Ilustrační snímek | Foto: iStock

U penzijního připojištění je problémů řada

• Přerušení penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření se nepojí se sankcemi. "Není to jako u pojištění, že za dobu, co neplatím pojistné, po mně pojišťovna bude chtít dlužné pojistné. U nás je situace taková, že stát přestane na spoření poskytovat státní příspěvky a doba neplacení se nepočítá do doby spoření," říká Martin Stehlík, produktový manažer České spořitelny - penzijní společnosti.

Získání určité doby spoření je ale důležité pro vznik nároku na výplatu celé naspořené částky. Minimální doba spoření je pět let. 

"Penzijní společnosti mají právo při dlouhodobém neposílání příspěvků, které nebylo dohodnuto, spoření vypovědět, ale vždy se před tím snaží s klientem spojit a vyhnout se tomu," upozorňuje Stehlík. 

Doporučuje proto snížit si měsíční příspěvek, klidně i na 100 korun, nebo penzijní společnosti oznámit odložení plateb, nebo přerušení placení. "Rozdíl mezi druhou a třetí možností je, že u odložení je domluveno, že si klient příspěvky později doplatí. U přerušení je za dohodnutou dobu vůbec neplatí. V obou případech za dobu odložení a přerušení nedostane státní příspěvky. Všechny tři možnosti jsou samozřejmě bezplatné a většinou o ně jde požádat i elektronicky, bez návštěvy pobočky," doplňuje Stehlík. 

Podle něj se snížení měsíčních úložek nemusí s penzijní společností řešit a místo například 1500 korun lze začít posílat 300 nebo každý měsíc zvolit jinou částku.

"Ale není to ideální. Penzijní společnost sice nebude vymáhat žádný rozdíl, ale kdyby měl klient na smlouvě předplatné, začalo by se mu spotřebovávat tak, aby dorovnalo sjednaný příspěvek. Vždy je lepší snížení příspěvku penzijní společnosti oznámit a nechat si smlouvu upravit, vyplatí se to," doporučuje odborník. 

Předčasné ukončení smlouvy krátí naspořené peníze

"Penzijko" je dotované státem. Ale až od měsíční úložky ve výši 300 korun. K té stát přidá 90 korun měsíčně. Příspěvek se zvyšuje s výší spoření, maximální částka je 230 korun od státu k tisícovce klienta.  

"Nelze ale dělat to, co jde například u stavebního spoření, a to, že klient vloží jedinou, byť velkou částku v prosinci a očekává, že dostane státní příspěvek odpovídající tomu, jako kdyby spořil pravidelně každý měsíc. U nás stát přidá svou část jen v měsíci, kdy platba od klienta přišla," upozorňuje Stehlík. 

Pokud musí klient spoření zrušit předčasně, pak jde o výpověď s výplatou odbytného. Podmínkou výplaty je, aby spořil alespoň 24 měsíců u doplňkového penzijního spoření nebo 12 měsíců u penzijního připojištění. Jinak mu nic podle zákona pojišťovna nevyplatí. 

Odbytné se spočítá tak, že se ze zůstatku na smlouvě odečtou státní příspěvky, ty se vrací státu, a dále 15procentní daň z příjmů - zdaňují se výnosy a případné příspěvky zaměstnavatele, zbylá částka se klientovi pošle. Ze strany klienta jde o jednostrannou výpověď, takže musí uplynout výpovědní doba, která je u doplňkového penzijního spoření 1 měsíc a u penzijního připojištění 2 měsíce. Následující měsíc peníze přijdou na účet.

"Ten, kdo si zaplacené příspěvky 'dával do daní', tedy si o ně snižoval základ pro výpočet daně z příjmů, je musí v dalším daňovém přiznání dodanit. Předčasným ukončením spoření totiž porušil pravidla daňové uznatelnosti. To je stejné jako u životního pojištění," dodává Stehlík.