Tato zpráva vyšla 30. září 2011 a už není zcela aktuální. Nové informace o věku odchodu do důchodu najdete v novějším textu.

Praha - Dnešní třicátníci půjdou do důchodu o více než pět let starší oproti věku, v němž chodí lidé nyní. Vyplývá to z takzvané malé důchodové reformy, která odstartovala na přelomu září a října.

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09 prosadil, že zvyšování důchodového věku bude postupně pokračovat i nad hranici 65 let, s níž počítaly už dříve schválené plány.

Dosud platí, že muži narození po roce 1965 měli jít do důchodu v 65 letech, stejně jako ženy s jedním dítětem; o rok dříve by šly do penze ženy se dvěma dětmi. Kvůli přijaté novele si ale na penzi počkají ještě déle (podrobnosti v tabulce) - pokud to některá z budoucích vlád opět nezmění.

Postupné zvyšování podle schválené reformy přitom neobsahuje horní hranici. Letos narozené děti by tedy měly jít do důchodu až v 73 letech. Podle Drábka bude záležet na budoucích vládách, zda a kdy tento růst stopnou.

Současně se zrychlí tempo pro sjednocení důchodového věku mužů a žen. Dosud platí, že čím více má žena dětí, tím dříve jí vznikne nárok na standardní penzi. Tyto rozdíly se však postupně mají snižovat až k úplnému sjednocení nezávisle na pohlaví a počtu dětí.

Pětina mužů se důchodu nedožije

Koaliční vláda ODS, TOP 09 a VV trvá na zvýšení důchodového věku kvůli nedostatku peněz ve státním rozpočtu, určených právě na financování penzí. Vláda argumentuje také prodlužováním takzvaného věku dožití, který je navíc u žen vyšší než u mužů.

Podle demografické prognózy Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy z roku 2010 se však důchodového věku - podle schválené reformy - téměř pětina mužů ani nedožije.

Odboráři a opozice pak vedle toho namítají, že zvláště u manuálních profesí nelze v sedmdesáti letech pracovat stejně kvalitně jako předtím. Není ani jisté, zda se změní dosavadní postoj mnoha firem, které obvykle nemají zájem o přijímání zaměstnanců starších padesáti let.

V současnosti proto ještě vzniká dohoda, podle níž by některé namáhavé profese mohly odcházet do penze dříve.

Spravedlivější poměr mezi odvody a penzí

Vedle zvyšování věku reaguje takzvaná malá důchodová reforma především na loňské rozhodnutí Ústavního soudu.

Podle něj dosavadní stav příliš znevýhodňuje lidi s vyššími příjmy. Výše jejich důchodu je v procentním vyjádření k  zaplacenému pojistnému (úměrnému předchozím výdělkům) výrazně nižší než u ostatních.

I nadále sice budou lidé s předchozími příjmy nad 36 tisíc měsíčně dostávat (v procentním vyjádření k zaplacenému pojistnému) o dost méně než ostatní, tyto rozdíly mezi různými příjmovými skupinami se však sníží.

Zhruba pětina lidí tedy dostane ze státního systému řádově o stovky až tisíce korun měsíčně více, než by dostali dosud, naopak většina ostatních (70 procent) si oproti dosavadním pravidlům řádově o desítky až stovky korun měsíčně pohorší. Desetina lidí s nejnižšími příjmy na tom zůstane stejně.

Změna se už nedotkne stávajících důchodců, ale jen těch, kdo do penze teprve odejdou.

Končí také možnost vlády přidávat důchodcům při valorizaci více, než je zákonem stanovené minimum. Důchody se mají valorizovat automaticky jen o inflaci plus třetinu růstu reálné průměrné mzdy.

Od roku 2012 pak reforma zvyšuje i sankce při předčasném důchodu, pokud jde o odchod v rozmezí jednoho až dvou let před stanoveným termínem. Výpočtový základ této předčasné penze klesne o 1,2 % (za každých započatých 90 dnů), dosud to bylo jen 0,9 %

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

Související

Do důchodu v 65 letech, shodla se vláda. Neomezený růst skončí – alespoň dočasně