Minimální mzda opět stoupne, vláda ji zvýšila o 700 korun

Petr Kučera Petr Kučera
Aktualizováno 20. 8. 2015 12:40
Měsíční sazba při standardní pracovní době se zvýší z 9200 na 9900 korun, minimální hodinová sazba z 55 na 58,70 koruny.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Praha – Minimální mzda v České republice od ledna 2016 stoupne o 700 korun, tedy stejně jako na začátku letošního roku. Rozhodla o tom vláda, když schválila návrh ministerstva práce a sociálních věcí vedeného Michaelou Marksovou Tominovou (ČSSD).

Měsíční sazba při standardní pracovní době se tak zvýší z 9200 na 9900 korun, minimální hodinová sazba z 55 na 58,70 koruny.

Minimální mzdu pobírají podle údajů ministerstva 2,3 procenta pracujících. Její základní částka je ale důležitá i pro další zaměstnance, pro něž platí takzvaná zaručená mzda. Ta je odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do osmi stupňů, nazývaných také minimální mzdové tarify. I tyto částky by podle návrhu měly stoupnout.

Cílem jsou dvě pětiny průměrné mzdy

Na květnovém jednání tripartity se odboráři se zaměstnavatelskými svazy podle očekávání nedohodli. Zatímco odbory chtějí opakovaný růst minimální mzdy o 1000 korun, zástupci firem připouštějí 500 korun, a to zatím jen pro příští rok. Ministerstvem navržený růst o 700 korun je tedy kompromisem.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zvažovalo čtyři varianty zvyšování minimální mzdy v letech 2016 až 2020, podle nichž by rostla o 500, 700, 1000 nebo 1500 korun. Spočítalo, že nárůst o 500 korun je nedostatečný vzhledem ke slibu z programového prohlášení vlády, že minimální mzda se postupně přiblíží 40 procentům průměrné mzdy.

Podíl minimální mzdy k průměrné mzdě v roce 2014 činil 33,1 procenta. Pokud by každý rok rostlo minimum o 700 korun, dosáhne v roce 2020 podle odhadů ministerstva na 38,1 procenta průměrné mzdy. Při pravidelném růstu o 1000 korun by v roce 2020 dosáhla 42,6 procenta průměrné mzdy.

Diskriminace postižených má skončit

Výraznější zvýšení čeká od ledna 2016 pracovníky s invalidním důchodem, pro něž dosud platí nižší sazby (8000 korun oproti standardním 9200 korunám). Jejich minimální mzda stoupne na 9300 korun.

Vláda letos rozhodla, že minimální mzda pro postižené by se do dvou let měla vyrovnat běžné minimální mzdě. K úplnému vyrovnání by mělo dojít od ledna 2017.

Nižší sazbu kritizují jak Národní rada osob se zdravotním postižením ČR, tak třeba i ombudsmanka Anna Šabatová. Za stejnou práci má podle ní náležet stejná mzda. Argument, že nižší minimální mzda pro poživatele invalidního důchodu směřuje ke zlepšení postavení osob se zdravotním postižením na pracovním trhu, není podle ní podložen.

Zaměstnavatelé s dorovnáváním minimální mzdy pro handicapované souhlasí. Žádají ale současně vyšší příspěvky od státu na jejich zaměstnávaní.

Ať místo politiků rozhodují data

Zaměstnavatelské svazy původně připouštěly zvýšení o 500 korun, návrh odborářů na růst o 1000 korun byl podle nich nereálný. S kompromisním zvýšením o 700 korun se sice zaměstnavatelé smířili (slovy Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů „podvolili“), ale navrhují, aby do budoucna místo politiků rozhodovala objektivní měřítka.

„Nesouhlasíme se skokovým zvyšováním minimální mzdy politickými rozhodnutími vlády, jsme však ochotni jednat o jejím navázání na koeficient meziroční změny vyjadřující výkon národní ekonomiky. Vhodný by mohl být například medián průměrné mzdy v národním hospodářství,“ říká Jan Zikeš, vedoucí tajemník Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů

Také Hospodářská komora ČR požaduje za prioritu změnit od roku 2017 způsob určování minimální mzdy, tedy stanovit ji ve vztahu k reálnému výkonu národní ekonomiky s ohledem na budoucí vývoj – jako například ve Velké Británii. Konkrétně by mělo jít spíše o medián mzdy než průměrnou mzdu. Podobné navázání na objektivní kritéria prosazuje také Svaz průmyslu a dopravy.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se k této možnosti zatím vyjadřuje jen obecně. „Navrhované řešení bude v případě budoucích možných koncepčních změn stanovení minimální mzdy vzato v úvahu,“ uvádí v oficiálním vyjádření k návrhům zaměstnavatelů.

Uškodíte zaměstnancům, varují firmy

Ministryně Michaela Marksová Tominová věří, že růst minimální mzdy bude lidi více motivovat k práci. Zvětšil by se totiž rozdíl mezi pracujícími a lidmi, kteří zůstávají jen na sociálních dávkách. V této snaze ji podporuje i předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Zaměstnavatelé naopak tvrdí, že jim stoupnou náklady, což povede k propouštění nebo neochotě přijímat nové zaměstnance na klasický pracovní poměr.

„Zvýšení o 700 korun povede k neúměrnému nárůstu nákladů zaměstnavatelů, což může být někde i likvidační, stoupnou i mzdy vyplácené na černo. Plošné skokové zvýšení není vyhovující, protože dynamika růstu ekonomiky je závislá na produktivitě práce, která se v jednotlivých odvětvích liší. Je vhodné tato specifika zohlednit jako například v Rakousku,“ říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Plošné zvýšení se nelíbí ani Svazu měst a obcí. „Stoupnou náklady především na mzdy nekvalifikovaných a nepřizpůsobivých zaměstnanců a zaměstnanců po výkonu trestu, odvody na zdravotní a sociální pojištění a podobně,“ uvedl svaz ve vyjádření k návrhu. Případné zvýšení chce po státu plně kompenzovat.

Ministerstvo ale argumenty o hrozícím propouštění odmítá. Odkazuje na studii zpracovanou analytickým odborem Úřadem vlády, podle níž je vliv minimální mzdy na celkovou zaměstnanost v Česku nevýznamný a není třeba obávat se toho, že by se zvýšení minimální mzdy projevilo na snížení zaměstnanosti.

Ekonomiku to nezruinuje, ale...

Ministerstvo spočítalo, že nárůst měsíční minimální mzdy o 700 korun zvýší mzdové náklady na jednoho zaměstnance odměňovaného tímto minimem – včetně odvodů pojistného na sociální a zdravotní pojištění – o 11 256 korun za rok. Celkové náklady se mají firmám v příštím roce zvýšit o 1,6 miliardy korun, ve veřejném sektoru o 439 milionů. Na sociálním pojištění má stát díky tomu získat o 470 milionů více, na zdravotním o 200 milionů korun.

"Po letech mzdové restrikce není toto zvýšení krokem, který by českou ekonomiku zruinoval," říká analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Dopady na firemní náklady ale budou vyšší než ministerstvem uváděných 1,6 miliardy korun.

"Do výpočtů totiž zahrnuje jen pracovníky pobírající minimální mzdu, zatímco podniky budou nuceny v rámci zachování mzdové diferenciace přidat stejnou částku i dalším pracovníkům v nízkopříjmových kategoriích. Zatímco v průmyslu nezpůsobí takové zvýšení nákladů podnikům velký problém, v odvětvích jako pohostinství a podpůrné činnosti v administrativě, kde je za mzdy blízké minimálním zaměstnána téměř pětina pracovníků, půjde o citelný nákladový šok. Nechce-li vláda podkopat tvorbu nových pracovních míst v ekonomice, bude muset být v dalších letech při úpravách minimální mzdy již opatrnější," říká Sobíšek.

České minimum patří k nejnižším v EU

Odboráři chtějí zvyšovat minimální mzdu v následujících letech vždy o 1000 korun tak, aby její poměr postupně dosáhl 40 procent průměrné mzdy. „Tato hodnota není nereálná ani nijak vysoká, zvláště v porovnání s jinými státy Evropské unie,“ tvrdí předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Zdůrazňuje, že hranice chudoby je v Česku vyšší než minimální mzda, což je neférové k těm, kdo chodí do práce a nespoléhají jen na sociální dávky.

Podle Středuly firmám loni rostly zisky, měly by to proto promítnout i do odměňování. "Česká minimální mzda je nižší, než dostanete na dávkách. Ne že by byly špatné dávky, ale je špatná mzdová politika v ČR," řekl.

"Zvyšování mezd musí odrážet možnosti jednotlivých firem a nelze srovnávat samotný vývoj úrovně mezd bez vazby na další ukazatele, jako jsou ceny ostatních vstupů a výstupů, rozdílné cenové hladiny či úrovně produktivity práce," namítá ale viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj, sdružujícího hlavně větší zaměstnavatele.

Podle dat Eurostatu je výše minimální mzdy v Česku až na 19. místě z 22 zemí EU (zbývající členské státy ji neuplatňují). Při zohlednění kupní síly by si Česko polepšilo jen nepatrně – na 18. místo.

Minimální mzda v zemích EU v roce 2015:

Pořadí Země Částka za měsíc
1. Lucembursko 1 923 eur
2.-3. Belgie 1 502 eur
2.-3. Nizozemsko 1 502 eur
4. Německo 1 473 eur
5. Irsko 1 462 eur
6. Francie 1 458 eur
7. Velká Británie 1 379 eur
8. Slovinsko 791 eur
9. Španělsko 757 eur
10. Malta 720 eur
11. Řecko 684 eur
12. Portugalsko 589 eur
13. Polsko 410 eur
14. Chorvatsko 396 eur
15. Estonsko 390 eur
16. Slovensko 380 eur
17. Lotyšsko 360 eur
18. Maďarsko 333 eur
19. Česká republika 332 eur
20. Litva 300 eur
21. Rumunsko 218 eur
22. Bulharsko 184 eur

Přepočet na standard kupní síly (PPS):

Pořadí Země Minimální mzda
1. Lucembursko 1 561 PPS
2. Německo 1 441 PPS
3. Belgie 1 374 PPS
4. Nizozemsko 1 363 PPS
5. Irsko 1 238 PPS
6. Francie 1 137 PPS
7. Velká Británie 1 114 PPS
8. Slovinsko 949 PPS
9. Malta 906 PPS
10. Španělsko 798 PPS
11. Řecko 764 PPS
12. Polsko 738 PPS
13. Portugalsko 685 PPS
14. Maďarsko 593 PPS
15. Chorvatsko 584 PPS
16. Slovensko 536 PPS
17. Lotyšsko 507 PPS
18. Česká republika 502 PPS
19. Estonsko 488 PPS
20. Litva 464 PPS
21. Rumunsko 384 PPS
22. Bulharsko 380 PPS

Zdroj: Eurostat

Podle letos zveřejněné studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nemusí ani práce na plný úvazek, pokud jeden z rodičů pobírá minimální mzdu, nutně stačit k tomu, aby rodina se dvěma dětmi žila nad hranicí chudoby. Ze srovnání států vyšla špatně hlavně situace samoživitelů v České republice.

Zvyšování zastavil Nečas

Zatímco vlády vedené ČSSD zvyšovaly do roku 2006 minimální mzdu každý rok, někdy dokonce dvakrát, po nástupu kabinetu Mirka Topolánka (ODS) se růst zastavil. Tehdejší ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) krátce po svém nástupu jen zaokrouhlil minimální mzdu na nynějších 8000 korun, což od ledna 2007 znamenalo zvýšení o 45 korun měsíčně. Podle Nečase však lidem zůstalo více peněz než dříve, a to díky zvýšení daňových slev a zavedení bonusu na dítě.

Úřednická vláda Jiřího Rusnoka zvýšila od července 2013 minimální mzdu na 8500 korun měsíčně, nynější vláda Bohuslava Sobotky od letošního ledna na 9200 korun měsíčně. Sobotka přitom sliboval, že rozhodující bude dohoda odborářů se zaměstnavateli na tripartitě – navzdory kompromisnímu zvýšení o 500 korun ale vláda nakonec prosadila nárůst o 700 korun.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Útok byl plánovaný, motivy střelce z kalifornské školy ale vyšetřovatelé stále neznají

Kalifornští vyšetřovatelé se marně snaží najít motivy čtvrtečního útoku šestnáctiletého střelce na střední škole v kalifornském městě Santa Clarita, kde zabil dva spolužáky a další tři zranil. Podle šerifa okresu Los Angeles byl útok očividně plánovaný, jeho důvod ale zatím policie nezná.

Chlapec, podle učitelů klidný a tichý, přišel ve čtvrtek ráno do školy a na nádvoří z batohu vytáhl pušku. Pak začal střílet, sice metodicky, ale bez zjevného cíle. Policisté se nedomnívají, že by měl s oběťmi své střelby cokoli společného. Zásobník vyprázdnil během čtvrt minuty.

Poslední náboj si nechal pro sebe, ale rána do hlavy nebyla bezprostředně smrtelná. Vrah, jehož jméno policie novinářům nesdělila, leží v nemocnici a jeho stav je podle lékařů kritický. Dvě z jeho přeživších obětí jsou stále v péči lékařů, jeden student byl už z nemocnice propuštěn. Šestnáctileté děvče a čtrnáctiletý chlapec zraněním podlehli.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Salák vychytal střelce Viťazu a má druhé čisté konto v sezoně

Brankář Alexander Salák udržel podruhé v sezoně KHL čisté konto a pomohl hokejistům Dinama Riga k domácí výhře 4:0 nad Viťazem Podolsk. Lotyšský celek se díky tomu v tabulce Bobrovovy divize bodově dotáhl na předposlední Čerepovec.

Na Salákovu branku mířilo 28 střel, bývalý český reprezentant si se všemi poradil. Nulu předtím Salák vychytal v říjnovém utkání s Čeljabinskem, celkově se mu to v základní části Kontinentální ligy povedlo už pojedenadvacáté.

KHL:

Vladivostok - Jokerit Helsinky 3:2 po sam. nájezdech, Kunlun Red Star - Petrohrad 2:3 v prodl., Magnitogorsk - HK Soči 1:0, Dinamo Riga - Viťaz Podolsk 4:0 (čisté konto Salák).

Tabulka:

Východní konference:

Charlamovova divize:

1. Kazaň 27 20 1 1 5 86:45 43
2. Magnitogorsk 28 11 3 5 9 66:61 33
3. Nižněkamsk 29 10 5 3 11 72:70 33
4. Novosibirsk 25 13 1 4 7 53:50 32
5. Jekatěrinburg 25 8 5 2 10 62:65 28
6. Čeljabinsk 29 8 2 2 17 49:74 22

Černyševova divize:

1. Omsk 27 14 2 4 7 69:56 36
2. Ufa 27 12 4 3 8 68:55 35
3. Barys Nur-Sultan 26 11 3 5 7 53:49 33
4. Vladivostok 26 9 6 1 10 59:60 31
5. Kunlun Red Star 27 9 3 3 12 58:65 27
6. Chabarovsk 26 8 1 4 13 42:56 22

Západní konference:

Bobrovova divize:

1. Petrohrad 29 10 6 4 9 70:60 36
2. Dynamo Moskva 27 13 2 3 9 73:63 33
3. Spartak Moskva 28 9 5 4 10 71:72 32
4. Jokerit Helsinky 25 9 4 4 8 67:67 30
5. Čerepovec 28 4 4 6 14 53:76 22
6. Dinamo Riga 28 7 3 2 16 51:86 22

Tarasovova divize:

1. CSKA Moskva 27 16 3 2 6 83:44 40
2. Viťaz Podolsk 27 11 4 5 7 63:57 35
3. Nižnij Novgorod 29 9 6 2 12 81:78 32
4. Jaroslavl 27 11 3 0 13 68:69 28
5. HK Soči 27 8 1 5 13 52:68 23
6. Dinamo Minsk 26 5 3 6 12 64:87 22
Zdroj: ČTK
Další zprávy