Babiš začal koketovat se změnami zdanění platů. Lidé si moc nepolepší, říkají experti

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
18. 7. 2020 6:45
O zrušení superhrubé mzdy mluví vláda už dlouho, má ho v programovém prohlášení. Nyní k tomu premiér Andrej Babiš přidává i možnost snížení, nebo dokonce zrušení odvodů zaměstnanců na sociální pojištění. Podle ekonomů si ale lidé na čisté mzdě výrazně nepolepší. A pro firmy to bude zase znamenat nákladnou změnu mzdových systémů. 
Premiér Andrej Babiš zahájil 23. června 2020 v Národním muzeu v Praze výstavu Symboly, která se věnuje státním symbolům, jejich původu a proměnám od roku 1918.
Premiér Andrej Babiš zahájil 23. června 2020 v Národním muzeu v Praze výstavu Symboly, která se věnuje státním symbolům, jejich původu a proměnám od roku 1918. | Foto: ČTK

V současnosti se z hrubé mzdy zaměstnance vypočítávají jak jeho vlastní odvody na sociální (6,5 %) a zdravotní (4,5 %) pojištění, tak odvody na sociální a zdravotní pojištění, které za něj platí zaměstnavatel. Je to 24,8 % a 9 %. Přičteme-li tyto dvě částky k hrubé mzdě, dostaneme superhrubou mzdu a z té se v současnosti vypočítává 15% daň z příjmu. 

Superhrubá mzda byla zavedena v roce 2008 vládou premiéra Mirka Topolánka, za komplikovaným řešením stál tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek. O jejím zrušení se mluví prakticky od okamžiku jejího zavedení, pokud se to tentokrát vládě podaří prosadit, měla by se daň z příjmu počítat opět jen z hrubé mzdy. Sazba však už nebude 15 procent, hovoří se o 19 či 20 procentech. 

"Jestli existuje superhrubá mzda s daňovou sazbou 15 % nebo hrubá mzda s adekvátně vyšší sazbou (19+), je v podstatě jedno. Zaměstnanec si ani moc polepšit nemusí, přijde jen o přehled, kolik peněz z jeho mzdy dostává stát. Samozřejmě bude záležet především na detailech, jako je právě sazba daně či nezdanitelné minimum. Samotné zrušení pojmu superhrubá mzda nic znamenat nemusí. Vlastně ani nechápu to úsilí vkládané do jejího zrušení. Stát si nemůže dovolit z této daně dostat mnohem méně, než na kolik tradičně spoléhá," říká Petr Dufek, hlavní ekonom ČSOB. 

Podle výpočtů odborníků by při zavedení 19% daně z hrubé mzdy lidé "ušetřili" zhruba jedno procento mzdy, záleží na výši příjmů. 

"Pro posouzení zrušení superhrubé mzdy jsou tak zcela klíčové detaily toho, jak bude výpočet změněn. Dosud nepotvrzené návrhy, které se objevily v médiích, vyznívaly mírně ve prospěch zaměstnance. To by skutečně bylo záhodno, jelikož je v České republice práce zatížena příliš výrazně. Mezi 36 zeměmi OECD patří Česku sedmá pozice v zatížení práce daněmi a odvody. Zatímco v průměrné zemi OECD si stát z nákladů na pracovníka vezme 36 procent, u nás je to 44 procent," uvádí Vít Hradil, analytik Raiffeisenbank. 

Ekonom společnosti Partners Martin Mašát tvrdí, že celá debata ohledně zdanění mezd u nás je o tom, jak zakrýt vysoké zdanění práce. "Současné nastavení, kdy se daň z příjmů počítá ze superhrubé mzdy, je prvním trochu úspěšným pokusem odkrýt celkové zdanění," říká Mašát.

To, že se pak dělí na dva díly, kdy z části odvede daň zaměstnanec a druhou část jako daň odevzdá zaměstnavatel, je podle něj pouze administrativní zakrytí reality. "Současná hrubá mzda je vlastně zbytek po tom, co už zdanil stát, a jde ji zdanit ještě jednou. Když se pak ještě přidají odvody na sociální a zdravotní pojištění, zjistili by zaměstnanci, že u nás daně dosahují skoro 50 % z původní mzdy, respektive superhrubé mzdy," doplňuje Mašát.

Připomíná, že někteří politici navíc navrhují takzvané progresivní zdanění, které "trestá" vyšší příjmy. "Zvyšuje se tak nechuť pracovat, když z každé další koruny příjmu zbude méně a méně. Je to také důvod, proč se hledají další cesty, jak platit odborníky či manažery jinými cestami, jako jsou dividendy, úroky z dluhopisů, různými materiálními či nemateriálními výhodami, kde se lze daním částečně vyhnout. Málokdo si uvědomuje, že již nyní je český daňový systém relativně progresivní, protože zde existuje mnoho různých odpočtů, výjimek, daňových slev," dodává Mašát. 

Podle Miroslava Zemana ze serveru Bankovnipoplatky.cz je pro současnou koalici zrušení superhrubé mzdy de facto pohřbem reformy Miroslava Kalouska a rovné daně 15 % zavedené vládou Mirka Topolánka.

"Pro zaměstnance bude než samotné její zrušení podstatnější, jaká bude nová daňová sazba, a zda po úpravách zaplatí více, nebo méně. Podle předběžných informací by měli zaměstnanci v průměru 1 procento ušetřit, proti současnosti. Se zrušením superhrubé mzdy se vracíme k určitému normálu a standardu, na který jsme byli zvyklí a který je běžný i v Evropě. Tedy vypočítává daň z příjmů, nikoliv z pojistného," říká Miroslav Zeman.

Všichni ekonomové se zároveň shodují na tom, že pro podnikatele a firmy bude problémem s dodatečnými náklady změny programů pro výpočty a evidenci mezd, protože se zdanění výrazně změní.

"Pokud by nakonec přece jen byla superhrubá mzda zrušena, tak jak nastiňuje předseda vlády, ocenili bychom, kdyby byla provázena snížením celkové daňové a pojistné zátěže," říká k tomu tiskový mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Místo sociálního pojištění zdanění bank

K vládnímu návrhu nedávno premiér Andrej Babiš v České televizi navíc uvedl, že chce, aby zrušení superhrubé mzdy bylo ještě ambicióznější. Uvažuje prý o snížení či zrušení sociálního pojištění zaměstnanců. Bližší informace ale nesdělil. 

Petr Dufek z ČSOB připomíná, že zdanění práce, to znamená sociální pojištění plus daň z příjmu, je dohromady největším příjmem státního rozpočtu. "Pokud by se měl snižovat výnos z těchto daní, budou se muset vzít peníze někde jinde, respektive někomu jinému. Asi těžko budeme chtít strukturálně škrtat výdaje," dodává Dufek. 

Podle Miroslava Zemana by zrušení sociálního pojištění, které platí zaměstnanci, znamenalo výpadek příjmů rozpočtu až 80 miliard korun.

"Přijímat takové rozhodnutí v době krize a rekordně vysokého schodku rozpočtu není vhodné. Pokud tu byl takový úmysl, měl přijít před dvěma lety, kdy rekordně rostly příjmy ze sociálních odvodů a na důchodovém účtu se vytvořil slušný polštář. Tam by se pak mohl vysoký výpadek kompenzovat. V době krize ale takové opatření ještě prohloubí rekordní schodek a na snížení odvodů si vlastně půjčíme," míní Zeman.

Pavel Sobíšek, analytik UniCredit Bank říká, že zmiňované změny v sociálním pojištění mohou souviset s diskutovaným rozdělením starobních důchodů na rovnou a zásluhovou část s tím, že ta první část by se hradila z daní, nikoliv ze sociálního pojistného.

"Taková úprava by nemusela znamenat okamžitou změnu ve výši důchodů, ale měla by logiku v tom, že by přiblížila zacházení se sociálním pojistným principům pojistné matematiky. Jednalo by se ovšem o snížení, nikoliv zrušení sociálního pojistného, které by bylo kompenzováno zvýšením daní z příjmu," říká Sobíšek. 

Sociální pojištění míří převážně do důchodového systému. "Chceme prosadit důchodovou reformu, kde se se snížením odvodů počítá. Bude pak ale potřeba více zdanit kapitál. Z toho důvodu jsme již prosadili digitální daň a chceme více zdanit banky," uvedla na dotaz Aktuálně.cz ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Papež jmenoval 13 kardinálů, devět může volit jeho nástupce

Papež František v neděli oznámil, že jmenoval 13 nových kardinálů. Povýšeni do kardinálského stavu budou při slavnostní konsistoři ve Vatikánu 28. listopadu. Devíti z nich je méně než 80 let, takže se mohou stát členy konkláve, které po smrti nebo rezignaci nynější hlavy římskokatolické církve vybere příštího papeže, uvedla agentura Reuters.

Papež jména nových kardinálů překvapivě oznámil z okna své pracovny věřícím na Svatopetrském náměstí. Mezi jmenovanými kardinály je také washingtonský arcibiskup Wilton Gregory, který se tak stane prvním černošským prelátem s červenou čepičkou.

Kardinály se stanou také Ital působící dlouhodobě ve Vatikánu Raniero Cantalamessa, arcibiskup z rwandského Kigali Antoine Kambanda, arcibiskup José Feurte Advincula z Filipín nebo arcibiskup Celestino Aós ze Santiaga de Chile.

Devět nových volitelů papeže podle agentury Reuters pochází z celého světa a zvyšují pravděpodobnost, že i příští papež bude pokračovat v politice papeže Františka, který byl zvolen v roce 2013.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Dvě osoby zemřely po autonehodě u Jasenné na Zlínsku, silnice je opět v provozu

Dvě oběti si vyžádala dopravní nehoda, která se stala dnes ráno u Jasenné na Zlínsku. Sdělila to zlínská policejní mluvčí Monika Kozumplíková. Silnice mezi obcemi Jasenná a Liptál na Vsetínsku byla po dobu vyšetřování uzavřená, policisté v obou obcích odkláněli dopravu. Nehoda se stala na hlavním tahu ze Zlína na Vsetín kolem 05:30, silnice se opět motoristům otevřela před 13:00.

"Řidička osobního vozidla při jízdě od Vsetína do Vizovic v levotočivé zatáčce zřejmě z důvodu vysoké rychlosti čelně narazila do stromu a s vozidlem skončila na střeše. Vozidlo začalo po havárii hořet. Při nehodě zahynula nejen řidička, ale také její spolujezdkyně. Totožnost obětí potvrdí až nařízená soudní pitva," uvedla Kozumplíková.

Zdroj: ČTK
Další zprávy