Praha - Podnikatelé sice mají v průměru výrazně vyšší hrubé příjmy než zaměstnanci, přesto platí v průměru o téměř 27 procent nižší daně. Vyplývá to z nové studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA), "think-tanku" založeného ekonomem Janem Švejnarem.
Daně z příjmů fyzických osob spolu s povinnými odvody na sociální a zdravotní pojištění tvoří podle údajů ministerstva financí z letošního května 56 procent všech daňových příjmů v Česku. „Kdo by měl více nebo méně přispívat do tohoto balíku, to je logicky důležité politické téma. Touto studií vnášíme do politické debaty reálná čísla o zdanění různých typů ekonomicky aktivních osob na českém trhu práce," říkají ekonomové Libor Dušek, Klára Kalíšková a Daniel Münich.
V rámci projektu Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR pracovali s údaji Českého statistického úřadu o příjmech zhruba dvaceti tisíc výdělečně činných osob. A mimo jiné připravili „kalkulačku", do které nyní budou moci úředníci na ministerstvu financí projektovat plánované změny daní. „Když chci něco měnit, měl bych jednak vědět, jaký je současný stav, a jednak co plánovaná změna může přinést. Na základě složitých algoritmů jsme vytvořili daňový nástroj, který takové kalkulace jednoduše umožní," vysvětluje Münich.
Ze studie také vyplývá, že zhruba třetina daňových poplatníků - díky slevám a odpočtům - neplatí žádnou daň z příjmů. Mezi zaměstnanci je takových lidí 30 procent, mezi podnikateli pak 38 procent.
Rozdíl je 35 tisíc korun
Hlavní zjištění studie potvrzuje dobře známý rozdíl, který si nyní velká část populace spojí se „slavným" výrokem stínového ministra financí za ČSSD Jana Mládka. Ten který na březnovém stranickém sjezdu mluvil o podnikatelích, kteří parazitují na zaměstnancích.
Na základě reálných dat IDEA ukazuje, že průměrný zaměstnanec čelí v praxi daňové sazbě 37,4 procenta, zatímco průměrný podnikatel 28,1 procenta.
„Přestože mají podnikatelé výrazně vyšší průměrné hrubé příjmy (331 233 korun ročně) než zaměstnanci (247 480 korun ročně), platí v průměru o 27 procent nižší daně - 95 310 korun oproti 129 680 korunám, které platí průměrný zaměstnanec," přidává studie další zjištění.
Výzkumníci přitom do celkových daní odváděných zaměstnanci počítají i pojištění, které za zaměstnance odvádí zaměstnavatel. „Toto pojištění totiž také patří do celkových daňových nákladů práce," zdůvodňuje použitou metodu, která ještě zvětšuje celkový rozdíl mezi odvody živnostníků a zaměstnanců, Klára Kalíšková.
Výzkumníci se ale vyhýbají jakémukoliv hodnocení těchto dat. Nestaví se do role soudce, který si podle svého ideového přesvědčení může vybrat celou škálu interpretace těchto výsledků, kde na jedné straně je závěr, že podnikatelé platí malé daně, a na straně druhé naopak závěr, že naopak zaměstnanci odvádějí příliš mnoho.
Průměr bývá často - a mnohdy oprávněně - napadán, že o celkovém stavu zachycovaného problému toho ve skutečnosti mnoho neříká a zkresluje jej. Následující graf ovšem ukazuje, že vyššímu zdanění čelí téměř všichni zaměstnanci. „Zatímco průměrné daňové sazby se pohybují pro většinu podnikatelů mezi 22 a 38 procenty, většina zaměstnanců čelí daňovým sazbám mezi 30 a 44 procenty," uvádí studie.
Třetina lidí neplatí daň z příjmů
Skutečná sazba zdanění se výrazně liší i mezi jednotlivými poplatníky, kteří mají stejnou výši příjmů. Hlavním důvodem této nerovnováhy jsou různé kombinace slev na dani (například na děti nebo na manželku či manžela bez příjmů) a odečitatelné položky jako jsou úroky zaplacené na úvěru za bydlení. Výzkumníci vypočetli, že bez existence daňových slev, odpočtů a minimálních základů by průměrná daňová sazba zaměstnance činila 48,6 procenta, u podnikatelů pak 36,4 procenta.
Zhruba třetina daňových poplatníků pak díky slevám a odpočtům neplatí žádnou daň z příjmů. Mezi zaměstnanci je 30 procent takových lidí, mezi podnikateli pak 38 procent.
Za pozornost stojí také efekt minimálních odvodů (záloh na sociální a zdravotní pojištění) u podnikatelských příjmů. Ty se starají o to, že pouze podnikatelé s nejnižšími hrubými příjmy - zhruba do 130 tisíc korun ročně - čelí podobně vysokému zdanění jako zaměstnanci ve stejné příjmové skupině.
Na to by měli myslet především lidé, kteří si u jedné firmy vydělávají kolem deseti tisíc hrubého měsíčně a zaměstnavatel se je snaží „přehodit" na švarcsystém s tím, že to pro ně je výhodnější. Naopak: pro nejnižší příjmovou skupinu je to nevýhodné ve všech ohledech. Nezůstane jim po odvodech více peněz tak jako živnostníkům s vyššími příjmy, a navíc stejně jako oni přijdou o výhody plynoucí z pozice zaměstnance - mohou zapomenout třeba na státem garantovanou nemocenskou nebo na garantovaných 20 dnů dovolené v roce.
Daňová sazba u podnikatelů tedy postupně neroste od nejnižších příjmů k těm vyšším jako u zaměstnanců, ale nejprve s rostoucím příjmem klesá ze zhruba 33 na 23 procent a na hranici ročních hrubých příjmů ve výši kolem 280 tisíc korun začíná opět pozvolna růst. Dobře to zachycuje následující graf, kde každá tečka reprezentuje jednoho jedince z datového souboru a světlá křivka zobrazuje průměr z průměrných daňových sazeb pro danou výši hrubého příjmu.
Zvýšit plat? Polovina jde státu
Nerovnováhu ve zdanění zaměstnanců a podnikatelů pak dokreslují mezní daňové sazby, které ukazují, „jak silnou mají poplatníci motivaci usilovat o zvýšení příjmů, či naopak provádět legální i nelegální daňové úniky".
Rovné tři čtvrtiny zaměstnanců čelí mezní sazbě ve výši 48,6 procenta. „Znamená to tedy, že téměř polovina z peněz, které zaměstnavatel vyplatí při zvýšení výdělku, je odvedena na daních," vysvětlují výzkumníci. Nižší mezní sazbu odvádějí především zaměstnanci s nižšími příjmy, kteří platí nulovou daň z příjmu, a také malá skupina zaměstnanců s nejvyššími příjmy, kteří jsou nad stropem sociálního pojistného.
U zhruba poloviny živnostníků se mezní daňová sazba pohybuje ve výši 36,3 procenta. Jde o ty živnostníky, kteří platí daň z příjmu a vyšší než minimální a nižší než maximální pojistné. Živnostníci s nižšími příjmy čelí nejčastěji mezním daňovým sazbám v intervalu 15 až 30 procent a téměř pětina živnostníků s nejnižšími příjmy má mezní sazbu dokonce nulovou.
