jaroměřická mlékárna a nověji také Olma. Mlékárna Kunín ho již nedělá. Na českém trhu má Choceňská mlékárna zhruba poloviční podíl, řekl Marek.
Nejvíc si zákazníci oblíbili pomazánku bez příchuti, podobný trend začíná být znát také u jogurtů. "Mění se stravovací zvyklosti. Lidé si dávají do tradičního pomazánkového i jogurtů domácí suroviny," řekl Marek. Podle něj ale obvyklé přísady jako česnek, křen, šunka, pažitka a u jogurtů jahoda a čokoláda z pultů obchodů nezmizí. Zákazníci je budou kupovat dál, míní.
Zhruba 30 procent produkce mlékárna vyrábí pro privátní značky obchodních partnerů. Tradiční pomazánkové tak prodávají řetězce v jiných obalech, z kterých není přímo patrný výrobce. Podíl privátních značek mlékárna zvyšovat nechce. "Chceme podporovat a budovat naši značku," řekl Marek.
Pomazánkové máslo vzniklo kvůli nedostatku mléčného tuku na výrobu klasického másla. Dnes již neexistující liberecká mlékárna uvedla podle státního zadání v roce 1977 na trh roztíratelnou pomazánku, která máslo nahradila. Za dva roky pomazánkové máslo začala vyrábět i Choceňská mlékárna. Většinu akcií společnosti drží český Accom Holding. Loni mlékárna oslavila 90 let existence.
